Kvůli pokračujícímu přílivu teplého vzduchu od jihozápadu (po přední straně tlakové výše mezi Afrikou a Baltským mořem, kterou v Berlíně pojmenovali Ilonka) byl dnešek nebývale teplý. Vzhledem k trvající inverzi však zároveň přinesl velké rozdíly v teplotách, jak v odpoledních, tak i v ranních hodinách. A zatímco střední Evropa hlásila až 20 °C, Evropu východní nadále svíraly dvacetistupňové mrazy. Krátce… Pokračovat ve čtení

Česko má za sebou dosud nejteplejší den tohoto roku. Teplé jihozápadní proudění vyhnalo úterní odpolední teploty až ke dvaceti stupňům nad nulou. Padaly teplotní rekordy. A to nejen u nás, ale i v zahraničí. Hranice dvaceti stupňů padla i v Německu, na jihu Rakouska se denní maxima pohybovala až okolo třiadvaceti stupňů. Neobvykle teplé počasí bude pokračovat… Pokračovat ve čtení

Po přední straně rozsáhlé tlakové výše, rozprostírající se od Sahary až po Skandinávii, již několikátým dnem proudí nad starý kontinent teplý vzduch od jihu. V Česku se jižní proudění zatím projevilo hlavně nízkou inverzní oblačností a ve výsledku relativně nízkými teplotami, avšak do západní Evropy přineslo výrazné oteplení přepisující historické tabulky a mimo jiné, hlavně do… Pokračovat ve čtení

Zatímco v Čechách se již nad ránem od západu začalo rychle vyjasňovat a vlivem jihozápadního proudění teploměry ukázaly přes 10 °C, na Moravě a ve Slezsku kvůli výškové tlakové níži, postupující přes Polsko dále k jihovýchodu, ještě převládala velká oblačnost a bylo zde podstatně chladněji. Střední Evropa vlastně byla na rozhraní teplého a studeného vzduchu – v jihozápadní… Pokračovat ve čtení

Po nejmrazivějším období této zimy, kdy u nás bylo až -32,7 stupně Celsia a kdy i v Nizozemsku napadly desítky centimetrů sněhu a zamrzly vodní kanály, nastane pravý opak. Masu studeného arktického vzduchu vystřídá teplý vzduch nejdříve z Atlantického oceánu, vzápětí také ze severní Afriky. A tak nejen na našem území bude počasí během následujících dnů teplotně… Pokračovat ve čtení

Konec první a začátek druhé poloviny února byl hodně mrazivý. V mnoha městech Čech, Moravy a Slezska se rtuť teploměru přiblížila až k minus dvaceti stupňům Celsia, Prahy nevyjímaje, na některých místech byla tato hranice překonána. A to zvláště v jihozápadních a západních Čechách. Na krušnohorských stanicích mráz dosáhl až -33 °C, největšího extrému této zimy. Přes naše… Pokračovat ve čtení

Díky teplotám klesajícím až pod -30 °C jde zatím o nejstudenější noc letošní zimy – na všech bezmála čtyřiceti profesionálních meteorologických stanicích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v nočních a brzkých ranních hodinách bylo naměřeno minimum nižší než -10 °C, přičemž na ostatních stanicích se minima pohybovala až kolem -30 °C. Někde se přiblížila historickým… Pokračovat ve čtení

I desátý únorový den nám na mnoha místech přinesl teploty hluboko pod bodem mrazu, resp. v rozmezí -10 až -20 °C, ojediněle ještě nižší. Našly by se případy, kdy teplotní minimum bylo nejnižší za poslední desítky let, jako například ve Šluknovském výběžku. Nejvíce mrzlo v Karlovarském kraji v Krušných horách, kde na stanici Rolava (878 m n. m.)… Pokračovat ve čtení

Kontinentální východní proudění, které v těchto dnech do Česka a dalších zemí přináší velmi studený vzduch, nabírá na intenzitě. V úterý na mnoha místech prožili takzvaný arktický den, což znamená, že maximální teplota nepřekročila -10,0 °C. Bylo tomu tak například v Ašském výběžku. Mrazivému dni předcházela ještě mrazivější noc. Během úterního rána bylo naměřeno i kolem -20 °C… Pokračovat ve čtení

Sníh je obyčejně bílý. Proč? Fyzika. Je to trochu složitější, ale jednoduše řečeno: Sníh je na rozdíl od vody tvořen miniaturními ledovými krystalky, které způsobují rozptylování a odrážení dopadajícího světla, přicházejícího od Slunce. To sice zahrnuje mnoho barev, nicméně naše oči ho vnímají jako bílé. A protože voda je sama o sobě bezbarvá, nemůže mít… Pokračovat ve čtení