Ve středu odpoledne do jihozápadních Čech dorazilo srážkové pásmo spojené s mělkou tlakovou níží. Podle očekávání bylo nejaktivnější v okrese Klatovy, ve kterém spadlo i přes 30 mm srážek, a dále pak na návětrné, v tomto případě německé straně Šumavy. Srážky trvalého charakteru byly i v Rakousku a na jihu Německa. Pošesté za uplynulý týden (od minulé středy) nejvyšší denní srážkový úhrn překročil třicetimilimetrovou hranici: 24. srpna až 73 mm (v Ropici), 25. srpna až 79 mm (v Králíkách), 26. srpna až 55 mm (v Chrastavě), 27. srpna až 49 mm (v Tachově) a 28. srpna až 57 mm (v Hladkých Životicích). Podobně tomu bylo i v období od 19. do 23. srpna. První dny meteorologického podzimu se srážkami pošetří. Dlouhodobý výhled nicméně počítá se spíše cyklonálním charakterem počasí.
NA ZÁPADĚ BAVORSKA SE V PODVEČERNÍM ČASE VYSKYTLY INTENZIVNĚJŠÍ BOUŘKY
V Prášilech od 13:00 napršelo 35 l vody na m². Rovněž na pět kilometrů vzdáleném Poledníku se první dešťové kapky objevily s úderem třinácté hodiny. Nicméně bylo jich více. Do půlnoci na čtvrtek 1. září napršelo 50 l vody na m². Od pondělí 1. srpna na Poledníku napršelo 156 l vody na m², tedy prakticky tolik, kolik napršelo za červen a červenec (163 l vody na m²). Naopak Filipova Huť, ležící cca 10 km od Poledníku, od středečního odpoledne obdržela jen 13 l vody na m². Za celý měsíc však napršelo 110 l vody na m². V Borových Ladech, zhruba 20 km od Poledníku, za osm hodin (do 22:00) napršelo pouze 14 l vody na m². Třicetimilimetrová hranice byla dosažena i v Hlavňovicích-Zámyšli, mimoto v Železné Rudě-Špičáku. I tam za celé léto napršelo mezi 300 až 400 l vody na m².
SRÁŽKY ZA ŠEST HODIN (DO 22:00) | ZDROJ: ČHMÚ
Rozdíly ve srážkových úhrnech byly také na území Rakouska a Německa. Za dvanáct hodin (do 20:00) na stanici v bavorské obci Jachenau (723 m n. m.) spadlo 55 mm, kdežto na 10 km vzdálené stanici ve městě Kreuth spadlo 12 mm. Dalším příkladem může být německo-rakouské pohraničí. Schwangau je malé městečko v Bavorsku, kde spadlo 44 mm, zatímco v rakouském městysu Reutte spadlo 7 mm. A třeba na nejvýše položené stanici ve Slovinsku (Kredarica) spadlo 43 mm, o 43 mm více než ve městě Lesce (vzdušná vzdálenost asi 25 km). Déšť způsobil, že teploty v Rakousku patřily k těm nejnižším na celém kontinentu. V Ranshofenu (382 m n. m.) přes den rtuť teploměru nepřekročila 18,5 °C, v 17:00 bylo 15,2 °C. Islandský Skjaldþingsstaðir tou dobou hlásil 19,1 °C. Na východě Rakouska však naměřili až 28 °C, u nás se maxima pohybovala mezi 23 až 24 °C (na Moravě).
