Znáte rozdíl mezi náledím a ledovkou? Podívejte se

Zejména v zimě se v předpovědi počasí setkáváme s názvy jako je ledovka či námraza. Ač jsou si jevy podobné, existuje v nich jeden zásadní rozdíl. Úvodní foto: denik.cz

Námraza se týká hlavně pozemních komunikací. Pokud například přes den prší či sněží a večer klesne teplota pod bod mrazu, “roztátá” voda na povrchu namrzá. Vzniká tak vrstva ledu, ta však není souvislá.

Naopak ledovka vzniká pouze z mrznoucího mrholení či deště. Vrstva ledu je při ledovce více souvislá, právem můžeme ledovku označit za jev nebezpečnější. Led totiž pokrývá nejen komunikace, ale i stromy či dráty elektrického vedení. Pokud je ledovka silná, mohou pod tíhou ledu dokonce padat i větve stromů či starší stromy.

Silná ledovka v Česku 

Velká ledovka “paralyzovala” Česko na začátku prosince v roce 2014. V Praze byl dokonce zcela přerušený provoz tramvají, vlaková doprava byla zachovaná pouze v omezeném režimu, některé tratě byly zcela uzavřené. Zakázán byl také vstup do některých lesů či parků, mnoho domácností bylo bez elektrické energie.

Pod tíhou ledu na Prostějovsku dokonce spadnul celý strom. (zdroj: tydenik-prostejovska.cz)

Jak vzniká mrznoucí déšť či mrholení?

“Při mrznoucím dešti dochází buď k namrzání přechlazených vodních kapek při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je záporná nebo slabě nad 0 °C, nebo k namrzání nepřechlazených vodních kapek okamžitě při dopadu na zemský povrch nebo na předměty, jejichž teplota je výrazně záporná. Průvodním jevem mrznoucího deště je ledovka. V letecké meteorologii je místo „mrznoucí“ používáno adjektivum „namrzající“.” (slovnik.cmes.cz)