
Zásluhou Severoatlantského (Golfského) proudu jsou zimy na Britských ostrovech co do teplot mírné (počasí zmírňuje také na Faerských ostrovech, Islandu či Špicberkách). Například do Londýna loňská zima přinesla v průměru 5 °C, v minimu -4,1 °C a v maximu 15,8 °C, zatímco třeba ve Voroněži (která také leží na 51° s. š.) měla zima 2020/21 průměrnou teplotu -6 °C, minimální teplotu -22,3 °C a maximální teplotu 9,2 °C. Avšak jinak je to s větrem. Kvůli častým přechodům tlakových níží bývá silný a někdy velmi. Jako před týdnem při přechodu tlakové níže Barra nebo jako na přelomu minulého a tohoto týdne při přechodu tlakové níže Lutz.
Tlaková níže Barra byla zajímá především tím, jakým způsobem se prohloubila. Odhady modelů byly pravdivé, tlak vzduchu v ní klesl až pod 960 hPa. Na bóji poblíž irského pobřežního města Clifden byla v poledne naměřena hodnota 957,1 hPa. Co se větru týče, ten dosahoval v nárazech rychlosti až přes 130 km/h. Na území Irska dosáhl až 135 km/h, a to na ostrově Sherkin (střední rychlost větru byla až 111 km/h, a tak byl málem překonán rekord 113 km/h z 12. února 2014). A na území Spojeného království dosáhl až 138 km/h, a to v Aberdaronu na poloostrově Llŷn (Wales).
Tlaková níže Lutz byla mělčí a „lokálnější“, přesto v ní byly zaznamenány poryvy o síle přes 100 km/h. Jak v Irsku, tak ve Spojeném království. V irském pobřežním městečku Belmullet byl zaznamenán poryv 108 km/h, stejně jako na mysu Malin Head v severní části Irska, která zůstala součástí Británie. Nejsilnější poryvy zaznamenaly stanice ve Skotsku, přesněji na Vnějších Hebridách a západním pobřeží „pevninského“ Skotska. Tam měly sílu 120 až 130 km/h, konkrétně v obci Aultbea až 126 km/h. Poryvům o síle přes 100 km/h čelily také Orkneje a Shetlandy (Skotsko), podobně na tom byly též Faerské ostrovy.