Jeden z nejsilnějších tajfunů v historii dorazil k filipínským ostrovům
Teorie se stala skutečností. Tropická bouře, která se před právě uplynulým víkendem zformovala mezi pacifickými státy Palau a Yap, měla podle předpovědních modelů nad Filipínským mořem rychle zesílit a dosáhnout čtvrtého, teoreticky až nejvyššího pátého stupně Saffirovy-Simpsonovy stupnice. Nakonec dosáhla vrcholu Saffirovy-Simpsonovy stupnice – za 48 hodin se uvnitř ní rychlost větru zvýšila o bezmála 200 km/h. A tak se stala nejen supertajfunem, ale zároveň i nejsilnější bouří (tropickou cyklónou), jaká kdy byla v měsíci dubnu pozorována na severní polokouli.
PRVNÍ LETOŠNÍ SUPERTAJFUN Z POHLEDU HIMAWARI 8 (17. 4. 20:00 SELČ) | ZDROJ: RAMMB/CIRA
Nyní se nabízí otázka, jak tomu bylo předtím?
Za nejsilnější dubnovou bouři, resp. tropickou cyklónu, která kdy byla zaznamenána na severní polokouli, se až do tohoto měsíce považovala Thelma. Thelma vznikla v polovině dubna 1956, stejně jako Surigae byla druhým tajfunem a prvním supertajfunem tehdejší sezony a vítr v ní vanul rychlostí až 285 km/h, přičemž v nárazech měl rychlost přes 300 km/h.
Atmosférický tlak uprostřed (v oku) Surigae klesl až na 888 hPa – v Thelmě „pouze“ na přibližně 930 hPa. Není proto divu, že Thelma byla po necelých sedmi desetiletích překonána.
SURIGAE KRÁTCE PŘED ZÁPADEM SLUNCE V SOBOTU 17. DUBNA | ZDROJ: RAMMB/CIRA
- Supertajfun Surigae se začal vyvíjet na přelomu předminulého a minulého týdne z oblasti nízkého tlaku vzduchu postupující přes Karolíny v Mikronésii dále na západ.
- Na ostrov a stejnojmenný stát Yap coby tropická deprese/bouře přinesl extrémní srážky. Za 18 hodin, do pondělí 12. dubna 22:00, napršelo okolo 250 litrů vody na metr čtvereční, za 30 hodin (do úterního dopoledne) pak okolo 280 litrů. To představuje skoro dvojnásobek měsíčního normálu.
- Na nedalekém Babeldaobu, největším ostrově státu Palau, nebyla situace o moc lepší. Také tam za několik desítek hodin spadlo mezi 250 až 300 mm srážek, přitom dlouhodobým dubnovým průměrem je 200 mm.
- Ve čtvrtek 15. dubna ve večerních hodinách byl tropickou bouří, doprovázenou větrem o síle kolem 100 km/h. O dva dny později, tedy v sobotu 17. dubna ve večerních hodinách, už byl tajfunem páté kategorie, doprovázeným větrem o síle kolem 290 km/h.
- Nejsilnější byl v noci na neděli 18. dubna, kdy produkoval vítr o rychlosti až kolem 305 km/h s tím, že nárazy měly až kolem 350 km/h. (Nedávno uplynulo 25 let od chvíle, co byl na australském ostrově Barrow naměřen nejextrémnější náraz větru na světě – při bouři Olivia, a to 113,2 m/s neboli 407,5 km/h.)
BOUŘE OLIVIA NA DRUŽICOVÉM SNÍMKU Z 10. DUBNA 1996 | ZDROJ: WMO
Tak blízko, tak daleko
Do pondělního večera supertajfun Surigae trochu zeslábl, konkrétně na tajfun čtvrté kategorie. Vítr v něm dosahoval rychlosti okolo 220 km/h. O půlnoci na úterý 20. dubna se jeho oko nacházelo přibližně 250 km severovýchodně od filipínského ostrova Catanduanes. V tamním městě Virac do pondělních pozdních večerních hodin spadlo přes 375 mm srážek, tedy na metr čtvereční napršelo přes 375 litrů vody. Vítr k tomu dosahoval průměrné rychlosti 60 až 70 km/h.
Filipíny však mají štěstí, podobně jako Florida začátkem září 2019. Vše totiž nasvědčuje tomu, že původní prognózy byly správné a že Surigae zasáhne Filipíny jen svým okrajem. Podle všeho se brzy stočí k severu a následně severovýchodu až východu s tím, že koncem tohoto týdne zanikne nad oceánem.
OČEKÁVANÝ VÝVOJ BOUŘE SURIGAE | ZDROJ: CIMSS
