
Surigae, druhá pojmenovaná tropická cyklóna letošní tajfunové sezony v Tichém oceánu, může podle JTWC (Joint Typhoon Warning Center) během několika následujících dnů nad teplými vodami Filipínského moře zesílit na tajfun čtvrté kategorie, v němž maximální rychlost přetrvávajících větrů v intervalu jedné minuty je až 251 km/h. Teoreticky se může stát prvním supertajfunem (tajfunem páté kategorie) tohoto roku.
Surigae je nyní tajfunem první kategorie (119 až 153 km/h), kterou v noci na pátek doprovázel vítr o rychlosti kolem 120 km/h. Je čtvrtou tropickou cyklónou, která od Nového roku vznikla v západním Pacifiku, kde každoročně probíhá tajfunová sezona. Ta na rozdíl od atlantické hurikánové sezony nemá žádný oficiální začátek ani konec, nicméně bývá nejaktivnější od června do října. Loni v tomto období vzniklo osm tajfunů, předloni o dva více.

Surigae je alespoň tropickou bouří od středečního rána. Co však bylo předtím? Minulý pátek severně od Nové Guineje došlo k vytvoření oblasti nízkého tlaku vzduchu. Zvolna postupovala k západu a přitom se postupně prohlubovala, až se v úterý změnila na tropickou depresi a brzy na to na tropickou bouři. V pondělí začala ovlivňovat počasí na Palau (souostrovní stát asi 850 km východně od Filipín), kam přinesla velkou oblačnost, vydatný déšť a nakonec i silný vítr. O půlnoci na pátek měl v nárazech rychlost okolo 90 km/h.


Malé Antily, pás relativně malých ostrovů na východním okraji Karibiku, rozhodně mají co nabídnout. A to i na snímcích z meteorologických družic, na kterých můžeme kromě občasných hurikánů vidět i vliv jednotlivých ostrovů na pohyb a tvar oblačnosti.
Avšak nedávno se meteorologickým družicím podařilo pořídit opravdu nevšední snímky Malých Antil. Řeč je samozřejmě o výbuchu sopky (stratovulkánu) na ostrově Svatý Vincenc, respektive o oblaku sopečného popela, který se působením větru značně rozšířil a zcela pohltil sousední Barbados.

Soufrière, tak se jmenuje aktivní sopka (stratovulkán) na Svatém Vincenci, která vybuchla minulý pátek. Popel stoupal až do šestnáctikilometrové výšky a rozšířil se do vzdálenosti až 3 000 km od Svatého Vincence. Ten následně pokryla poměrně silná vrstva popela, k tomu byl všude cítit silný zápach síry.


