Pozoruhodný rok 2021 a extrémy počasí v Česku

10. 04. 2022
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 10.4.2022 10:13
ǀ
Miloslav Staněk

V roce 2021 jsme zaznamenali hned několik extrémních situací, nepochybně se však zapíše tento rok do paměti mnoha lidí jako extrémní, a to převážně kvůli tornádu v Podluží, které se vyskytlo v podvečer dne 24. 6. 2021. V Česku jsme však zaznamenali i další extrémy a abnormality. Pojďme se podívat společně nejen na extrémy, ale i na další zajímavosti povětrnosti v roce 2021.

 

Zima

Začněme ale postupně. Zima jako celek byla spíše z dlouhodobého hlediska teplotně průměrná až nadprůměrná. Srážkově pak průměrná až slabě podprůměrná. I v zimě jsme však zaznamenali extrémní jevy spojené především s ledovkou a sněžením.

Ve spojitosti s ledovkou nastala extrémní situace především na Moravě 7.2. Nad střední Evropou se totiž několik dní udržovalo teplotní rozhraní oddělující studený vzduch na severu od teplého na jihu. 7.2. proudil nad jihovýchod území ve vyšších hladinách teplejší vzduch, zatímco v nižších vrstvách atmosféry převažovalo studené severovýchodní proudění. To znamenalo vhodné podmínky pro výskyt mrznoucího (nebo zmrzlého) deště. Na jihu a jihovýchodě Moravy spadlo 3 až 10 mm mrznoucího deště a tloušťka ledu dosahovala až kolem 1 cm. O situaci jsme detailně informovali v našem reportu. Obrázky níže pak dokumentují situaci v Chřibech dne 8. 2. 2021.

Obr. 1., ledovka v Chřibech v okolí obce Žlutava na Zlínsku dne 8. 2. 2021. Autor: M. Staněk

Nejnižší teplota roku 2021 byla naměřena 14.2. v Jelení. V předchozích dnech nad naše území pronikl velmi studený vzduch od severovýchodu. Následně se nad střední Evropu rozšířila tlaková výše, což vedlo k utišení větru a protrhání oblačnosti. Pod -30 °C teploty klesly i v mrazových kotlinách na Šumavě a v Jizerských horách.

Jaro

Jaro bylo jako celek nejchladnější od roku 1997. Přispěly k tomu zejména měsíce duben a květen, které oba skončily jako teplotně silně podnormální se zápornou odchylkou kolem 2,5 °C (1981 – 2010). Březen byl jako jediný z jarních měsíců teplotně normální, i když také se zápornou odchylkou 0,3 °C. Přesto se na jaře vyskytly dny, kdy byly překonány teplotní rekordy. Již 31.3 jsme zaznamenali první letní den (s teplotou alespoň 25 °C) a 10.5. i den tropický (s teplotou alespoň 30 °C). Srážkově byly měsíce březen a duben pod průměrem, květen pak nad průměrem.

Obr.2., na začátku dubna se vyskytovaly četné sněhové přeháňky. 5. 4. přecházela výrazná studená fronta, před kterou znovu teploty vystoupaly až k 17 °C. Za ní se pak vyskytovaly sněhové přeháňky. Report si můžete přečíst zde.

První letní den byl zaznamenán už 31.3. Teplotu alespoň 25 °C jsme tento den naměřili v Praze -Karlově, Neumětelích a v Dobřichovicích. Zajímavostí je, že měsíc duben do těchto míst žádný letní den nepřinesl (1.4. jsme zaznamenali letní den na jihu Moravy) a teploty se nad 25 °C dostaly až na konci první dekády května. Chladné počasí nepřálo ani bouřkám. Občasné bouřky se na východě Česka a zejména na Slovensku vyskytly 1. dubna. Byla to první výraznější situace s bouřkami na Slovensku.

Obr. 3., záznam z termografu ukazující ochlazení o téměř 20 °C. Zatímco maximum bylo naměřeno 12. 4. v 16:00 SELČ, 13. 4. klesla teplota v centru Otrokovic na 0,3 °C.

Chladné počasí pokračovalo. V polovině dubna dokonce sněžilo i v nížinách a na horách připadlo zejména na východě i více než půl metru sněhu. Za necelé 4 dny připadlo nejvíce na Lysé hoře, a to 108 cm sněhu. Jednalo se tak zde o nejvyšší dubnový přírůstek sněhové pokrývky  od roku 1961. 16.4. leželo na Lysé hoře 158 cm sněhu, 17. 4. pak 161 cm sněhu, což byla nejvyšší sněhová pokrývka za celou zimu v Beskydech. Více sněhu leželo jen 22. 3. na Labské boudě, a to 188 cm.

