V sobotu, v půl jedenácté dopoledne, jarní rovnodenností začalo astronomické jaro (které potrvá do letního slunovratu, tedy skončí 21. června v ranních hodinách). Navzdory této skutečnosti Českou republiku sevřela extrémní zima. První víkend astronomického jara patřil nejdříve četným přeháňkám, poté i trvalejším srážkám, ve všech nadmořských výškách sněhovým. 20. března nejvíce srážek ve formě sněhu spadlo na šumavském… Pokračovat ve čtení

Zatímco loňský 19. březen byl ve většině evropských zemí slunečný a i v Česku teplotně nadprůměrný (např. v Prostějově naměřili 19,4 °C, tzn. jen o 1,1 °C méně než v roce 1990), letošní byl ve znamení velké oblačnosti a podprůměrných teplot, ke kterým se i v nejnižších polohách přidaly sněhové přeháňky, často (velmi) intenzivní. Do zasněženého rána se probudila… Pokračovat ve čtení

Před necelými třemi týdny začalo meteorologické jaro. Už jen několik málo dní zbývá do začátku astronomického jara (jarní rovnodennost nastane 20. března mezi 10:35 až 10:40). Ovšem počasí za okny příliš jarně nevypadá. Třetí březnový pracovní týden zase vrátil sněžení i do nížin a v horských oblastech napadly decimetry sněhu. Zatím nejteplejším dnem letošního roku tak… Pokračovat ve čtení

Teploty pod bodem mrazu v noci z pondělí na úterý zaznamenala většina ze všech padesáti států zasahujících na území Evropy. A to zejména Estonsko, Finsko a Rusko, kde teploty klesaly i pod minus čtyřicet stupňů. Mrazivým teplotám neunikly ani státy na Balkánském či Pyrenejském poloostrově. V ruském Sosnogorsku naměřili -43,4 °C, což byla jedna z nejnižších teplot v Evropě. Archangelsk,… Pokračovat ve čtení

Praha a mnohá další města a obce se probudily do lehce zasněženého rána. Mezinárodní den žen do hlavního města donesl centimetr sněhu, přičemž milimetr srážek spadl také v Aši, Brandýse nad Labem, Děčíně, Hradci Králové anebo na krkonošské Luční boudě. Sněžení předcházel mráz. Jihlava krátce po půlnoci hlásila -6 °C, Luhačovice o několik hodin později -8… Pokračovat ve čtení

K pacifickému souostroví Nová Kaledonie, které čítá přes čtvrt milionu obyvatel a které je od čtyřicátých let francouzským zámořským územím, směřuje Niran, cyklón páté, tedy nejvyšší kategorie na Saffirově-Simpsonově stupnici. Předpokládaná trajektorie supercyklónu Niran vede přes Novou Kaledonii a Pacifik k novozélandským Kermadekovým ostrovům, u kterých ve čtvrtek došlo k několika různě silným otřesům (o síle 6,1 až… Pokračovat ve čtení

Téměř deset let poté, co odborníci poprvé detekovali vznik prasklin z Bruntova ledovce, se loni na podzim začala prasklina ve 150 metrů tlustém ledu zvětšovat, až se na konci února 2021 obrovská kra odlomila úplně. Kde a jaký kus ledu se odlomil? Odlomil se kus tzv. Bruntova ledovce, jehož polohu můžete níže vidět na obrázku…. Pokračovat ve čtení

Doznívající příliv teplého vzduchu od jihozápadu na přední straně tlakové výše a s ním spojená teplotní inverze zamíchaly ve středu počasím v srdci Evropy. Zatímco západ republiky, hlavně severní polovinu Čech, svírala mlha a nízká oblačnost a odpolední teploty se stěží držely lehce nad bodem mrazu, na východě převládala jasná obloha s odpoledními teplotami šplhajícími nad patnáct stupňů…. Pokračovat ve čtení

S novým týdnem odstartoval i nový měsíc a spolu s ním meteorologické jaro (na jižní polokouli meteorologický podzim), které začíná každoročně 1. března a končí 31. května. Ačkoli ještě nedávno denní maxima stoupala až ke dvacítce, v dohledné době k nám přes Skandinávii pronikne původem arktický vzduch, a tak se vrátí sníh. A přestože byl první březnový neboli jarní… Pokračovat ve čtení

Poslední pracovní týden meteorologické zimy má do zimy daleko. V Česku potřetí po sobě denní maxima dosáhla hranice dvaceti stupňů Celsia a přepisovala historické hodnoty. Další slunečný a teplotně výrazně nadprůměrný den kromě Česka prožilo dalších více než deset evropských států. Přesto u nás stále existovala místa, která i odpoledne hlásila stoprocentní vlhkost vzduchu, a proto… Pokračovat ve čtení