
Od soboty 1. ledna 2022 se nad vodami světových oceánů zformovalo sedm tropických tlakových níží, které zesílily na alespoň cyklón první kategorie podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice (tj. doprovázel je vítr o rychlosti 119 km/h a vyšší): dvě u Austrálie, a sice Tiffany a Charlotte, tři nedaleko Madagaskaru (Batsirai, Emnati, Gombe) a dvě na půli cesty mezi Afrikou a Austrálií. První byla pojmenována Vernon a druhé meteorologové dali jméno Halima. V pátek odpoledne se stala cyklónem čtvrté kategorie, tak jako se jím stala tropická tlaková níže Batsirai (s větrem o rychlosti až 230 km/h).
Stupnice, kterou na počátku 70. let 20. století vytvořili Herbert Saffir a Bob Simpson, tropické tlakové níže rozděluje do pěti kategorií. Kritériem pro zařazení do jedné z nich je maximální minutový průměr rychlosti větru:
Stupnic kategorizujících tropické tlakové níže je samozřejmě víc. Svou vlastní mají australští a fidžijští meteorologové, indičtí meteorologové, japonští meteorologové a v neposlední řadě i meteorologové francouzští. Francouzský zámořský departement Réunion je totiž tropickými tlakovými nížemi trýzněn relativně často. Pro francouzskou stupnici je klíčový desetiminutový průměr rychlost větru a poslední kategorie začíná na 213 km/h, nikoli 252 km/h.
Tropická tlaková níže Halima se momentálně nachází přibližně 2 500 km východně od Madagaskaru a menší už tato vzdálenost s největší pravděpodobností nebude. Numerické modely počítají s tím, že se tropická tlaková níže Halima zanedlouho stočí k jihovýchodu až východu, načež se vyplní (jinými slovy se rozpadne). To mimo jiné znamená, že pevninu neohrozí, tak jako ji neohrozila tropická tlaková níže Vernon. Přesto bude patřit k velmi silným bouřím letošní sezóny v Indickém oceánu.
Vývoj rychlosti větru uvnitř tropické tlakové níže Halima:
Na pátečních snímcích z Meteosatu bylo prakticky nemožné přehlédnout „superoko“ u jihozápadního pobřeží Pyrenejského poloostrova. Nejednalo se však o střed hurikánu, nýbrž klasické tlakové níže. Ta však byla spojená s další tlakovou níží, po jejíž přední straně do jihozápadní Evropy rychle a ve velkém množství pronikal písek i prach ze Sahary. Především na jih Španělska toto duo tlakových níží přineslo celkem vydatné srážky. Za 12 hodin, do 25. března 7:00, napršelo přes 50 litrů vody na metr čtvereční (spadlo přes 50 mm srážek). Ve městě Tarifa napršelo 60 litrů vody na metr čtvereční, to představuje asi 125 % březnového normálu (dlouhodobého průměru). Na dalších místech napršelo nejčastěji mezi 20 až 40 litry vody na metr čtvereční.