Články o meteorologii

Altocumulus lenticularis

VYSVĚTLENÍ ǀ 28.2.2019

Kromě průletových děr v oblačnosti jsme tento týden mohli na území České republiky pozorovat i několik zvláštních oblaků čočkovitého tvaru. V minulosti byly považovány za UFO. Nyní již víme, že jde o oblaky altocumulus lenticularis. Co je altocumulus? Oblaky druhu altocumulus jsme už popsali v našem Atlasu mraků. Jsou to oblaky středního patra (základna oblačnosti… Pokračovat ve čtení

Děravé oblaky?

VYSVĚTLENÍ ǀ 26.2.2019

Díra v oblačnosti (cavum), v angličtině zvaná též fallstreak hole, punch hole nebo třeba skypunch. Na obloze ji můžeme ojediněle zahlédnout jako kruhovou nebo eliptickou bezoblačnou mezeru a to hlavně v oblacích typu altocumulus nebo cirrocumulus (jejich popis naleznete zde). Jak díra v oblačnosti vzniká? V těchto oblacích se mohou vyskytovat přechlazené vodní kapky, které… Pokračovat ve čtení

Na jaké vrstvy se dělí atmosféra?

VYSVĚTLENÍ ǀ 22.2.2019

Atmosféra je plynná vrstva obklopující Zemi. Tato vrstva má v různých výškách různé vlastnosti a proto se v dnešním článku podíváme na to, podle čeho atmosféru dělíme a jak se jednotlivé vrstvy atmosféry jmenují. Teplota Nejznámější dělení vrstev atmosféry je založeno na změnách teploty s výškou. Troposféra Troposféra sahá od zemského povrchu do výšky přibližně… Pokračovat ve čtení

Jak dostávají hurikány svá jména?

VYSVĚTLENÍ ǀ 18.2.2019

Sice je teprve únor a hurikánová sezóna v Atlantiku začíná až v červnu, ale seznam jmen pro tropické bouře a hurikány letošního roku je už známý. A my se tak můžeme podívat, jak se hurikány pojmenovávají nyní a jak tomu bylo dříve. Hurikán, tajfun nebo cyklóna? Tropická cyklóna má několik stádií vývoje. Začíná jako porucha… Pokračovat ve čtení

Barevné záření atmosféry, které pouhým okem neuvidíte

FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ ǀ 13.2.2019

Airglow (někdy také nightglow) bychom správně česky mohli nazývat jako světelné záření atmosféry. Jedná se o slabé záření atmosféry, které ve dne kvůli silnějšímu záření Slunce nemůžeme pozorovat. I v noci je airglow ale pouhým okem většinou nepozorovatelné a k jeho zaznamenání je potřeba noční oblohu vyfotografovat. Proč atmosféra září? Hlavní příčinou záření atmosféry je… Pokračovat ve čtení

Jaké existují teplotní stupnice?

VYSVĚTLENÍ ǀ 9.2.2019

Všichni známe Celsiovu teplotní stupnici – známe její základní referenční body (0°C a 100° C). Možná někteří z nás ví, jak převádět stupně Celsia na stupně Fahrenheita nebo na Kelviny. Co nám ale říká teplota 461,67°R (Rankina)? Jaké další teplotní stupnice existují? 3 nejpoužívanější stupnice Fahrenheitova teplotní stupnice byla navržena v roce 1724 německým fyzikem… Pokračovat ve čtení

Technický vs. přírodní sníh

VYSVĚTLENÍ ǀ 5.2.2019

Sněhová děla na sjezdovkách dnes již většina lidí bere jako samozřejmost. V dnešním článku se proto podíváme na rozdíly mezi technickým a přírodním sněhem a také na to, jaké má používání technického sněhu negativa. Jak technický sníh vzniká? Při umělém zasněžování se pomocí sněžného děla do vzduchu rozprašuje natlakovaná voda. Aby z této vody vznikl… Pokračovat ve čtení

Náhlé stratosférické oteplení

VYSVĚTLENÍ ǀ 14.1.2019

Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě . Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře! Co je stratosféra? Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev… Pokračovat ve čtení

Jak právě teď ovlivňuje polární vír počasí v Evropě?

VYSVĚTLENÍ ǀ 11.1.2019

Polární vír – někdy též cirkumpolární vír nebo polární vortex – je složitý jev v atmosféře. Zjednodušeně jde o obrovský vír, ve kterém rotuje studená masa vzduchu. Vyskytuje se na jižní i severní polokouli, ale vzhledem k naší zeměpisné poloze se v článku budeme zabývat jen tím severním. Vír zasahuje z troposféry až do stratosféry… Pokračovat ve čtení

Jaké rozlišujeme druhy soumraku?

VYSVĚTLENÍ ǀ 6.1.2019

Soumrak je doba po západu Slunce a nebo před jeho východem. Délka soumraku závisí na roční době a zeměpisné šířce – v ČR máme nejkratší soumrak na začátku března a v říjnu, nejdelší pak před a po letním slunovratu. Celosvětově je nejkratší soumrak na rovníku (a jeho délka se během roku nemění) a naopak nejdelší… Pokračovat ve čtení