Články o meteorologii

Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte

FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ ǀ 13.2.2019

Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat. Proč atmosféra září? Hlavní příčinou záření atmosféry je… Pokračovat ve čtení

Jaké existují teplotní stupnice?

VYSVĚTLENÍ ǀ 9.2.2019

Všichni známe Celsiovu teplotní stupnici – známe její základní referenční body (0°C a 100° C). Možná někteří z nás ví, jak převádět stupně Celsia na stupně Fahrenheita nebo na Kelviny. Co nám ale říká teplota 461,67°R (Rankina)? Jaké další teplotní stupnice existují? 3 nejpoužívanější stupnice Fahrenheitova teplotní stupnice byla navržena v roce 1724 německým fyzikem… Pokračovat ve čtení

Technický vs. přírodní sníh

VYSVĚTLENÍ ǀ 5.2.2019

Sněhová děla na sjezdovkách dnes již většina lidí bere jako samozřejmost. V dnešním článku se proto podíváme na rozdíly mezi technickým a přírodním sněhem a také na to, jaké má používání technického sněhu negativa. Jak technický sníh vzniká? Při umělém zasněžování se pomocí sněžného děla do vzduchu rozprašuje natlakovaná voda. Aby z této vody vznikl… Pokračovat ve čtení

Náhlé stratosférické oteplení

VYSVĚTLENÍ ǀ 14.1.2019

Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě . Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře! Co je stratosféra? Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev… Pokračovat ve čtení

Jak právě teď ovlivňuje polární vír počasí v Evropě?

VYSVĚTLENÍ ǀ 11.1.2019

Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry… Pokračovat ve čtení

Jaké rozlišujeme druhy soumraku?

VYSVĚTLENÍ ǀ 6.1.2019

Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší… Pokračovat ve čtení

Atlas mraků

VYSVĚTLENÍ ǀ 1.1.2019

Při pohledu na oblohu je nám jasné, že každý oblak je jiný. Jak se ale rozlišují? Jaké mají názvy? Oblaky můžeme rozlišovat podle jejich tvaru, vzniku a vývoje, výšky jejich základny a složení. Zde uvedeme jen základní rozdělení podle výšky a tvaru. U zmíněných oblaků lze ještě rozlišovat různé tvary a odrůdy. Rozdělení podle výšky… Pokračovat ve čtení

První numerická předpověď počasí

VYSVĚTLENÍ ǀ 28.12.2018

V roce 1904 přišel norský meteorolog Vilhelm Bjerkness s myšlenkou, že by se dalo počasí předpovídat pomocí řešení diferenciálních rovnic. Tím se později inspiroval Lewis Fry Richardson a začal se zabývat tím, jak by se výpočet rovnic mohl prakticky provést. Tato metoda předpovídání počasí se používá dodnes, ale v Richardsonově době ještě neexistovala výpočetní technika,… Pokračovat ve čtení

Brockenský přízrak

VYSVĚTLENÍ ǀ 26.12.2018

Víte, co je to Brockenský přízrak a proč se ho nemusíte bát? Lze ho spatřit i jinde než u hory Brocken? Jak může vypadat? Vše se dozvíte v dnešním článku. Proč zrovna přízrak z Brockenu? Tento jev poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou… Pokračovat ve čtení

Jak velká letos byla ozonová díra?

VYSVĚTLENÍ ǀ 19.12.2018

Nad Antarktidou během jara jižní polokoule (tj. od září do listopadu) dochází každoročně k výraznému zeslabení ozonové vrstvy. Toto zeslabení se nazývá ozonová díra. K čemu potřebujeme ozonovou vrstvu? Díky ozonové vrstvě, která se nachází přibližně ve výšce 30 km, dochází v atmosféře k zeslabování UV záření přicházejícího od Slunce. Kdyby ozonová vrstva byla příliš… Pokračovat ve čtení