Obr. 4., v obci Žlutava v Chřibech v nadmořské výšce 290 metrů nad mořem leželo přes 10 cm sněhu dne 13. 4.

Z aprílového počasí, které si z nás dělalo vyloženě srandu již od prvního aprílového dne, pojďme dále do měsíce května. I ten nenabídl moc bouřek. Pokud se však bouřky vyskytly, již nějakou tu škodu natropily. Po teplotně výrazně podprůměrném dubnu a začátku května na naše území pronikl teplý vzduch od jihu. 10. a 11. května přesáhla teplota v Plzni tropických 30 °C. Přiliv teplého vzduchu ukončila zvlněná studená fronta a odpoledne 13.5. začaly na severovýchodě vznikat přeháňky a ojedinělé bouřky s velmi pomalým postupem. Ty postupně přešly do trvalého deště. Na říčce Hvozdnice v Jakartovicích byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity a byla překročena hranice pro 100letou vodu. Zbytek května byl už teplotně zase podprůměrný.

Obr. 5., blesky zaznamenané nad Českem a Slovenskem dne 13. 5. 2021, zdroj: blesky.bourky.cz

Následující den dosáhla 3. SPA i Úslava v Plzni. Řeky na jihozápadě v těchto dnech stoupaly po vydatných deštích, kdy spadlo až 50 mm srážek během 24 hodin.

Obr. 6., květnové přeháňky a bouřky. Zleva přeháňka u Turnova dne 20. 5., vprostřed dvojitá duha po přechodu bouřky na Zlínsku dne 29. 5. 2021. Napravo pak bouře s húlavou v ten samý den.

Léto

Meteorologické léto (červen, červenec, srpen) bylo v letošním roce teplotně nadnormální, avšak s velkými teplotními rozdíly mezi západem a východem. S průměrnou teplotou 17,9 °C bylo o 0,3 °C teplejší, než to loňské. Měsíce červen a červenec měly shodně průměrnou teplotu 18,8 °C. Nejvyšší teplota léta byla naměřena 8.7. ve Strážnici na jihu Moravy, a to 36,5 °C. Celkem v 31 dnech se pak vyskytl tropický den, tedy den, kdy teplota dosáhne alespoň 30 °C. Více tropických dnů bylo zaznamenáno na východě území. Srážkově bylo období celkově nadprůměrné.

Obr. 7., částečné zatmění Slunce focené z náměstí v Neveklově. Autor: M. Staněk

První polovina června nepřinesla výrazné bouřky, nýbrž spíše lokální nebo slabé bouřky. Hezké počasí tak dalo možnost focení částečného zatmění Slunce dne 10. 6. 2021.  Během druhé poloviny června však došlo ke změně. Od 21. června se začalo nad střední Evropou vlnit frontální rozhraní. Již 21.6. vznikaly v teplém a vlhkém vzduchu již od poledních hodin silné bouřky. Doprovázeny byly přívalovými srážkami, kroupami o velikosti až 5 cm a lokálně silným větrem. V Brně se krátce po 18. hodině vyskytl silný downburst, v jehož důsledku popadalo mnoho stromů. Přívalový déšť a krupobití potrápily i Hodonínsko. Nejhůře byla zasažena obec Horní Bojanovice, kde došlo k vytopení několika domů. V oblasti byly hlášeny kroupy o velikosti až kolem 5 cm. Ačkoliv střih větru spíše podporoval tvorbu jednoduchých konvektivních cel a multicel, dostupná konvektivní energie (CAPE, z angl. Convective available potential energy) byla vysoká ze sondážního měření ve Vídni (viz. tabulka 1.). To znamená, že i potenciál pro tvorbu krup byl značný zejména v oblasti jižní Moravy a Dolních Rakous.

Tab. 1., porovnání MU CAPE a střihu větru mezi 0 a 6 km ze sondážních měření.

V období od 21 do 24. 6. 2021 pak začaly bouřky pořádně řádit. V noci z 21 na 22. 6. přes Česko přešel MCS (mezoměřítkový konvektivní systém). Další si to štrádoval od Bavorska 23. 6. večer. O něm jsme psali například zde. Na tomto systému se začalo vyvíjet i tzv. bow echo, tedy na radaru odraz ve tvaru luku (viz. obr. 8.).

