Články o meteorologii
Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte
Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat. Proč atmosféra září? Hlavní příčinou záření atmosféry je… Pokračovat ve čtení
Jaké existují teplotní stupnice?
Všichni známe Celsiovu teplotní stupnici – známe její základní referenční body (0°C a 100° C). Možná někteří z nás ví, jak převádět stupně Celsia na stupně Fahrenheita nebo na Kelviny. Co nám ale říká teplota 461,67°R (Rankina)? Jaké další teplotní stupnice existují? 3 nejpoužívanější stupnice Fahrenheitova teplotní stupnice byla navržena v roce 1724 německým fyzikem… Pokračovat ve čtení
Technický vs. přírodní sníh
Sněhová děla na sjezdovkách dnes již většina lidí bere jako samozřejmost. V dnešním článku se proto podíváme na rozdíly mezi technickým a přírodním sněhem a také na to, jaké má používání technického sněhu negativa. Jak technický sníh vzniká? Při umělém zasněžování se pomocí sněžného děla do vzduchu rozprašuje natlakovaná voda. Aby z této vody vznikl… Pokračovat ve čtení
Náhlé stratosférické oteplení
Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě . Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře! Co je stratosféra? Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev… Pokračovat ve čtení
Jak právě teď ovlivňuje polární vír počasí v Evropě?
Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry… Pokračovat ve čtení
Jaké rozlišujeme druhy soumraku?
Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší… Pokračovat ve čtení
Atlas mraků
Při pohledu na oblohu je nám jasné, že každý oblak je jiný. Jak se ale rozlišují? Jaké mají názvy? Oblaky můžeme rozlišovat podle jejich tvaru, vzniku a vývoje, výšky jejich základny a složení. Zde uvedeme jen základní rozdělení podle výšky a tvaru. U zmíněných oblaků lze ještě rozlišovat různé tvary a odrůdy. Rozdělení podle výšky… Pokračovat ve čtení
První numerická předpověď počasí
V roce 1904 přišel norský meteorolog Vilhelm Bjerkness s myšlenkou, že by se dalo počasí předpovídat pomocí řešení diferenciálních rovnic. Tím se později inspiroval Lewis Fry Richardson a začal se zabývat tím, jak by se výpočet rovnic mohl prakticky provést. Tato metoda předpovídání počasí se používá dodnes, ale v Richardsonově době ještě neexistovala výpočetní technika,… Pokračovat ve čtení
Brockenský přízrak
Víte, co je to Brockenský přízrak a proč se ho nemusíte bát? Lze ho spatřit i jinde než u hory Brocken? Jak může vypadat? Vše se dozvíte v dnešním článku. Proč zrovna přízrak z Brockenu? Tento jev poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou… Pokračovat ve čtení
Jak velká letos byla ozonová díra?
Nad Antarktidou během jara jižní polokoule (tj. od září do listopadu) dochází každoročně k výraznému zeslabení ozonové vrstvy. Toto zeslabení se nazývá ozonová díra. K čemu potřebujeme ozonovou vrstvu? Díky ozonové vrstvě, která se nachází přibližně ve výšce 30 km, dochází v atmosféře k zeslabování UV záření přicházejícího od Slunce. Kdyby ozonová vrstva byla příliš… Pokračovat ve čtení