Před zvlněnou studenou frontou vrcholil příliv teplého vzduchu od jihu, a proto se v úterý 5. října nejvyšší odpolední teploty pohybovaly až nad hranicí letních 25 °C. V Pardubicích naměřili až 25,3 °C, na ostravském letišti v Mošnově scházelo 1,2 °C k překonání rekordu z roku 1985, který má hodnotu 26,2 °C. Nejteplejší 35. den meteorologického podzimu prožili v Libici nad Doubravou na Havlíčkobrodsku, kde měli až 23,7 °C. Přes 23 °C měli i v Havlíčkově Brodě, nicméně v roce 1983 bylo ještě o nějaké dva stupně Celsia tepleji.
Jak můžeme vidět na teplotní mapě výše, na západě Česka byl úterní den podstatně chladnější. V Ústí nad Labem rtuť teploměru nepřekročila 15 °C (na stanici v Kočkově se zastavila na 14,7 °C), v Chebu teploměr ukázal nanejvýše 13,5 °C. V Krásné v Ašském výběžku se museli spokojit s maximem 13,1 °C, zatímco třeba v Lázních Bohdaneč se dočkali až 25,4 °C. Teplotní rozhraní tedy bylo celkem výrazné. Na severu Německa na některých stanicích teplota nepřekročila ani 12 °C, naopak v Maďarsku na některých stanicích teplota překročila i 28 °C.
NEJVYŠŠÍ DENNÍ TEPLOTY V ÚTERÝ 5. ŘÍJNA | ZDROJ: METEOCIEL
Protože se rozhraní oddělující dvě vzduchové hmoty s odlišnou teplotou nacházelo přímo nad Českem, není až takovým překvapením, že se u nás tvořily bouřky. Ve skutečnosti pouze u nás – v celé střední Evropě přístroje zaznamenaly asi 4 000 blesků, z toho naprostou většinu v oblasti mezi Jizerskými horami/Krkonošemi a Prahou/Benešovem.
Bouřky nebyly nijak zvlášť intenzivní, přispěly však k tomu, že úterní spady srážek přesáhly 40 mm. V Peci pod Sněžkou do půlnoci na středu 6. října napršelo 48 l vody na m², z toho 40 % za 60 minut, mezi 17:00 až 18:00, kdy dorazila bouřková linie táhnoucí se od hřebenů Krkonoš až po okolí Kutné Hory. V Horní Malé Úpě napršelo 43 l vody na m², stejně jako na Luční boudě. Ve Vrchlabí za hodinu napršelo 21 l vody na m², celkem (od 16:00 do 24:00) pak 39 l vody na m². Hodinový spad srážek kolem 20 mm byl naměřen na řadě dalších stanic, mj. na stanici v Žacléři (18 mm).
ČESKO BYLO V ÚTERÝ ROZDĚLENO NA DVA TÁBORY NEJEN TEPLOTNĚ, ALE I CO SE VĚTRU TÝČE: NA ZÁPADĚ PANOVAL KLID, ZATO NA VÝCHODĚ VÍTR V NÁRAZECH DOSAHOVAL RYCHLOSTI I PŘES 110 KM/H (NA SNĚŽCE AŽ 120 KM/H)
Extrémní spad srážek na severu Itálie
V pondělí 4. října přes západní Středomoří od jihozápadu přešla prohlubující se tlaková níže. Teplý a vlhký středomořský vzduch podněcoval (orografickou neboli stacionární) bouřkovou činnost – za 24 hodin uhodilo přibližně 250 000 blesků, většinou u pobřeží Francie a Itálie. Neutuchající bouřkové činnosti čelil hlavně italský Janov a jeho okolí. Ostatně, v obci Rossiglione, ležící cca 25 km severozápadně od Janova, za 24 hodin spadlo neskutečných 926 mm srážek (742 mm spadlo za 12 hodin). Italský absolutní rekord navzdory tomu odolal, v říjnu 1970 totiž za 24 hodin spadlo dokonce 948 mm srážek, a to přímo v metropoli Ligurie.
Jeden italský absolutní rekord nicméně padl – ten šestihodinový. V obci Cairo Montenotte, ležící plus minus 55 km západně od Janova, za 6 hodin spadlo 496 mm srážek. Původní rekord z roku 2011 měl hodnotu 472 mm.
