Náhlé stratosférické oteplení

14. 1. 2019
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 14.1.2019 21:41
ǀ
Kateřina Vodičková

Minulý týden jsme vás informovali o rozpadu polárního víru a jak ovlivní počasí v Evropě .

Nyní se zaměříme na to, proč se vůbec polární vír rozpadl a proč jsou pro předpovědi počasí důležité i teplotní poměry vysoko nad zemí – až ve stratosféře!

Co je stratosféra?

Atmosféru je možné rozdělit do několika horizontálních vrstev podle průběhu teploty s výškou. Podle tohoto rozdělení se spodní vrstva atmosféry nazývá troposféra a zde teplota s výškou klesá (asi o 0,65°C na 100 m). V troposféře se nachází téměř veškerá voda celé atmosféry a můžeme zde pozorovat skoro všechny důležité meteorologické jevy jako je oblačnost, bouřková činnost, srážky nebo mlhy.

Nad troposférou ve výšce 11 – 50 km se nachází již zmíněná stratosféra. Ve spodní vrstvě stratosféry se teplota s výškou příliš nemění, ale přibližně od 25. km teplota s výškou roste. Ve stratosféře můžeme najít perleťové mraky tvořené přechlazenými vodními kapkami.

Nad stratosférou se nachází mezosféra, zde opět dochází k poklesu teploty s výškou. Nad mezosférou můžeme najít termosféru, ve které teplota s výškou roste. Poslední vrstvou je exosféra, která volně přechází do vesmírného prostoru.

Vertikální členění atmosféry (ZDROJ)

Co je náhlé stratosférické oteplení?

Náhlé stratosférické oteplení (Sudden Stratospheric Warming = SSW) je jev, při kterém dojde ke zvýšení teploty ve stratosféře až o 50°C a vlivem toho, může dojít k posunutí, narušení nebo i k rozpadu polárního víru. Náhlé stratosférické oteplení může mít vliv i na další jevy jako je NAO. Naopak náhlé stratosférické oteplení může být ovlivněno například slunečním cyklem nebo ENSO. Přesná podoba těchto interakcí je však stále předmětem zkoumání.

Na úvodním obrázku je vidět GFS analýza modelu teploty ve střední stratosféře z 31.12.2018. Autorem je Andrej Flis. Je zde vidět zvýšení teploty nad pólem až o 65°C oproti normálnímu stavu polárního víru, což způsobilo jeho pozdější rozpad.

Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj teploty z přelomu let 2012-2013, kdy nastalo silné náhlé stratosférické oteplení. Při této situaci došlo například k velice vydatnému sněžení nad Britskými ostrovy.

Vývoj teploty ve stratosféře na přelomu let 2012-2013 (ZDROJ)

Co znamená náhlé stratosférické oteplení pro počasí v Evropě?

Při náhlém stratosférickém oteplení se zeslabí nebo rozpadne polární vír a studená vzduchová hmota se začne přesouvat ze severu do Evropy a na východ severní Ameriky. Pro některé oblasti to může znamenat vpády arktického vzduchu s celodenními mrazy a sněžením. V minulosti jsme při těchto situacích zažili vlny mrazivého počasí v Evropě a vydatné sněžení až v jihoevropských státech. Oteplení ve stratosféře tedy může paradoxně znamenat velké ochlazení ve spodní troposféře.

Tentokrát k  náhlému stratosférickému oteplení začalo docházet již během Vánoc loňského roku. Chvíli ale trvá, než se tento impuls dostane ze stratosféry k zemi do troposféry a tak jeho projevy můžeme očekávat až v druhé polovině ledna.

Přesun studenějšího vzduchu do Evropy během následujících týdnů přinese ve větší míře zimní charakter počasí a více sněhu do východní a střední Evropy. Tento charakter počasí může pokračovat až do února. Není však jisté, zda tyto vpády studeného vzduchu zasáhnou přímo Českou republiku.

Mohlo by Vás zajímat

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 18.6.2019

Ve středu teploty překročí 30 °C, místy se budou tvořit přeháňky nebo bouřky

ZE SVĚTA ǀ 18.6.2019

Na Azorské ostrovy udeřila silná bouře

PŘEDPOVEĎ POČASÍ ǀ 17.6.2019

V úterý se teploty vyšplhají na 28 °C

AKTUÁLNĚ ǀ 17.6.2019

Noci v uplynulém týdnu byly extrémně teplé