Existují záznamy o srážkách, které jsou opravdu ojedinělé, výjimečné, až těžko uvěřitelné, a to jak v českém, tak zvláště v globálním měřítku. Česko: 345 mm – úhrn srážek za 1 den (Nová Louka, 29. července 1897) 813 mm – úhrn srážek za 1 měsíc (Lysá hora, červenec 1997) 2 202 mm – úhrn srážek za 1 rok… Pokračovat ve čtení

Od pondělního odpoledne počasí v západní a ve střední Evropě ovlivňovala tlaková níže. Již v noci na úterý do Francie, Německa a Švýcarska (a částečně na sever Středomoří, resp. Itálie) přinesla četné bouřky, při kterých uhodily desetitisíce blesků. Tvorba bouřek na její přední straně pokračovala také v dalších dnech, a proto jen v České republice bylo zaznamenáno bezmála čtyřicet… Pokračovat ve čtení

Východ Česka a Slovensko dnes zasáhl trvalý a vydatný déšť. V Moravskoslezském kraji a ve Zlínském kraji spadlo i přes 35 mm srážek, v důsledku čehož byl na některých tocích dosažen první až druhý stupeň povodňové aktivity. Na Slovensku byl dosažen i třetí stupeň povodňové aktivity, a to přibližně na deseti místech. Důvod je prostý, srážky byly… Pokračovat ve čtení

Mokrý máj – v stodole ráj. Studený máj – v stodole ráj. Zvlášť v posledních dnech květen tyto dvě pranostiky splňuje. Podprůměrné teploty šly ruku v ruce s velmi vydatnými srážkami, kdy dva dny po sobě napršelo i přes šedesát litrů vody na metr čtvereční. Déšť během pátku ustal, odpoledne se v Čechách začala protrhávat oblačnost. Na některých místech však přetrvával… Pokračovat ve čtení

Oblast nízkého tlaku vzduchu, které němečtí meteorologové přiřkli jméno Kai, podle očekávání přinesla do jihozápadních Čech trvalé a vydatné srážky a na severovýchod a východ republiky bouřky, z nichž některé byly intenzivní. Na Jesenicku i v Orlických horách právě díky bouřkám spadlo až přes 60 mm srážek, avšak v jihozápadních Čechách byly maximální srážkové úhrny podobné, přesněji v rozmezí… Pokračovat ve čtení

Stabilní slunečné a teplé počasí, jaké jsme měli o víkendu a v dalších dvou dnech, v dohledné době nehrozí. Proč? Dění v troposféře, ve které se odehrávají celkem vzato všechny meteorologické jevy (např. tzv. noční svítící oblaka, angl. noctilucent clouds, se vyskytují v mezosféře), budou diktovat tlakové níže (a nevýrazná tlaková pole). A to nejen ve střední Evropě. Zatím… Pokračovat ve čtení

Poslední jarní měsíc nás přivítal trvalým a i vydatným deštěm. V severovýchodních Čechách za víkend, díky Krkonoším (návětrný efekt), spadlo až 75 mm srážek, z toho skoro 70 mm za necelý den. Deštivá byla právě neděle, kdy napříč celou republikou napršely desítky milimetrů, což vlastně znamená, že napršely desítky litrů vody na metr čtvereční. Jak v severních, tak… Pokračovat ve čtení

Přes Českou republiku bude v neděli večer postupovat studená fronta, po jejím přechodu pronikne do Česka chladnější vzduch od severovýchodu. Sněžit bude také v nížinách V pondělí ráno očekáváme zejména v Čechách (odpoledne také v Jeseníkách) výskyt sněhových srážek, sníh bude padat i v nižších nadmořských výškách. Už dopoledne však bude teplota stoupat nad bod mrazu,… Pokračovat ve čtení

Vypadá to, že rána v tomto týdnu patří silným bouřkám, alespoň ve Středozemí. Po úterní „dubrovnické apokalypse“, kdy za doslova pár hodin napršelo takřka 260 mm srážek, což pro lepší představu odpovídá přibližně 215 % říjnového normálu, kterým je samozřejmě míněn průměrný měsíční srážkový úhrn, se totiž něco obdobného odehrálo také na jihu Kalábrie. Konkrétně… Pokračovat ve čtení

Dubrovník je majitelem dvou synoptických meteorologických stanic – jedna se nachází přímo ve městě, kousek od vod Jaderského moře, a druhá sídlí na letišti, jinak řečeno něco kolem 17 km jihovýchodně od samotného Dubrovníku. Letištní meteostanice je z vertikálního hlediska situována o trochu výše, konkrétně ve 157 m n. m., městskou meteostanici nalezneme v 52… Pokračovat ve čtení