V Soulu od října do května, za osm měsíců, spadne okolo 380 mm srážek – od pondělního poledne do úterního rána, za nějakých dvacet hodin, spadlo více než 400 mm srážek, což odpovídá zhruba třetině průměrného ročního úhrnu srážek (okolo 1 400 mm). Takové množství srážek během tak krátké doby v desetimilionové metropoli Jižní Koreje nepamatují. Nebo lépe řečeno: za celou dobu pozorování, od roku 1907, se to stalo poprvé. Nad čínsko-ruským pomezím se prohloubila tlaková níže, kterou ale jak z východu, tak ze západu zablokovala tlaková výše, a tak neměla moc prostoru k pohybu. Současně se Korejský poloostrov ocitl přesně mezi jižním a severním prouděním, proto ani vznikající frontální vlna neměla moc prostoru k pohybu. Na jihu Korejského poloostrova, mezi pobřežím a městy ležícími pod 36. rovnoběžkou (Čondžu, Tegu), se srážky neobjevily, naopak v Soulu i v provincii Kjonggi zaměstnaly miliony lidí.
ÚTERNÍ RÁNO Z PERSPEKTIVY DRUŽICE HIMAWARI-8 | ZDROJ: RAMMB/CIRA
Za dvanáct hodin, do půlnoci z 8. na 9. srpna, na mnoha místech napršelo 100 až 300 l vody na m². Ve čtvrti Jongsan-gu napršelo 180 l vody na m², o několik kilometrů jižněji, ve čtvrti Dongjak-gu, napršelo 288 l vody na m². Na samém severu Soulu, ve čtvrti Dobong-gu, napršelo 134 l vody na m². Na hranici Jižní a Severní Koreje, přesně v Jončchonu, napršelo 113 l vody na m². Korejská meteorologická služba informovala, že na západě provincie Dongjak-gu celkem, do úterních 8:00, napršelo 422 l vody na m². Na dalších stanicích celkem napršelo od 300 do 400 l vody na m². Přitom v srpnu v průměru naprší do 350 l vody na m², v červenci, který je srážkově nejbohatším měsícem, potom do 415 l vody na m². Tím byl překonán dosavadní extrém z 2. srpna 1920, kdy v Soulu napršelo 355 l vody na m². Zajímavé bylo i to, kolik napršelo v průběhu šedesáti minut. Řeč je právě o stanici na západě čtvrti Dongjak-gu, která v čase 20:05 až 21:05 zaznamenala 142 l vody na m² (34 % z celkového množství). Podobný hodinový extrém byl v Soulu zaznamenán i 5. srpna 1942, ale byl o něco menší, a to 119 l vody na m².
PONDĚLNÍ POZDNÍ VEČER V SOULU | ZDROJ: @W1357924680W
JIŽNÍ ČÁST SOULU 8. SRPNA VE VEČERNÍCH HODINÁCH | ZDROJ: @W1357924680W
JIŽNÍ ČÁST SOULU 9. SRPNA V RANNÍCH HODINÁCH | ZDROJ: @W1357924680W
PRÁCE ROZVODNĚNÉHO VODNÍHO TOKU V SOULU | ZDROJ: @W1357924680W
Pod vodou skončilo i Údolí smrti
Před 109 lety, 10. července 1913, byla v kalifornském Údolí smrti naměřena teplota 56,7 °C (134 °F) a nějakou tu chvíli se jednalo o nejvyšší teplotu naměřenou na Zemi. O 9 let později, 13. září 1922, bylo na severu Libye naměřeno maximum 57,8 °C, které se vepsalo do nejedné učebnice. V současnosti už není platný ani jeden z těchto rekordů (resp. první je předmětem diskuzí). V případě 56,7 °C (134 °F) se hovoří i o tom, že Oscar Denton, tehdejší pozorovatel počasí, nebyl příliš zkušený a že možná dokonce zfalšoval data. Avšak neexistuje žádný důkaz, že by tato domněnka byla pravdivá… Jakou teplotu by tehdy naměřila dnešní technika? Tato otázka (asi) nikdy nebude zodpovězena. Jedno je ale jisté, Údolí smrti je nejen velmi horké, ale i velmi suché. Od ledna do prosince v průměru spadne lehce přes 50 mm srážek. V pátek 5. srpna v NP Death Valley uvízlo cirka 1 000 lidí, kvůli přívalové povodni způsobené extrémním deštěm. Extrémním z pohledu Údolí smrti. Na stanici Furnace Creek spadlo 37 mm srážek (napršelo 37 l vody na m²). Skoro byl překonán rekord z 15. dubna 1988. V rámci srpna jde o opravdový extrém, průměrně totiž v srpnu nespadnou ani 3 mm srážek. Nemluvě o vyprahlé půdě. (Původní rekord na 5. srpna z roku 1936 činil 28 mm.)
