Jak dostávají hurikány svá jména?

Sice je teprve únor a hurikánová sezóna v Atlantiku začíná až v červnu, ale seznam jmen pro tropické bouře a hurikány letošního roku je už známý. A my se tak můžeme podívat, jak se hurikány pojmenovávají nyní a jak tomu bylo dříve. Hurikán, tajfun nebo cyklóna? Tropická cyklóna má několik stádií vývoje. Začíná jako porucha… Pokračovat ve čtení


Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte

Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat. Proč atmosféra září? Hlavní příčinou záření atmosféry je… Pokračovat ve čtení


Jaké existují teplotní stupnice?

Všichni známe Celsiovu teplotní stupnici – známe její základní referenční body (0°C a 100° C). Možná někteří z nás ví, jak převádět stupně Celsia na stupně Fahrenheita nebo na Kelviny. Co nám ale říká teplota 461,67°R (Rankina)? Jaké další teplotní stupnice existují? 3 nejpoužívanější stupnice Fahrenheitova teplotní stupnice byla navržena v roce 1724 německým fyzikem… Pokračovat ve čtení


Technický vs. přírodní sníh

Sněhová děla na sjezdovkách dnes již většina lidí bere jako samozřejmost. V dnešním článku se proto podíváme na rozdíly mezi technickým a přírodním sněhem a také na to, jaké má používání technického sněhu negativa. Jak technický sníh vzniká? Při umělém zasněžování se pomocí sněžného děla do vzduchu rozprašuje natlakovaná voda. Aby z této vody vznikl… Pokračovat ve čtení


Náhlé stratosférické oteplení

Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě . Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře! Co je stratosféra? Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev… Pokračovat ve čtení


Jak právě teď ovlivňuje polární vír počasí v Evropě?

Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry… Pokračovat ve čtení


Jaké rozlišujeme druhy soumraku?

Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší… Pokračovat ve čtení


Atlas mraků

Při pohledu na oblohu je nám jasné, že každý oblak je jiný. Jak se ale rozlišují? Jaké mají názvy? Oblaky můžeme rozlišovat podle jejich tvaru, vzniku a vývoje, výšky jejich základny a složení. Zde uvedeme jen základní rozdělení podle výšky a tvaru. U zmíněných oblaků lze ještě rozlišovat různé tvary a odrůdy. Rozdělení podle výšky… Pokračovat ve čtení


První numerická předpověď počasí

V roce 1904 přišel norský meteorolog Vilhelm Bjerkness s myšlenkou, že by se dalo počasí předpovídat pomocí řešení diferenciálních rovnic. Tím se později inspiroval Lewis Fry Richardson a začal se zabývat tím, jak by se výpočet rovnic mohl prakticky provést. Tato metoda předpovídání počasí se používá dodnes, ale v Richardsonově době ještě neexistovala výpočetní technika,… Pokračovat ve čtení


Brockenský přízrak

Víte, co je to Brockenský přízrak a proč se ho nemusíte bát? Lze ho spatřit i jinde než u hory Brocken? Jak může vypadat? Vše se dozvíte v dnešním článku. Proč zrovna přízrak z Brockenu? Tento jev poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou… Pokračovat ve čtení