
Sníh je obyčejně bílý. Proč? Fyzika. Je to trochu složitější, ale jednoduše řečeno: Sníh je na rozdíl od vody tvořen miniaturními ledovými krystalky, které způsobují rozptylování a odrážení dopadajícího světla, přicházejícího od Slunce. To sice zahrnuje mnoho barev, nicméně naše oči ho vnímají jako bílé. A protože voda je sama o sobě bezbarvá, nemůže mít sníh jinou barvu než barvu světla, které na něj dopadá. To znamená bílou. Avšak čas od času se počasí rozhodne tomuto tvrzení oponovat.
Družicové snímky pořízené v sobotu 6. února ve večerních hodinách působily nevšedně. A to díky dvěma pásům vysoké oblačnosti. Jeden, takřka pravoúhlý, se táhl od Španělska přes Francii, Benelux, Německo, Česko a Slovensko až po východní Evropu. Druhý spojil Alžírsko s Alpami. Dohromady připomínaly šipku, která víceméně přesně odpovídala směru proudění.

Ačkoli to tak venku rozhodně nevypadalo, v průběhu sobotního dne hlavně ve vyšších vrstvách atmosféry až do střední Evropy proudil teplý vzduch od jihu, lépe řečeno až ze Sahary. Jižní vítr byl poměrně silný, a tak s sebou vzal jemná zrnka písku z největší pouště na Zemi. Ta se v řadě evropských zemí navázala na srážky a spolu s nimi spadla na zem. A proto i sníh, který během soboty pokryl Česko, byl špinavý, naoranžovělý.







V zemích ležících pod Českem byla koncentrace pouštního prachu vyšší, a to především na východě Španělska a jihu Francie. Není proto divu, že také Pyreneje se spíše než pod sněhem ocitly pod saharským pískem.




