Novozélandští meteorologové na konci minulého týdne varovali před extrémními srážkami, kdy by za několik dnů mohlo spadnout i více než 600 mm (neboli napršet i více než 600 l vody na m²). V zásadě neměli na výběr, protože numerické modely hovořily zcela jasně: počítejte s několikadenním přílivem vlhkosti z tropů. A stalo se. Mezi tlakovou níží se středem nad Tasmánií (s přispěním tlakové níže nad Novou Kaledonií a přilehlou oblastí) a docela mohutnou tlakovou výší nad jižním Tichým oceánem na Nový Zéland začal proudit vlhký vzduch pocházející z tropického podnebného pásu. A protože tlaková výše nad jižním Tichým oceánem postupovala k východu jen velmi zvolna, nemluvě o tlakové výši, jež se přesunula nad východní Austrálii, proud vlhkého, původem tropického vzduchu se „zaseknul“.
STŘEDEČNÍ ODPOLEDNE Z POHLEDU DRUŽICE HIMAWARI-8 | ZDROJ: RAMMB/CIRA
Ale ten by sám o sobě k takovým srážkovým úhrnům nevedl. Jak numerické modely, tak samozřejmě i novozélandští meteorologové nezapomněli na další, neméně důležitý faktor, jímž je členitost terénu, či přesněji řečeno táhlé pohoří na Jižním ostrově s téměř třemi desítkami třítisícovek (z nichž nejvyšší je Mount Cook s 3 724 m n. m.), které má velký dopad na přísun vláhy. Například v Haastu na západní (návětrné) straně Jižního ostrova spadne za rok v průměru přes 3 600 mm srážek, kdežto v Dunedinu na východní (závětrné) straně Jižního ostrova spadne za rok v průměru přes 700 mm srážek. Největší město na Jižním ostrově, Christchurch, od ledna do prosince obdrží v průměru ani ne 600 mm srážek, zatímco městečko Hokitika od ledna do prosince obdrží v průměru skoro 2 900 mm srážek.
STŘECHA NOVÉHO ZÉLANDU JE TAK TROCHU „FOTOGRAFICKÝM RÁJEM“ | ZDROJ: LARRYN RAE
Když déšť nemá konce
V průběhu čtyřiadvaceti hodin v nevelkém městě Franz Josef (500 obyv.) napršelo 82 l vody na m², při teplotách od 9,0 do 14,2 °C. O něco dál na sever v městečku Ross napršelo 124 l vody na m² s tím, že teploty se pohybovaly v rozmezí 9,9 až 13,7 °C. V podstatě to samé množství bylo zaznamenáno také na stanici Kaniere, konkrétně 142 l vody na m². I u nedalekého stejnojmenného ledovcového jezera za zmíněnou dobu napršelo 142 l vody na m² a ještě hlouběji ve vnitrozemí, kousek od Mount Rolleston (2 271 m n. m.), napršelo 230 l vody na m². Od půlnoci na úterý (16. srpna) do středečního odpoledne stanice výše zmíněného městečka Hokitika naměřila 115 mm srážek (115 l vody na m²) a na severním pobřeží Jižního ostrova, na stanici Tākaka, bylo naměřeno okolo 230 mm srážek (230 l vody na m²).
VELKÁ VODA V NELSONU NA SEVERU JIŽNÍHO OSTROVA | ZDROJ: ROHAN O’NEILL-STEVENS
VELKÁ VODA V NELSONU NA SEVERU JIŽNÍHO OSTROVA | ZDROJ: ROHAN O’NEILL-STEVENS
VELKÁ VODA V NELSONU NA SEVERU JIŽNÍHO OSTROVA | ZDROJ: ROHAN O’NEILL-STEVENS
Paříž pod vodou
Přes 280 000. Tolik blesků bylo zaznamenáno nad Evropou. Kdy? Předevčírem. A kde přesně? Jednak nad oblastí mezi Českem, Řeckem a Ukrajinou, dále nad Skandinávií (Švédskem) a v neposlední řadě nad Francií. Bouřky se objevily i v Itálii nebo ve Spojeném království. Nejedna bouřka byla intenzivní a přinesla s sebou přívalové srážky, kroupy a prudké zesílení větru, s čímž by bezesporu souhlasili i lidé v Paříži. Francouzská metropole totiž v pozdních odpoledních hodinách čelila bouřce doprovázené jak přívalovými srážkami, které skončily přívalovou povodní, tak celkem silným větrem. Na stanici v parku Montsouris v centrální části Paříže měl vítr v nárazech rychlost 50 až 60 km/h a spadlo 47 mm srážek, z toho 37 mm za hodinu. V srpnu v parku Montsouris spadne v průměru 58 mm srážek.
PŘÍVALOVÁ POVODEŇ V PAŘÍŽI | ZDROJ: @MACROGOGOL
PŘÍVALOVÁ POVODEŇ V PAŘÍŽI | ZDROJ: @MACROGOGOL
