Jak mohou požáry vytvářet své vlastní počasí?

06. 01. 2020
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 6.1.2020 09:33
ǀ
Kateřina Vodičková

Austrálii už od listopadu sužují rozsáhlé požáry, které ovlivňují počasí až na Novém Zélandu, kam dosahuje jejich kouř. Může ale požár vytvářet “své vlastní počasí”? Intenzivní žár z rozsáhlého požáru může vytvářet bouřkový oblak zvaný cumulonimbus flammagenitus neboli “pyrocumulonimbus”. Vznikají pak tzv. ohnivé (požární) bouře.

Jak pyrocumulonimbus vzniká?

Pyrocumulonimbus je typ oblaku cumulonimbus, který vzniká nad zdrojem velkého tepla, jakým může být sopečná erupce, oblast po výbuchu atomové bomby nebo právě rozsáhlý lesní požár.

Požáry samozřejmě produkují silný kouř a také velké množství tepla. A právě díky tomuto teplu se vytváří intenzivní výstupné pohyby, kterými se sloupec kouře může dostat do velkých výšek. Když kouř stoupá do výšek s nižším atmosférickým tlakem, rozpíná se a ochlazuje se. Po dostatečném ochlazení v něm začne vodní pára kondenzovat na vodní kapičky a vytvoří se mohutný kupovitý oblak – “pyrocumulus”. Při kondenzaci vodní páry se uvolňuje latentní teplo kondenzace a vzduch v oblaku se opět ohřívá. Může nadále stoupat, rozpínat se a následně se kondenzací opět ochlazovat. Za vhodných podmínek vystoupá až do výšky spodní stratosféry. V nejvyšší části oblaku se pak nachází ledové krystalky, díky kterým může v oblaku zesílit elektrický náboj a mohou vznikat blesky. Pokud je oblak doprovázen bouřkovými jevy, nazývá se pyrocumulonimbus.

Schéma vývoje pyrocumulonimbu (zdroj)

Jaké nebezpečí pyrocumulonimby přinášejí?

Pyrocumulonimby mohou pomáhat požáry hasit, ale také rozšiřovat. Intenzivním nasáváním vzduchu do kouřového sloupce z okolí, se může požár ještě více rozhořet a rozšířit.

Díky tomuto proudění mohou požáry, které se nacházely opodál od hlavního požáru, nepředvídatelně změnit směr a komplikovat tak práci hasičům a ohrozit jejich životy.

Při nasávání vzduchu a jeho proudění mohou být přenášeny žhavé uhlíky i na vzdálenost několika desítek kilometrů a mohou vznikat nové ohně. Další zhoršení situace někdy zapříčiní blesky, které vytvářejí další ohniska požáru. 

V pyrocumulonimbech můžeme pozorovat i další nebezpečený bouřkový projev – downburst. Ten vzniká prudkým ochlazením vzduchu při vypařování vodních kapiček. Jde o velice silný prudký sestupný proud vzduchu, který se po dopadu na zem “rozlévá” do okolí a může tak rozfoukat požár do všech směrů.

Je-li bouře dostatečně intenzivní, může se v ní vytvořit i tornádo, jako například při požárech v Austrálii (Canberra) v roce 2003 nebo i před několika dny v Novém Jižním Walesu.

Níže se podívejte na video vývoje ohnivé bouře v Austrálii z roku 2016.

 

Kdy se v minulosti pyrocumulonimby vyskytly?

Jedním z prvních zdokumentovaných pyrocumulonimbů byl oblak, který se vytvořil po výbuchu atomové bomby v Hirošimě v roce 1945. Oblak na fotografii byl původně zaměňován za tzv. “atomový hřib”, ale ve skutečnosti se jedná o oblak, který se vytvořil až po výbuchu.

Ohnivá bouře vytvořená po výbuchu atomové bomby v Hirošimě (zdroj)

Další oblaky typu pyrocumulonimbus vznikaly během několika měsíců po výbuchu sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991.

A právě australské požáry často způsobují tvorbu těchto oblaků a s nimi spojených bouřek.

Pyrocumulonimbus nad Tanzánií v roce 2013 (zdroj, autor: Janice James)

Použité zdroje

Bureau of Meteorology, Australia

Wikipedia

Mohlo by Vás zajímat

AKTUÁLNĚ ǀ 23.11.2020

Teploměry naměřily téměř minus 15 stupňů

FOTOGRAFIE,ZE SVĚTA ǀ 20.11.2020

Ruský Dálný východ ochromila ledová bouře

ZE SVĚTA ǀ 19.11.2020

Superhurikán Jóta srovnal část Kolumbie se zemí

AKTUÁLNĚ ǀ 18.11.2020

O víkendu padaly teplotní rekordy, bylo až 20 °C