V prvním článku o znečištění ovzduší jsme se podívali na to, jak se prachové částice označují a dělí a z jakých zdrojů znečištění vzniká. Ve druhém článku bylo vysvětleno jak se znečištění ze vzduchu dostává pryč, jaké v Evropě platí imisní limity a co dělat, když jsou koncentrace znečištění zvýšené. Ve dnešním článku si přečtěte jaký vliv má znečištění na zdraví.
Na co má znečištění vliv?
Znečištění v atmosféře má vliv hlavně na kardiovaskulární a dýchací soustavu, škodlivost ale vždy záleží na tom, jak dlouho jsme byli znečištění vystaveni a jak velké byly prachové částice. Velikost částic totiž ovlivňuje kde je prachová částice v dýchací soustavě zachycena a jak vážné zdravotní problémy tak může způsobit.
Záleží hlavně na velikosti
- Částice větší než 10 µm se zachytí v horních cestách dýchacích – můžeme kvůli nim tedy z podráždění například kýchat.
- Částice menší než 10 µm pronikají za hrtan a nazývají se vdechované neboli tzv. thorakální částice.
- Částice menší než 2.5 µm se usazují v průduškách. Mají vliv na ucpávání tepen a mohou tak zvýšit pravděpodobnost vzniku zánětu žil či infarktu. Špatný vliv pak mají i například na těhotné ženy, jelikož kvůli těmto částicím může být narušen transport kyslíku do placenty a novorozené děti mohou mít vyšší krevní tlak a nižší porodní váhu.
- Částice menší než 1 µm pronikají do plicních sklípků a částice menší než 0.1 µm pronikají až do krve.
Při krátkodobém vystavení znečištění dochází nejčastěji pouze k podráždění horních cest dýchacích, výjimečněji pak k zánětlivým onemocněním.
Kvůli dlouhodobě zvýšeným koncentracím znečištění vznikají chronická onemocnění a choroby dolních cest dýchacích – například chronická obstrukční nemoc plic nebo rakovina – které způsobují kratší délku dožití.
Série článků o znečištění:
