Nad územím Běloruska došlo k významnějšímu prohloubení tlakové níže (němečtí meteorologové jí přisoudili jméno Zelda) a tím pádem k zrychlení proudění vzduchu, vzhledem k tlakové výši nad střední a západní Evropou zejména na její zadní straně (kde byl největší tlakový gradient). Se silným větrem se kromě Běloruska potýkalo také Pobaltí a severovýchod Polska, částečně i Ukrajina a Rusko. K silnému větru se přidal trvalý a dalo by se říct, že i docela vydatný déšť. Proto v Bělorusku a okolí odpolední teploty dosahovaly nejnižších hodnot v celé Evropě (na jihu Islandu bylo až okolo 17 °C). Další výrazná tlaková níže byla k vidění mezi Islandem a Norskem.
PŘI BOUŘCE, KTERÁ PŘEŠLA PŘES POLSKÉ MĚSTO JEDLICZE, ZA 10 MINUT SPADLY 4 MM SRÁŽEK (BOUŘKY SE OBJEVILY I VE FINSKU ČI V RUSKU, ALE ANI TAM NEBYLY EXTRÉMNÍ) | ZDROJ: IMGW
PONDĚLÍ (11. ČERVENCE) BYLO PRO POLSKÉ LOVCE BOUŘÍ O POZNÁNÍ „CHUTNĚJŠÍ“, TENTO ÚLOVEK POCHÁZÍ Z MĚSTA DĄBROWA GÓRNICZA U KATOVIC | ZDROJ: MICHAŁ ŚLĘZAK
Zelda měla sílu až vichřice, mohutné vichřice. Meteorologická stanice v lotyšské přímořské obci Kolka totiž zaznamenala náraz větru o rychlosti až 104 km/h, a to v 9 hodin, kdy foukalo od severovýchodu, tedy od moře. Jinak, včetně vnitrozemí, se maximální nárazy větru převážně pohybovaly v rozmezí od 50 do 80 km/h, což jsou však na červenec nadprůměrné hodnoty (v rámci tlakových níží). V litevském hlavním městě Vilniusu byl v poledne zaznamenán náraz větru o rychlosti až 70 km/h, stejně jako na Kurské kose (uzoučký poloostrov táhnoucí se od ruského Zelenogradsku k litevské Klajpedě) v Nerinze (pár tisíc obyvatel). Nárazy větru o rychlosti 60 až 70 km/h byly zaznamenány i v Polsku, mimo jiné ve městě Suvalky (ve 14 hodin 65 km/h).
JEDNA Z METEOROLOGICKÝCH STANIC V POLSKÉM BĚLOSTOKU V 15 HODIN ZAZNAMENALA PORYV O SÍLE 66 KM/H, INTENZITA SRÁŽEK BYLA KONSTANTĚ 5 AŽ 6 MM/H | ZDROJ: ROBERT TWAROWSKI
(Velmi) deštivé úterý
Srážky spojené s tlakovou níží Zelda by měly zcela ustat až v průběhu středečního dne, ale nejsilnější byly během úterka, kdy na řadě míst za několik hodin napršelo cca 30 l vody na m². V běloruské Lidě za 6 hodin napršelo 25 l vody na m², tj. třetina červencového normálu. V Minsku za 12 hodin napršelo 43 l vody na m², tj. necelá polovina červencového normálu. V estonském městečku Tabivere, ležícím 20 km severně od Tartu, za 30 minut spadlo 20 mm srážek a byla to práce bouřkového komplexu, ne příliš intenzivního. V polské obci Karolin byly srážky slabší, za 6 hodin „jen“ 15 l vody na m², nicméně situace s větrem byla špatná. V poledne tam zaznamenali náraz větru o rychlosti 67 km/h.
JESTLI NA TOM BYLI HŮŘE POLÁCI, NEBO ŠPANĚLÉ, NECHŤ KAŽDÝ POSOUDÍ SÁM…
Anij
Druhou výraznou tlakovou níži pocítili na Islandu, v Norsku a ve Skotsku. A v Dánsku, respektive na Faerských ostrovech. Anemometr, jež je součástí meteorologické stanice Hamarsfjörður na východě Islandu, přibližně 360 km východně od Reykjavíku, v 15 hodin naměřil hodnotu 112 km/h. Islandská metropole hlásila hodnoty až okolo 60 km/h. Víceméně totožné hodnoty jako na východním pobřeží Islandu byly naměřeny na jihu Norska a na severu Velké Británie. Ve skotském pohoří Cairngorms měl vítr v nárazech až 140 km/h, na severozápadě Skotska a na Faerských ostrovech 80 až 100 km/h. Na Špicberky tlaková níže Anij přinesla teplé jižní proudění, a tak se například v Longyearbyenu dočkali až 11 °C (zatím nejvyšší teplotou letošního léta je 13,7 °C z 28. června).
