Nadvládu nad počasím přebraly tlakové níže. Včera se k našemu území od severozápadu přiblížil střed prohlubující se tlakové níže, kterou němečtí meteorologové pojmenovali Mirella. Vítr, který ji doprovázel, měl v Krkonoších, ale i v německém pohoří Harz v nárazech sílu orkánu. Větrno však bylo i v nížinách. A to jak u nás nebo v Německu, tak i v Dánsku, Polsku, Pobaltí či ve Finsku. Nad Baltským mořem se totiž Mirella stočila k severovýchodu až severu. Brzy velká část Evropy pocítí další relativně hlubokou tlakovou níži, které Němci přiřkli jméno Nasim.
MIRELLA NA DNEŠNÍM ZÁBĚRU Z DRUŽICE METEOSAT
Anemometr, který je součástí meteorologické stanice na krkonošské Luční boudě (1 413 m n. m.), během včerejšího odpoledne naměřil hodnoty až okolo 90 km/h. Hranice 25 m/s byla dosažena mimo jiné na Milešovce, která 4. dubna 2001 při přechodu studené fronty (např. v Českých Budějovicích v ten den bylo až 21,6 °C, následující den byla nejvyšší denní teplota 10,5 °C) a 5. dubna 1987, kdy přes západní polovinu Československa přešel střed tlakové níže, čelila poryvům o rychlosti přes 100 km/h, resp. 100 až 110 km/h. Anemometry na Sněžce naměřily přes 150 km/h: český 151 km/h, polský 162 km/h. Teploměr v ten moment ukazoval -7 °C, pocitová teplota tak byla přibližně -23 °C.
Meteorologická stanice Praha-Karlov je umístěna na střeše Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, není proto velkým překvapením, že právě na této stanici byl vítr nejsilnější. V nárazech měl až okolo 70 km/h. Na stanici v Praze-Libuši, umístěné standardně na zemi, měl až 54 km/h a na letišti v Ruzyni až 68 km/h (ruzyňská stanice je „více na ráně“). V Brně Mirella takovou sílu neměla, maxima se vešla do 50 km/h. Na ostravském letišti v Mošnově se včerejší večer i noc na dnešek nesly v duchu nárazů větru o rychlosti až 61 km/h. Hodnota 61 km/h byla naměřena i v kadaňských Tušimicích, okolo 60 km/h měl vítr i v Kopistech u Mosteckého jezera.
JEDNU „VÝŠKOVOU“ METEOROLOGICKOU STANICI MAJÍ I V BRNĚ, A SICE V AREÁLU FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO | ZDROJ: UVHK.FCE.VUTBR.CZ
Mirella v zahraničí
V sousedním Německu zpravidla nejvíce fouká na 1,142 km vysoké hoře Brocken. I tentokrát tomu tak bylo, v průběhu včerejšího odpoledne tamní meteorologická stanice zaznamenala poryvy o síle až 144 km/h. Jedná se o nový rekord pro 4. duben, původní, z roku 1994, činil 140 km/h. V roce 2001 byl na Brockenu zaznamenán poryv o síle 130 km/h, aktuálně jde o třetí největší extrém (co se čtvrtého dubnového dne týče). Meteorologické záznamy se v případě meteorologické stanice Brocken datují až do 90. let 19. století. Na dnešní den neboli na 5. duben připadá rekord z roku 1997, a to 133 km/h. Mimo pohoří Harz měly poryvy sílu většinou do 80 km/h. Výjimkou byl úplný sever Německa, kde dosáhly až 100 km/h (třeba na majáku poblíž města Kiel až 104 km/h).
CO SE VČEREJŠÍCH NEJVYŠŠÍCH ODPOLEDNÍCH TEPLOT TÝČE, TAK TY JEN OJEDINĚLE PŘEKROČILY 10 °C
Poryvům o síle 70 až 90 km/h, ojediněle až 100 km/h, čelilo i Dánsko, severní Polsko, jižní Švédsko, Pobaltí a jižní Finsko. Jeden z nejsilnějších poryvů byl pozorován na švédském ostrově Torskär, a to 108 km/h. Dále potom na finském ostrově Russarö, a to 104 km/h. Ve finském městě Rauma pozorovali poryv o síle 97 km/h, v Helsinkách okolo 60 km/h. Finské hlavní město zároveň hlásilo sněžení a mráz, přesněji teploty kolem -2 °C. Tím se dostáváme k pocitové teplotě cca -12 °C. Ryze zimní den prožilo i hlavní město Estonska, Tallinn. Tam se dnešek nesl ve znamení sněžení a silného větru, který měl v nárazech okolo 80 km/h (pocitovou teplotu tedy srazil lehce pod -10 °C).
PRAKTICKY CELÉ FINSKO JE STÁLE POD SNĚHEM, PODOBNĚ JE NA TOM TAKÉ ŠVÉDSKO A VÍCEMÉNĚ I NORSKO (SNÍMEK Z DRUŽICE SUOMI NPP Z NEDĚLE 3. DUBNA) | ZDROJ: NASA
Na závěr ještě pohled na tlakovou níži, která dnes do Španělska přinesla déšť, do vyšších nadmořských výšek sněžení (a která do počasí v Česku nijak nezasáhne):
