
Sněžení doprovázené velmi silným chladným severovýchodním větrem, až o síle srovnatelné s hurikánem čtvrté, tj. druhé nejvyšší, kategorie. Tak to v uplynulých dnech vypadalo na Islandu, který prožil zatím nejprudší bouři zimy 2020/2021. Na konci zimy 2019/2020 se Islandem prohnala bouře, v níž měl vítr v nárazech rychlost až přes 255 km/h, což podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice odpovídá intenzitě hurikánu nejvyšší neboli páté kategorie. Ještě extrémnější, vlastně vůbec nejextrémnější náraz větru byl na Islandu zaznamenán v polovině ledna 1995, a to 267 km/h.

Před pár dny se u islandského východního pobřeží utvořila tlaková níže, poměrně rozsáhlá i hluboká. V noci na čtvrtek její střed přešel přes Faerské ostrovy, proto nejen v hlavním a největším městě Tórshavnu vanul pouze slabý vítr. Na zadní, respektive severozápadní straně této oblasti nízkého tlaku vzduchu, které berlínská Svobodná univerzita přiřkla jméno Wenke, panovaly naprosto odlišné povětrnostní podmínky. A to zejména na východě Islandu. Drsné počasí východ Islandu sužovalo mimo jiné začátkem prosince 2015, tenkrát byla na stanici Hallormsstaðaháls anemometrem zaznamenána hodnota 261 km/h.

Větrno, kvůli působení severního okraje cyklóny Wenke, bylo na Islandu také v pátek. Na letišti v Reykjavíku byl v 5 hodin naměřen poryv 86 km/h, tak jako na největším islandském letišti v Keflavíku (které o den dříve hlásilo až 90 km/h). Akureyri, druhé největší město na Islandu (budeme-li celou metropolitní oblast Reykjavíku, tzv. Velký Reykjavík, brát jako jeden celek), čelilo poryvům do 65 km/h. Ve smyslu nížin byl páteční den nejbouřlivější v Höfnu (až 104 km/h), na poloostrově Stórhöfði na ostrově Heimaey (až 108 km/h) a v oblasti fjordu Hamarsfjörður (až 126 km/h).
Maxima nárazu větru ale byla dosažena v průběhu čtvrtečního dne a noci na pátek. Nejvyšší maximum naměřila výše zmíněná stanice Hamarsfjörður, ležící asi 2 km od Atlantického oceánu, a to 223 km/h. Šlo o poslední údaj ohledně rychlosti nárazů větru, následně došlo k výpadku.

Tlaková níže Wenke se před druhým adventním víkendem rozprostírala od Islandu až po severozápadní Afriku. Vpád studeného vzduchu do západního Středomoří povede ke vzniku další tlakové níže, která v nadcházejících dnech přinese extrémně vydatné srážky do Alp. Celkové úhrny by se měly pohybovat v řádech stovek milimetrů, přesněji mezi 150 až 300, v některých částech Alp mezi 300 až 400 mm. Převážně se bude jednat o sněžení, a tak napadnou dva až čtyři metry nového sněhu. Srážkově bohatší období znovu očekává i východní pobřeží Jaderského moře. Do Česka se v nejbližší době výrazné srážky nechystají.

