Články o meteorologii

Jak vznikají kroupy?

VYSVĚTLENÍ ǀ 24.3.2019

Bouřková sezóna již byla oficiálně zahájena. Proto se podrobně podíváme na některé meteorologické jevy, které bouřky doprovázejí. Dnes to jsou kroupy. Co jsou kroupy? Kroupy jsou bílé ledové částice, které mohou být kulaté nebo mohou mít i nepravidelný tvar a hrbolatý povrch. V jejich řezu mohou být patrné vrstvy průzračného a průsvitného ledu, které dokládají,… Pokračovat ve čtení

Proč je na České Sibiři chladněji než v jejím okolí?

VYSVĚTLENÍ ǀ 18.3.2019

Česká Sibiř leží na jihu Středočeského kraje ve Vlašimské pahorkatině. Konkrétně takto označujeme oblast kolem Votic, Miličína a města Sedlec-Prčice. Kde ale Česká Sibiř získala své jméno a je opravdu anomálně studená? Proč zrovna Česká Sibiř? Jako autor názvu Česká Sibiř se označuje spisovatel, novinář a politik Jan Herben, který toto slovní spojení použil v… Pokračovat ve čtení

Jak vzniká rosa, jíní nebo jinovatka?

VYSVĚTLENÍ ǀ 17.3.2019

Za jasných, klidných nocí mohou na zemském povrchu vznikat různé produkty kondenzace – mezi ně patří i rosa, jíní nebo jinovatka. Příčinou je to, že se teplota zemského povrchu (nebo předmětů u zemského povrchu) za jasných nocí může radiačním ochlazováním snížit až k teplotě rosného bodu a vodní pára na něm kondenzuje nebo sublimuje. Každý… Pokračovat ve čtení

Západ Německa zasáhlo tornádo, způsobilo řadu škod

AKTUÁLNĚ,VÍTR,VYSVĚTLENÍ ǀ 14.3.2019

Jak se liší tornádo od tromby a jaké škody způsobilo německé tornádo? Co je to tornádo? Souhrnně se atmosférické víry s přibližně vertikální osou nazývají tromba. Tromba může vzniknout pod konvektivním oblakem ale i nad přehřátým zemským povrchem, nemusí se dotýkat země a často jen například zvíří prach a nezpůsobí žádné škody. Speciálním případem tromby… Pokračovat ve čtení

Altocumulus lenticularis

VYSVĚTLENÍ ǀ 28.2.2019

Kromě průletových děr v oblačnosti jsme tento týden mohli na území České republiky pozorovat i několik zvláštních oblaků čočkovitého tvaru. V minulosti byly považovány za UFO. Nyní již víme, že jde o oblaky altocumulus lenticularis. Co je altocumulus? Oblaky druhu altocumulus jsme už popsali v našem Atlasu mraků. Jsou to oblaky středního patra (základna oblačnosti… Pokračovat ve čtení

Děravé oblaky?

VYSVĚTLENÍ ǀ 26.2.2019

Díra v oblačnosti (cavum), v angličtině zvaná též fallstreak hole, punch hole nebo třeba skypunch. Na obloze ji můžeme ojediněle zahlédnout jako kruhovou nebo eliptickou bezoblačnou mezeru a to hlavně v oblacích typu altocumulus nebo cirrocumulus (jejich popis naleznete zde). Jak díra v oblačnosti vzniká? V těchto oblacích se mohou vyskytovat přechlazené vodní kapky, které… Pokračovat ve čtení

Na jaké vrstvy se dělí atmosféra?

VYSVĚTLENÍ ǀ 22.2.2019

Atmosféra je plynná vrstva obklopující Zemi. Tato vrstva má v různých výškách různé vlastnosti a proto se v dnešním článku podíváme na to, podle čeho atmosféru dělíme a jak se jednotlivé vrstvy atmosféry jmenují. Teplota Nejznámější dělení vrstev atmosféry je založeno na změnách teploty s výškou. Troposféra Troposféra sahá od zemského povrchu do výšky přibližně… Pokračovat ve čtení

Jak dostávají hurikány svá jména?

VYSVĚTLENÍ ǀ 18.2.2019

Sice je teprve únor a hurikánová sezóna v Atlantiku začíná až v červnu, ale seznam jmen pro tropické bouře a hurikány letošního roku je už známý. A my se tak můžeme podívat, jak se hurikány pojmenovávají nyní a jak tomu bylo dříve. Hurikán, tajfun nebo cyklóna? Tropická cyklóna má několik stádií vývoje. Začíná jako porucha… Pokračovat ve čtení

Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte

FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ ǀ 13.2.2019

Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat. Proč atmosféra září? Hlavní příčinou záření atmosféry je… Pokračovat ve čtení

Jaké existují teplotní stupnice?

VYSVĚTLENÍ ǀ 9.2.2019

Všichni známe Celsiovu teplotní stupnici – známe její základní referenční body (0°C a 100° C). Možná někteří z nás ví, jak převádět stupně Celsia na stupně Fahrenheita nebo na Kelviny. Co nám ale říká teplota 461,67°R (Rankina)? Jaké další teplotní stupnice existují? 3 nejpoužívanější stupnice Fahrenheitova teplotní stupnice byla navržena v roce 1724 německým fyzikem… Pokračovat ve čtení