42. Týden
12. října 2026 - 18. října 2026
út 13. 10.
14°/5°
st 14. 10.
16°/8°
čt 15. 10.
13°/5°
pá 16. 10.
16°/6°
so 17. 10.
16°/4°
ne 18. 10.
12°/7°
43. Týden
19. října 2026 - 25. října 2026
po 19. 10.
13°/6°
út 20. 10.
15°/2°
st 21. 10.
16°/2°
čt 22. 10.
17°/3°
pá 23. 10.
10°/8°
so 24. 10.
8°/3°
ne 25. 10.
9°/3°
44. Týden
26. října 2026 - 27. října 2026
po 26. 10.
10°/4°
út 27. 10.
12°/8°

Jak se loví meteorologická sonda aneb ve tři ráno na kole

10. 7. 2019 ǀ Poslední aktualizace 25. 11. 2020 6:37:34 ǀ Zuzana Peštová
Jak se loví meteorologická sonda aneb ve tři ráno na kole

V Praze a v Prostějově probíhají několikrát za den sondážní měření, při kterých je vypouštěna tzv. aerologická sonda – malá krabička, kterou meteorologický balon naplněný vodíkem vynese přibližně do výšky 30 až 35 km. Let sondy trvá průměrně 90 minut a během své cesty vzhůru sonda měří výškový průběh teploty, tlaku a vlhkosti. Existují i speciální ozonové sondy, které kromě základních veličin měří i množství ozonu v atmosféře, ty se ale vypouštějí jen od ledna do dubna a pouze třikrát týdně.

Co se stane s vypuštěnou sondou?

Sonda vyletí do výšky 30 až 35 km a protože s výškou v atmosféře klesá tlak, meteorologický balon se při výstupu zvětšuje až nakonec praskne a sonda spadne na zem. Kam sonda spadne záleží na tom, kam ji vítr během dlouhého stoupání odnesl. Někteří lidé se proto baví tím, že sondy hledají – za nalezení ozonové sondy, kterou lze využít opakovaně, poskytuje ČHMÚ dokonce finanční odměnu, běžné sondy se loví jen tak pro radost. A právě mezi nadšence hledající aerologické sondy patří i náš kolega Jenda.

Vnitřek sondy

Jenda rád jezdí na kole, jenže během nedávné vlny veder byl jediný čas, kdy byly rozumné teploty pro ježdění na kole, ve tři hodiny ráno. A kam se vypravit na kole v tuto hodinu? Pro spadlou meteorologickou sondu!

Jak meteorologickou sondu najít?

Sonda, pro kterou Jenda jel, byla vypuštěna ze stanice Praha – Libuš 30.6. ve 01:15. Pro prvotní představu, kam sonda spadne, se používá simulátor, který na základě rychlostí větru, místa vypuštění a podobně předpoví místo dopadu. Skutečné místo dopadu se ale od předpovězeného může lišit, proto hledači sond využívají například zařízení, které přijímá signál sondy, a díky němu pak vědí, kde se sonda zrovna nachází a kam přímo dopadla.

Místo dopadu sondy

Jendova sonda původně měla dopadnout jižně od Prahy u Mníšku pod Brdy, nakonec ale dopadla ještě o kus jižněji, konkrétně na louku v Novém Kníně. I když sonda spadla na krásně posečenou louku, musel Jenda ještě vymyslet jak se k ní dostat – louku totiž obklopoval od silnice sráz a z jiných stran oplocené zahrady. Nakonec ale objevil od jihozápadu novou, dosud nezmapovanou cestu a ve 3:15 se tak stal šťastným nálezcem sondy RS41 P3330616.

Jenda se sondou
Aerologická sonda
Prasklý meteorologický balon