Obr. 8., radarový snímek pořízený dne 23. 6. 2021 v 23:45 SELČ detailně zachycující část bow echa v rámci MCS. Zdroj: Meteopress.

Bouřkový systém byl doprovázený silnými nárazy větru, přívalovým deštěm a ojediněle i krupobitím. Nejvíce srážek spadlo v pásu od Šumavy po Prahu a v okolí Orlických hor a Jeseníků. Ve Volyni naměřila místní stanice 97 mm srážek během necelých 4 hodin. V Praze vystoupila v druhé polovině noci hladina Botiče až na 3. SPA a byla dosažena hranice pro 20letou povodeň.

O den později pak vyvrcholila série dní se silnými bouřkami. Díky výraznému střihu větru se očekával výskyt supercel s krupobitím a silným větrem. První bouřka zasáhla mezi 15 a 18. hodinou část severozápadních Čech, kam přinesla kroupy o velikosti kolem 3 cm a silný vítr. Ve Stebně silný downburst (nejprve panovalo dokonce podezření na tornádo) poničil několik domů a porazil v oblasti velké množství stromů. Následně se začaly tvořit supercely na severu Rakouska a na jižní Moravě. Kroupy při nich dosahovaly velikosti až 9 cm. Po 19 hodině se spustilo na jedné ze supercel jihozápadně od Hodonína tornádo, které zdevastovalo několik vesnic a později bylo klasifikováno jako F4. Ten den byla zaznamenána v Polsku ve městě Tomaszów Mazowiecki i největší kroupa v roce 2021. Měla průměr 13,5 cm a byla produktem levostáčivé supercely. Rozšířenou předpověď na ten den naleznete zde. Napsali jsme také dva reporty. Ten čtvrteční (24. 6.) najdete zde. Následné doplnění pak najdete tady.

Obr. 9., snímek z radaru dne 24. 6. 2021 z 20:00 SELČ, zdroj: Meteopress

Na místo jsme se vypravili nejen 24. 6. 2021 za účelem dokumentace supercel, ale také 25. 6. a 26. 6. kvůli mapování škod po tornádu. Proběhl jak pozemní, tak letecký průzkum. Části 3 postižených obcí jsme osnímkovali za účelem tvorby digitálního ortofota (obr. 10) a všechny obce (kromě samotného Hodonína) jsme pak pomocí dronu nasnímali. Více informací naleznete v našem článku a detailní informace pak v závěrečné zprávě.

Obr. 10., ukázka ortofota Meteopressu (nahoře) v porovnání s ortofotem ČÚZK. Obr. a) zobrazuje obec Hrušky, obr. b) pak městys Moravská Nová Ves. Zdroj: Meteopress/ČÚZK

29.6. postupoval večer od jihozápadu rozsáhlý bouřkový systém doprovázený zejména silnými nárazy větru. V Temelíně dosáhly nárazy rychlosti 93,7 km/h a hasiči v Česku hlásili stovky výjezdů k popadaným stromům. Jednalo se o tzv. derecho, což je silný vítr, který dosahuje na dráze větší než 400 km rychlosti větru v nárazech přes 25 m/s. Podrobně jsme o situaci informovali v našem reportu.

Obr. 11., blesky na Uherskohradišťsku vyfotografoval pan Richard Klofáč

Obr. 12., celkový pohled na MCS s derechem nad Českem, zdroj: Meteopress.

8.7. se nad střední Evropou udržovalo teplotní rozhraní mezi teplým vzduchem na východě a chladnějším na západě. Na východ území tak proudil velmi teplý vzduch a teploty stoupaly až přes 35 °C. Ve Strážnici byla tento den naměřena nejvyšší teplota vzduchu v roce 2021, a to 36,5 °C. Odpoledne začaly v Čechách a později i na zbytku území vznikat silné bouřky, některé opět supercelární. Kroupy dosahovaly v průměru až 4 cm a v pásu od Šumavy po severovýchodní Čechy spadlo i přes 50 mm srážek. Vyskytl se i silný vítr. Na Písecku při pádu stromu na automobil zahynuly 2 osoby. Více jsme psali v našem reportu. Toho dne jsme se také vydali do terénu společně s lovci bouřek z Czechstormsky.eu. Článek z lovu bouřek si můžete přečíst tady.

