„Čelíme nejhorší vlně veder od roku 1987,“ glosoval aktuální meteorologickou situaci řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Před 34 lety, konkrétně 20. července, odstartovala nejhorší vlna veder v novodobých dějinách Řecka. V důsledku nebývale vysokých teplot, šplhajících k hodnotám až okolo 44 °C (abnormální byla i minima, v Athénách 27. července teplota neklesla pod 30 °C), zemřelo 1 300 lidí, neoficiální odhady… Pokračovat ve čtení

Na zvlněné studené frontě, postupující přes Česko a Slovensko dále k východu, se jak 31. července, tak zvláště 1. srpna vyskytovaly bouřky. Nechyběly ani supercely. V sobotu úřadovaly v alpské oblasti (primárně v Itálii a Rakousku), v neděli k alpským zemím přibylo i Maďarsko a Slovensko, nadto Polsko či západní Ukrajina. V Česku se projevila hlavně deštěm, trvalým a docela intenzivním –… Pokračovat ve čtení

Počasí je teplé, denní maxima stoupají nad 30 °C (včera i dnes na Moravě bylo až okolo 32 °C), ale nestabilní. Může za to stále rozsáhlejší oblast nízkého tlaku vzduchu, která před necelým týdnem dorazila do západní Evropy. To ona podněcovala vznik bouřek. Zprvu ve Francii, nato i ve střední Evropě a na severu Itálie…. Pokračovat ve čtení

Zajímají Vás konvektivní bouře? Chcete se dozvědět, jak je fotit a pozorovat? Připravili jsme pro vás sérii článků o tom, jak se loví bouře. V tomto článku vám přineseme reportáž z jednoho z výjezdů lovců bouřek ve spolupráci s naší společností, kdy za bouřemi vyjeli kolegové z Czechstormsky Filip Petržílek, Lukáš Vobecký a Vojtěch Jahodář… Pokračovat ve čtení

Od pondělního odpoledne počasí v západní a ve střední Evropě ovlivňovala tlaková níže. Již v noci na úterý do Francie, Německa a Švýcarska (a částečně na sever Středomoří, resp. Itálie) přinesla četné bouřky, při kterých uhodily desetitisíce blesků. Tvorba bouřek na její přední straně pokračovala také v dalších dnech, a proto jen v České republice bylo zaznamenáno bezmála čtyřicet… Pokračovat ve čtení

Řecko je každé léto oblíbeným cílem turistů z mnoha zemí. Důvodů je spousta, ale jedním z hlavních je bezesporu počasí, resp. jakási jistota toho, že obloha bude neustále modrá a že moře má ideální teplotu. Nicméně i v troposféře platí, že nic není jisté. Čas od času se v letních měsících tlaková níže (a tedy oblačnost a srážky) nevyhne… Pokračovat ve čtení

V oblasti nízkého tlaku vzduchu nad střední a západní Evropou se v průběhu úterního dne jak v České republice, tak na území Itálie, Německa, Rakouska a několika dalších zemí tvořila bouřková jádra, často výrazná. V bouřkách se objevily hlavně kroupy a přívalové deště, vyvolávající bleskové povodně. Na severu Itálie a na jihu Švýcarska napršelo i mezi 100 až 200… Pokračovat ve čtení

Více než pětatřicetistupňová vedra postihla Slovensko, které prožilo zatím nejteplejší den roku 2021. V Bratislavě se odpolední maxima pohybovala okolo 37 °C, ale v okrese Nové Zámky se přiblížila hranici 40 °C. S tropickým počasím se Slováci potýkali také v pátek, avšak pouze na východě Košického a Prešovského kraje. Jinde se ochladilo, citelně, a to díky prudkým bouřkám doprovázeným… Pokračovat ve čtení

Na Zemi není silnějšího typu bouřky než toho supercelárního. Od klasických bouřek se supercely odlišují tzv. mezocyklónou, oblastí nižšího tlaku vzduchu, což je vlastně silný vzestupný proud, který rotuje kolem své vertikální osy. Zpravidla s sebou přinášejí extrémní jevy, mj. tornáda. K dalším takovým extrémním jevům patří krupobití, která bývají i destruktivní. Jako nedávno v Polsku, na Slovensku… Pokračovat ve čtení

Bouřkám se v posledních dnech daří. Vždyť od soboty (19. června) na našem území uhodilo bezmála 50 000 blesků a pokud zohledníme i naše blízké okolí (Slovensko a část Německa, Polska a Rakouska), rázem se dostáváme do rozmezí 150 až 200 000. Ani v dohledné době si střední Evropa od bouřek neodpočine, neboť absence tlakové výše, která by nastolila… Pokračovat ve čtení