Články o meteorologii
Jak právě teď ovlivňuje polární vír počasí v Evropě?
Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry… Pokračovat ve čtení
Jaké rozlišujeme druhy soumraku?
Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší… Pokračovat ve čtení
Atlas mraků
Při pohledu na oblohu je nám jasné, že každý oblak je jiný. Jak se ale rozlišují? Jaké mají názvy? Oblaky můžeme rozlišovat podle jejich tvaru, vzniku a vývoje, výšky jejich základny a složení. Zde uvedeme jen základní rozdělení podle výšky a tvaru. U zmíněných oblaků lze ještě rozlišovat různé tvary a odrůdy. Rozdělení podle výšky… Pokračovat ve čtení
První numerická předpověď počasí
V roce 1904 přišel norský meteorolog Vilhelm Bjerkness s myšlenkou, že by se dalo počasí předpovídat pomocí řešení diferenciálních rovnic. Tím se později inspiroval Lewis Fry Richardson a začal se zabývat tím, jak by se výpočet rovnic mohl prakticky provést. Tato metoda předpovídání počasí se používá dodnes, ale v Richardsonově době ještě neexistovala výpočetní technika,… Pokračovat ve čtení
Brockenský přízrak
Víte, co je to Brockenský přízrak a proč se ho nemusíte bát? Lze ho spatřit i jinde než u hory Brocken? Jak může vypadat? Vše se dozvíte v dnešním článku. Proč zrovna přízrak z Brockenu? Tento jev poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou… Pokračovat ve čtení
Jak velká letos byla ozonová díra?
Nad Antarktidou během jara jižní polokoule (tj. od září do listopadu) dochází každoročně k výraznému zeslabení ozonové vrstvy. Toto zeslabení se nazývá ozonová díra. K čemu potřebujeme ozonovou vrstvu? Díky ozonové vrstvě, která se nachází přibližně ve výšce 30 km, dochází v atmosféře k zeslabování UV záření přicházejícího od Slunce. Kdyby ozonová vrstva byla příliš… Pokračovat ve čtení
Nový halový jev?
Ve Švédsku byl tento týden objeven nový, dosud nepozorovaný halový jev. Vyfotografoval ho Magnus Edbäck v pátek 14.12.2018 v Borlänge. Jeho snímek pak analyzovalo několik expertů a nový druh halového jevu byl potvrzen. Jeho existence byla už několikrát předpovídána a ukázána i na počítačových simulacích. Toto je však poprvé, kdy byl zachycen ve skutečnosti. Tento… Pokračovat ve čtení
Co se děje během slunečního cyklu?
Sluneční cyklus je cyklus aktivity Slunce, při kterém se mění polarita magnetického pole Slunce. Někdy je nazýván jako Schwabeův sluneční cyklus nebo cyklus slunečních skvrn. Během cyklu dochází například ke změnám vyzařování Slunce nebo přesunu slunečních skvrn. Sluneční cyklus má vliv hlavně na vyšší vrstvy atmosféry a ve střední atmosféře se projevuje změnou teploty a… Pokračovat ve čtení
Bílá tma a černý led
Tyto meteorologické názvy mají jedno společné – jsou velmi nebezpečné a to zejména pro řidiče. V našich podmínkách se s nimi, ale během zimního půlroku můžeme setkat pravidelně. S bílou tmou spíše na horách, s černým ledem potom zejména na mostech, v zastíněném prostoru nebo v okolí vodních ploch. Když se řekne černý led Černému ledu se říká tak proto, že… Pokračovat ve čtení
Jak vzniká polární záře?
Polární záře, na severní polokouli zvaná aurora borealis, na jižní aurora australis, jsou barevné, světelné pásy viditelné na obzoru ve vyšších zeměpisných šířkách. Jak tento výjimečný atmosférický jev vzniká? Kdy a kde ho můžeme pozorovat? Jak polární záře vzniká? Ačkoliv je Slunce od Země vzdáleno bezmála 150 milionů kilometrů, jeho vliv na naše životy je… Pokračovat ve čtení