Diomédes, též Doreen. Taková jména od řeckých a německých meteorologů dostala výrazná tlaková níže, která od neděle 9. ledna ovlivňovala počasí ve Středomoří. Nejdříve v Itálii, posléze na Balkáně a do určitě míry i na severu Afriky. Řecko a některé další balkánské země se dočkaly vydatných srážek, dešťových i sněhových, čemuž však velmi napomohly tamní hory, respektive jejich návětrný efekt. Ale Dioméda/Doreen pocítili i Chorvaté, a to kvůli extrémně silné bóře (padavý vítr přicházející z hor), jejíž síla byla srovnatelná až s hurikánem 3. kategorie.
DIOMÉDES/DOREEN NA ZÁBĚRU Z DRUŽICE NOAA-20 (10. 1. 2022) | ZDROJ: NASA
Vývoj této oblasti nízkého tlaku vzduchu začal o víkendu nad Ligurským mořem, jinými slovy v oblasti mezi Korsikou a italským Janovem, odkud se vydala jihovýchodním směrem (a tak prošla celým Apeninským poloostrovem). Během pondělka nad Jónským mořem (rozprostírajícím se mezi italskou Kalábrií/Sicílií a Řeckem) splynula s mělčí tlakovou níží nad Řeckem, spíše by se dalo říci, že ji „nasála“, a stočila se k východu. Přešla přes Řecko a nad východním Středozemním mořem se začala vyplňovat (rozpadat).
V této fázi přispěla k tomu, že se nad relativně teplé vody Egejského moře (které z jihu ohraničuje Kréta) přes východní Evropu a Turecko dostal chladný kontinentální vzduch. Ten podněcoval vznik oblačnosti, podobně jako je tomu při severozápadním/severním proudění nad severoamerickými Velkými jezery nebo nad Japonským či Žlutým mořem (takzvaný efekt vodní plochy).
Tato oblačnost postupovala jižním směrem, a tak byla zachycena krétskými horami, které se zvedají do nadmořské výšky až 2 456 m n. m. (Ida), což je dobře vidět na družicových záběrech.
JAKO NA TOMTO Z DRUŽICE TERRA ZE ČTVRTKA 13. LEDNA | ZDROJ: NASA
TENTÝŽ ZÁBĚR JEŠTĚ JEDNOU, TENTOKRÁT Z VĚTŠÍ VÝŠKY | ZDROJ: NASA
Ach ta bóra
Dalmácie má své osobité kouzlo, přírodní kouzlo. Jednak četné (drobnější) ostrovy, jednak, a to je stěžejní, hory vystupující přímo z moře, díky kterým je chorvatské pobřeží často chráněno před oblačností přicházející z vnitrozemí. Mají ale i stinnou stránku, kterou je bóra.
Na řadě chorvatských stanic byla v pondělí 10. ledna anebo v úterý 11. ledna dosažena/překonána hranice 100 km/h: Makarska 108 km/h, Split 112 km/h, Dubrovník 115 km/h, Šibeník 115 km/h, Rijeka (letiště) 133 km/h. Jeden z největších extrémů byl naměřen na Pažském mostě (spojnice Pagu s pevninou), a sice 176 km/h. Ještě silněji pak foukalo na mostě Krk (spojnice Krku s pevninou), tamní stanice naměřila náraz větru o rychlosti 180 km/h.
MOST KRK ZA PĚKNÉHO POČASÍ (V LISTOPADU 2013 VÍTR DOSÁHL V NÁRAZECH RYCHLOSTI AŽ 235 KM/H, TEDY DE FACTO SÍLY HURIKÁNU 4. KATEGORIE | ZDROJ: ALEX
MOST KRK ZA PĚKNÉHO POČASÍ (V LISTOPADU 2013 VÍTR DOSÁHL V NÁRAZECH RYCHLOSTI AŽ 235 KM/H, TEDY DE FACTO SÍLY HURIKÁNU 4. KATEGORIE | ZDROJ: ALEX
Řecko není jen slunce
Pro chladnější část roku je typické srážkově bohatší počasí, a to i v Řecku. Srážkami není myšlen jen déšť, ale i sníh. A nejen na horách, ale i v nížinách. V tomto týdnu, při bouři Diomédes, vydatně zasněžilo a nasněžilo mimo jiné na ostrově Samothraki. Ten se sice zvedá do nadmořské výšky až přes 1 610 m n. m., takže výše než naše Krkonoše, ale pod sněhem se ocitly i tamní pláže.
ŘECKÝ OSTROV SAMOTHRAKI 12. LEDNA 2022 | ZDROJ: NENIA VAV
ŘECKÝ OSTROV SAMOTHRAKI 12. LEDNA 2022 | ZDROJ: NENIA VAV
ŘECKÝ OSTROV SAMOTHRAKI 12. LEDNA 2022 | ZDROJ: ΕΦΗΜΕΡΙΔΑ ΜΑΚΕΔΟΝΙΑ
ŘECKÝ OSTROV SAMOTHRAKI 13. LEDNA 2022 | ZDROJ: METEO.GR
Na návětrné, v tomto případě východní straně hor východně od měst Larisa a Volos (jihovýchodní část kraje Thesálie) v úterý 11. ledna spadlo až přes 300 mm srážek. Nejvíce v obci Portaria, a to 346 mm. Pár kilometrů severně od této obce bylo zaznamenáno 287 mm. Přímo do města Volos úterní den přinesl 109 mm. V nížinách pršelo, ve vyšších nadmořských výškách sněžilo. Protože se dnešek již nesl ve znamení malé oblačnosti, bylo možné se skrze družice podívat na to, kde všude v Řecku leží sníh.
SNĚHOVÁ POKRÝVKA V OKOLÍ MĚSTA VOLOS | ZDROJ: NASA
