DVOJNÁSOBNÝ EXTRÉMNÍ EXTRÉM V KIŠINĚVĚ

22.4.2017 8:32 | Autor: Kamil Sojka

Nestává se příliš často, aby se hlavní město stalo na sníh nejbohatším místem v rámci celého státu. Kupříkladu u nás v České republice je něco takového téměř nemožné. Počasí však výraz „to nejde“ fakticky nezná a před předposledním dubnovým víkendem roku 2017 se pravdivost tohoto faktu dala tak trochu ověřit na východě Evropy. Kdyby totiž Česko v pátek pobývalo o nějakých 1 000 km (jiho)východněji, možná by v Praze opravdu leželo více sněhu než na celém zbytku území.

Řeč je nyní o Moldavsku, nepříliš diskutované zemi vtěsněné mezi Rumunsko a Ukrajinu. Z Evropy ukrajuje necelých 34 000 km², což znamená, že je přibližně 1,5krát větší než Morava neboli zhruba 1,5krát menší než Čechy. Populačně je plus mínus 2,9krát skromnější než Čechy, Morava a Slezsko dohromady a co se geografie týče, protože sahá do výšky nanejvýš 430 m n. m., je o poznání nížinatější. Vlastně pokud trochu přimhouříme oči, lze říci, že je celé Moldavsko situováno v nížinách.

Kišiněv, plus mínus osmisettisícová moldavská metropole, v pátek v 9 hodin hlásil 57 cm sněhu. Takovéto množství sněhu je na zdejší poměry vyloženě extrémní extrémností, a to nejen v rámci měsíce dubna – takto silný sněhobílý koberec se tu nevyskytuje ani v zimním období. Lépe řečeno se před pátkem nezjevil ještě nikdy. Podívejme se nyní na maximální výšku sněhové pokrývky evidovanou v minulých letech, pak bude zřejmé, jak svátečních pátečních 0,57 m sněhu vlastně bylo:

2016: 0,11 m (8. a 9. ledna)

2015: 0,05 m (7. ledna)

2014: 0,28 m (2. února)

2013: 0,19 m (26. a 27. ledna)

2012: 0,29 m (15. února)

2011: 0,10 m (24. ledna)

2010: 0,10 m (28. ledna)

2009: 0,35 m (20. prosince)

2008: 0,16 m (9. a 10. ledna)

2007: 0,17 m (17. a 18. prosince)

2006: 0,26 m (3. a 4. března)

2005: 0,09 m (26. února)

2004: 0,24 m (25. a 26. ledna)

2003: 0,16 m (24. a 25. prosince)

2002: 0,27 m (6. ledna)

2001: 0,26 m (25. listopadu)

2000: 0,24 m (25. a 26. ledna)

Jak je vidno, v předchozích 16 letech Kišiněv hostil nanejvýš 35 cm sněhu. Včerejšek se tím pádem stal tím vůbec nejsněhobělejším dnem, nejen ve smyslu právě probíhajícího tisíciletí, ale i obecně. Páteční den se nicméně výrazně vepsal do kišiněvských meteodějin také teplotně – byť zdejší teplotní deník sahá až do roku 1886, letošních minimálních -0,6 °C tady bylo 21. dubna spatřeno teprve poprvé. Pokořen byl rekord z letopočtu 1903, jímž bylo -0,3 °C.

 

Sdílejte článek: FacebookTwitter

NOC VZHŮRU NOHAMA

NOC VZHŮRU NOHAMA

S příchodem západu slunce zpravidla přichází pád, někdy pozvolný,...

DNEŠNÍ REKORDNÍ RANNÍ MRÁZ V SRDCI AUSTRÁLIE

DNEŠNÍ REKORDNÍ RANNÍ MRÁZ V SRDCI AUSTRÁLIE

Barometr sídlící v severotasmánském Launcestonu (asi 85 000 obyv.)...

REKORDY NA 20. ČERVNA

REKORDY NA 20. ČERVNA

Na středu připadají z měření Praha-Klementinum následující historické teplotní...


KONEC TÝDNE PŘINESE OCHLAZENÍ

KONEC TÝDNE PŘINESE OCHLAZENÍ

Ve středu bude polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky....

REKORDY NA 19. ČERVEN

REKORDY NA 19. ČERVEN

Na úterý 19. června připadají z měření Praha-Klementinum následující...

LETEM SVĚTEM (ČÍSLO 19)

LETEM SVĚTEM (ČÍSLO 19)

Osmý tropický den v Doksanech – poprvé minimálně od poloviny...


REKORDY NA 18. ČERVEN

REKORDY NA 18. ČERVEN

Na pondělí 18. června připadají z měření Praha-Klementinum následující historické...

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ

VÝHLED POČASÍ NA 14 DNŮ V pondělí bude polojasno až oblačno,...

LETEM SVĚTEM (ČÍSLO 18)

LETEM SVĚTEM (ČÍSLO 18)

„Feferonková“ Ukrajina Nad Černým mořem se v pátek...