
Nejvyšší srážkový úhrn za včerejšek patří Železné Rudě – 43 milimetrů. I další zákoutí Šumavy skončila na předních příčkách tabulky, ať už Prášily s 38 milimetry, Hojsova Stráž s 37 milimetry anebo Zámyšl (Hlavňovice) s 35 milimetry. V první desítce se umístily také Krušné hory, respektive Český Jiřetín s 29 milimetry či Klíny s 27 milimetry. Dobře na tom byla i Libáň na Jičínsku s 23 milimetry, dále metropole Ašského výběžku s 21 milimetry, Stará Voda s 21 milimetry, Dolní Žandov s 20 milimetry, Vimperk s 19 milimetry, Cheb s 18 milimetry, Kopisty s 18 milimetry, Stříbro s 18 milimetry, Mariánské Lázně se 17 milimetry atd. Naopak nejhůře na tom byly Osoblaha s 1 milimetrem, Javorník, Vidnava a Zlaté Hory s 2 milimetry. Prahu bychom našli ve spodní polovině tabulky, s 6 až 10 milimetry.
Ani dnešek nešetřil srážkami. Vždyť hned v prvních sedmi hodinách napršelo až 40 litrů vody na metr čtvereční, a sice na Dyleni. Ve Staré Vodě, sedm kilometrů od Dyleně, mezi půlnocí a sedmou ranní napršelo 26 litrů vody na metr čtvereční. Odpoledne se na východě objevilo pár bouřkových jader, ale nikterak výrazných. I když, Žeranovice na Kroměřížsku by mohly nesouhlasit. Jedno bouřkového jádro přes ně přešlo a přineslo, za pět minut, 7 až 8 milimetrů srážek. Bylo součástí „minilinie“, která přešla i přes Hošťálkovou. Na tamní stanici (Maruška) za sebou nechala hodinový úhrn srážek 25 milimetrů a v sousední Ratiboři během pěti minut spadlo 9 milimetrů srážek. V Hošťálkové, ale též na Dyleni nebo ve Valašské Bystřici za celý den napršelo kolem (lehce přes) 50 litrů vody na metr čtvereční.
Celkem, za středu a čtvrtek, napršelo více než 60 litrů vody na metr čtvereční. Mimo jiné se jednalo o Železnou Rudu, která zaznamenala 67 litrů vody na metr čtvereční (v červenci napršelo stěží 50 litrů vody na metr čtvereční). Šedesátimilimetrová hranice málem padla i ve Staré Vodě na Chebsku, tam spadlo 58 milimetrů srážek neboli napršelo 58 litrů vody na metr čtvereční (červenec byl chudší, a to o 15 milimetrů). Se srážkami je nutné počítat i o třetím víkendu letošního meteorologického podzimu a budou souviset s přílivem chladného vzduchu od severozápadu (ze Severního moře). Nastane totiž klasická „severozápadní situace“, tj. anticyklóna nad Britskými ostrovy a cyklóna nad Skandinávií. Na horách (na vrcholcích) by se mohl objevit první sníh nadcházející sezóny. Nicméně zima jako taková ještě nehrozí.
Nejsevernější město v Evropě a současně na světě, špicberský Longyearbyen, už má první sněhovou nadílku za sebou. V noci na úterý 13. září dorazilo vydatné sněžení, kdy při teplotách mezi -1 až -3 °C za tři hodiny napadlo 5 centimetrů sněhu. Ale krátce poté, co sněžení ustalo, rtuť teploměru dosáhla 1,8 °C a po obědě až 3,4 °C. V loňském září se do Longyearbyenu zima nevkradla a ještě 19. září bylo až 11,2 °C. V letošním létě (od 1. června do 31. srpna) se teploty pohybovaly v průměru okolo 7 °C a nejteplejším dnem byl 16. červenec s maximem 18,2 °C (a minimem 10,9 °C). Předloni, 25. července 2020, teploměr ukázal až 21,7 °C, přičemž od 23:00 do 3:00 bylo 19 až 20 °C.