ne 16. 08.
27°/18°
34. Týden
17. srpna 2026 - 23. srpna 2026
po 17. 08.
23°/17°
út 18. 08.
23°/14°
st 19. 08.
21°/16°
čt 20. 08.
25°/17°
pá 21. 08.
25°/17°
so 22. 08.
26°/16°
ne 23. 08.
22°/16°
35. Týden
24. srpna 2026 - 30. srpna 2026
po 24. 08.
26°/13°
út 25. 08.
32°/17°
st 26. 08.
18°/14°
čt 27. 08.
19°/12°
pá 28. 08.
21°/14°
so 29. 08.
19°/15°
ne 30. 08.
18°/12°

Co jsou supercely a jak vznikají?

31. 8. 2019 ǀ Poslední aktualizace 28. 6. 2021 14:15:38 ǀ Filip Najman
Co jsou supercely a jak vznikají?

V bouřkových reportech a aktualitách se často ve spojení s nebezpečnými projevy počasí můžete dočíst, že se vyskytla supercela. Co to vlastně supercela je, jak vzniká, jaké má projevy? A jsou supercely v České republice vzácností?

Co to jsou supercely?

Supercela je bouřka, pro kterou je charakteristický výskyt mezocyklóny – rotující oblasti nízkého tlaku vzduchu uvnitř bouřkového oblaku. Supercelární bouře jsou většinou od ostatních bouřek  izolované a mají mnohem delší životnost, většinou 2 až 4 hodiny, ale jsou zaznamenány případy supercel s životností i přes 10 hodin. Bouřková oblaka v případě supercel mohou dosahovat výšky až 20 km, v našich zeměpisných výškách maximálně kolem 15km. Typickým znakem supercel je odklon jejich pohybu od směru větru, který bývá patrný i na srážkovém radaru.

struktura supercely – na čele bouře se vyskytuje silný déšť a krupobití, v oblasti mezocyklóny je nasáván teplý a vlhký vzduch (zdroj: Wunderground.com)

Jak supercela vzniká?

Pro vznik supercely je důležity vysoký vertikální střih větru – změna rychlosti a směru větru s výškou. Působením střihu větru se vytvoří vzduchový vír, jehož osa je vodorovná se zemí. V důsledku vzestupných pohybů v oblaku se následně osa mění na vertikální, a vznikne již zmiňovaná mezocyklóna. Díky oddělení vzestupného a sestupného proudu a pohybu bouře pak může supercela čerpat energii z vlhkého a teplého vzduchu po několik hodin.

                            vývoj mezocyklóny v důsledku střihu větru (zdroj: wikipedia.org)

Jak se supercely projevují?

Supercely jsou často známé tím, že produkují ničivá tornáda, avšak tornáda se objevují pouze u jednotek procent všech supercel. Mnohem častěji tak představuje nebezpečí silné krupobití, při kterém kroupy dosahují až obřích rozměrů, přívalový děšť nebo silné nárazy větru v podobě downburstu – silných nárazů větru v důsledku sestupných proudů v bouři. (o tom, jak vznikají kroupy si můžete přečíst v dřívějším článku)

Kroupy, kterě vyprodukovala letos v červenci supercela v italském městě Abruzzo (zdroj: Detector_Life)

Jsou supercely v České republice vzácností?

Supercelární bouře jsou nejčastější v USA, avšak mohou se vyskytnout téměř kdekoliv ve světě. V České republice se jich za rok vyskytne až několik desítek. Například v roce 2016 bylo nad našim územím potvrzeno 32 supercel, o rok později dokonce 51 (zdroj: Bourky.cz). V letošním roce se supercely vyskytovaly zejména v červnu, kdy bylo zaznamenáno 27 bouří se supercelárními znaky (zdroj: chmi). Síla supercel na našem území je v porovnání se těmi v USA menší, ale podceňovat bychom je neměli. Příkladem může být supercela ze srpna roku 2010, která zasáhla Prahu a v důsledku krupobitím došlo ke škodám přes 250 milionů korun.

supercela ze 13.6. 2019 na Přerovsku, bouře přinesla kroupy o velikosti kolem 5cm (zdroj: Irena Smětáková)