Obr. 13., supercela u Nového Města na Moravě, zdroj: Umwetter-Freaks

Obr. 14., následky řádění bouří v Českých Budějovicích dne 8. 7. 2021. Autorkou fotografie je Lucie Brzáková

Další události během léta na sebe nenechaly dlouho čekat. 13. 7. prošla přes Čechy squall line s kroupami a silným nárazovým větrem. Toho dne také padaly velké kroupy, v Třebovicích na Klatovsku byly zaznamenány kroupy o průměru až 6 cm. 14.7. večer postupovaly bouřky doprovázené silným větrem přes východní polovinu Čech. Nejsilnější byl vítr v Královehradeckém kraji, kde hasiči hlásili přes 100 výjezdů a více než 10000 domácností skončilo bez elektřiny. V okolí Dvora Králové se vyskytl pravděpodobně downburst – popadané stromy, úzavřené silnice. V Nemojově nedaleko Dvora Králové pak byly zraněny 3 děti na skautském táboře. V rámci bouřek se zejména na severovýchodě Čech vyskytly také přívalové srážky.

Obr. 15., shelf cloud na squall line v Praze, autor: M. Staněk.

17.7. se v severních Čechách vyskytovaly trvalé srážky včetně bouřek s pomalým postupem. V jejich důsledku stoupaly hladiny některých toků. Svitavka v Zákupech poblíž České Lípy dosáhla na 3. SPA a hladina byla nad hranicí 20leté povodně.

Během dalších červencových a srpnových dní jsme se sice dočkali bouřek, kdy byly některé silné, ale nenapáchaly již tolik škod, jako bouřky v červnu a červenci. Za zmínku stojí však jistě situace dne 25. 7. 2021, kdy přes naše území přecházela MCS ve formě squall line, spojená zejména s přívalovými srážkami. V Brně-Tuřanech byl pak naměřen náraz větru 90 km/h.

Obr. 16., shelf cloud nad lipenskou přehradou. Autorkou fotografie je Peťula Peťula

26. 7. se také vyskytovaly silné bouřky ve formě převážně multicel. V jižních Čechách se však vyskytly i supercely a mohli jsme pozorovat tzv. splitting konvektivních buněk.

Obr. 17., splitting (rozdělení) konvektivních buněk v jižních Čechách dne 26. 7. 2021

10.8. jsme se ještě dočkali supercel s downbursty a kroupami na střední Moravě.

Obr. 18., supercela u Holešova dne 10. 8. 2021, autor: Jiří Kaňovský

Podzim

Celkově lze hodnotit měsíce září, říjen a listopad jako teplotně průměrné až mírně nadprůměrné a srážkově jako podprůměrné. Poslední letní den v roce byl zaznamenán 20. 10. na stanici České Budějovice-Rožnov, kde bylo naměřeno 25,3 °C.

21.10. pak postupovala přes střední Evropu od západu studená fronta. Hlavně při jejím přechodu byly zaznamenány silné nárazy větru o rychlosti až kolem 100 km/h. 105 km/h bylo naměřeno v Ústí nad Labem a 104 km/h v Praze.

Co říct závěrem?

Rok 2021 utkví v paměti spoustě lidí asi hlavně pro to, že nám ukázal, že i extrémy, které běžně známe ze Středozápadu USA, mohou být v Česku realitou. Asi kdyby nebylo 24. 6. 2021, byl by tento rok podobný, jako ty předchozí. Ale kroupy, které toho dne dosahovaly v Česku až 9 cm, a nakonec silné tornádo o síle F4, které se vyskytlo v Podluží, nám ukázaly, že tomu tak není. Tyto události nám však daly zároveň v celku zajímavou zpětnou vazbu, řekl bych lekci, ze které se postupně snažíme poučit-třebaže počítáme v rámci modelu WRF další konvektivní indexy, kterých není málo, spolupracujeme s lovci bouřek z Czechstormsky.eu nebo se dále snažíme rozvíjet naše C-pásmové radary.

 

Případné opravy nebo doplnění prosím směřujte na varovani@meteopress.cz.

Mohlo by Vás zajímat

FOTOGRAFIE,ZE SVĚTA ǀ 29.9.2022

290 km/h. Hurikán Ian dorazil na Floridu

ZE SVĚTA ǀ 27.9.2022

Jeden z nejhorších hurikánů v historii Kuby se žene na Floridu

AKTUÁLNĚ ǀ 26.9.2022

Bouřky přinesly přívalové srážky, na východě Čech spadlo kolem 80 mm

AKTUÁLNĚ ǀ 23.9.2022

Noc na dnešek byla velmi chladná, padaly rekordy