Nejvyšší srážkový úhrn za včerejšek patří Železné Rudě – 43 milimetrů. I další zákoutí Šumavy skončila na předních příčkách tabulky, ať už Prášily s 38 milimetry, Hojsova Stráž s 37 milimetry anebo Zámyšl (Hlavňovice) s 35 milimetry. V první desítce se umístily také Krušné hory, respektive Český Jiřetín s 29 milimetry či Klíny s 27 milimetry. Dobře na tom byla i Libáň na Jičínsku s 23 milimetry, dále metropole Ašského výběžku s 21 milimetry, Stará Voda s 21 milimetry, Dolní Žandov s 20 milimetry, Vimperk s 19 milimetry, Cheb s 18 milimetry, Kopisty s 18 milimetry, Stříbro s 18 milimetry, Mariánské Lázně se 17 milimetry atd. Naopak nejhůře na tom byly Osoblaha s 1 milimetrem, Javorník, Vidnava a Zlaté Hory s 2 milimetry. Prahu bychom našli ve spodní polovině tabulky, s 6 až 10 milimetry.
VČERA ZAPRŠELO NA CELÉM ÚZEMÍ | ZDROJ: ČHMÚ
Ani dnešek nešetřil srážkami. Vždyť hned v prvních sedmi hodinách napršelo až 40 litrů vody na metr čtvereční, a sice na Dyleni. Ve Staré Vodě, sedm kilometrů od Dyleně, mezi půlnocí a sedmou ranní napršelo 26 litrů vody na metr čtvereční. Odpoledne se na východě objevilo pár bouřkových jader, ale nikterak výrazných. I když, Žeranovice na Kroměřížsku by mohly nesouhlasit. Jedno bouřkového jádro přes ně přešlo a přineslo, za pět minut, 7 až 8 milimetrů srážek. Bylo součástí „minilinie“, která přešla i přes Hošťálkovou. Na tamní stanici (Maruška) za sebou nechala hodinový úhrn srážek 25 milimetrů a v sousední Ratiboři během pěti minut spadlo 9 milimetrů srážek. V Hošťálkové, ale též na Dyleni nebo ve Valašské Bystřici za celý den napršelo kolem (lehce přes) 50 litrů vody na metr čtvereční.
DNEŠNÍ ODPOLEDNÍ BOUŘKOVÁ „MINILINIE“
PÁR BLESKŮ SE DNES VYTVOŘILO I NAD BRNEM | ZDROJ: RADEK MATOUCH
Celkem, za středu a čtvrtek, napršelo více než 60 litrů vody na metr čtvereční. Mimo jiné se jednalo o Železnou Rudu, která zaznamenala 67 litrů vody na metr čtvereční (v červenci napršelo stěží 50 litrů vody na metr čtvereční). Šedesátimilimetrová hranice málem padla i ve Staré Vodě na Chebsku, tam spadlo 58 milimetrů srážek neboli napršelo 58 litrů vody na metr čtvereční (červenec byl chudší, a to o 15 milimetrů). Se srážkami je nutné počítat i o třetím víkendu letošního meteorologického podzimu a budou souviset s přílivem chladného vzduchu od severozápadu (ze Severního moře). Nastane totiž klasická „severozápadní situace“, tj. anticyklóna nad Britskými ostrovy a cyklóna nad Skandinávií. Na horách (na vrcholcích) by se mohl objevit první sníh nadcházející sezóny. Nicméně zima jako taková ještě nehrozí.
ZATÍMCO LETOŠNÍ 15. ZÁŘÍ BYLO RYZE PODZIMNÍ (S VÝJIMKOU JIŽNÍ MORAVY)…
…LOŇSKÉ SE HLAVNĚ NA VÝCHODĚ NESLO V DUCHU LÉTA
Brzké poprvé
Nejsevernější město v Evropě a současně na světě, špicberský Longyearbyen, už má první sněhovou nadílku za sebou. V noci na úterý 13. září dorazilo vydatné sněžení, kdy při teplotách mezi -1 až -3 °C za tři hodiny napadlo 5 centimetrů sněhu. Ale krátce poté, co sněžení ustalo, rtuť teploměru dosáhla 1,8 °C a po obědě až 3,4 °C. V loňském září se do Longyearbyenu zima nevkradla a ještě 19. září bylo až 11,2 °C. V letošním létě (od 1. června do 31. srpna) se teploty pohybovaly v průměru okolo 7 °C a nejteplejším dnem byl 16. červenec s maximem 18,2 °C (a minimem 10,9 °C). Předloni, 25. července 2020, teploměr ukázal až 21,7 °C, přičemž od 23:00 do 3:00 bylo 19 až 20 °C.
ZIMA 2022/23 TO V LONGYEARBYENU VZALA ZHURTA… | ZDROJ: SVALBARD
ZIMA 2022/23 TO V LONGYEARBYENU VZALA ZHURTA… | ZDROJ: SVALBARD
ZIMA 2022/23 TO V LONGYEARBYENU VZALA ZHURTA… | ZDROJ: SVALBARD
ZIMA 2022/23 TO V LONGYEARBYENU VZALA ZHURTA… | ZDROJ: SVALBARD
