Chyby a problémy na radarových snímcích

09. 07. 2021
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 9.7.2021 16:19
ǀ
Zuzana Peštová

Nedávno se na radarových snímcích objevily záhadné kruhy. Proč vznikají a že není třeba se jich bát jsme si vysvětlili v předchozím článku. Tentokrát se podíváme jak vznikají další podivnosti, které se na radarových snímcích mohou objevit, a jestli se s nimi dá něco dělat.

Rušení Wi-Fi

Rušení W-LAN sítí. Zdroj obrázku

Proč se to děje?

Meteorologický radar vysílá signál na určité frekvenci a podle toho, jak rychle se jak intenzivní signál vrátí, poznáme kde a jak moc prší. Problém ale je, když nějaké zařízení vysílá na stejné frekvenci jako radar, který pak nemá šanci poznat, jestli se mu vrací vlastní vyslaný paprsek a nebo jestli ho ruší cizí vysílání. Problém se týká hlavně tzv. C-band radarů, které vysílají na frekvenci nejčastěji mezi 5,5 až 5,7 GHz.

Co s tím?

Poskytovatelé Wi-Fi by měli používat DFS – dynamic frequency selection. S tím jejich zařízení při spuštění chvíli „poslouchá“ co se děje kolem a pak se automaticky naladí na frekvenci, na které nebude při vysílání nikoho rušit. Občas lidé tuto funkci záměrně vypínají – pak se ale může stát, že dojde k rušení meteoradaru a že jim tak na dveře zaklepe někdo z Českého telekomunikačního úřadu požadující přeladění zařízení a zaplacení pokuty.

Rušení W-LAN sítí. Zdroj: researchgate.net

Rušení Wi-Fi sítěmi můžeme také pomocí algoritmu mazat z radarových snímků. Vzniká ale riziko, že kromě rušení smažeme i správnou část snímku, na které je déšť.

Pozemní odrazy

Proč se to děje?

Radar nevysílá paprsek jen perfektně dopředu, ale vznikají i tzv. postranní/boční laloky, kvůli kterým vidí ve svém blízkém okolí odrazy od terénu a např. budov a větších silnic. Obecně se těmto odrazům říká pozemní odrazy a nebo také ground clutter.

Co s tím?

Řešením by bylo koukat s radarem víc do výšky, jenže to bychom viděli míň deště, o který nám jde především. Proto místo toho pozemní odrazy mažeme z výsledných radarových snímků – jde to díky tomu, že déšť se pohybuje, zatímco odrazy od kopců, domů a stromů zůstávají na místě. Komplikovanější to pak ale je třeba když fouká a koruny stromů se přeci jen trochu pohybují.

Útlum radarového paprsku

Proč se to děje?

Když radarový paprsek narazí na déšť, část paprsku se odrazí zpět k radaru, část se v dešti utlumí a část skrz déšť pokračuje dál. Čím je déšť silnější, tím víc se paprsek utlumí a při velmi silné bouřce se může paprsek utlumit úplně – za bouřkou proto vznikne „vykousnutý“ pruh jako je vidět na obrázku.

Podobný útlum nastává i když je samotný radar v dešti a nebo když je po dešti ještě mokrý radom (kupole kolem radaru). Radar pak nevidí tak daleko, jako obvykle.

Na útlum jsou náchylnější tzv. X-band radary, protože jejich paprsky mají kratší vlnovou délku než u C-band radarů a jsou tak deštěm více tlumeny.

Co s tím?

Řešením je mít víc radarů. Když je jeden utlumený a nebo nevidí za silnou bouřku, další radar na místo vidí z jiného úhlu a proto utlumené oblasti správně doplní.

Chyba radaru

Ani atomový výbuch, ani tornádo, prostě chyba radaru, který místo radarového obrázku pošle třeba takovéhle barevné kolo.

Chyby radaru mohou být různé, jak dokládá příklad z Havany a nebo příklad z Itálie, ve kterém je pravděpodobně vidět jak byly vymazány pozemní odrazy, o kterých jsme se bavili ve druhém bodě.

Šum a nestabilita radaru

Občas i když neprší, můžeme na radaru vidět šum jako je třeba na přiloženém obrázku. Příčinou můžou být velké nečistoty v ovzduší, oblaka, ze kterých ale neprší nebo prostě vlastní šum radaru, který se zrovna nepovedlo odfiltrovat.

Překážka blízko radaru

Pokud není lokace na radar úplně perfektní, můžou radaru překážet třeba vrcholky v okolí nebo stromy, jako je vidět na přiloženém snímku z našeho radaru v Rakovníku.

Co s tím?

Stromy se dají pokácet, ale kopečky těžko zarovnáme s okolním terénem. Proto je ideálním řešením zase mít více radarů, které se vzájemně dokryjí.

Nemeteorologické cíle

Kromě pozemních odrazů blízko radaru, o kterých jsme se bavili ve druhém bodě, můžou být problematické i cíle dál od radaru. Může se jednat například o mírně se pohybující koruny stromů, větrné elektrárny nebo letadla.

Ptáci a kobylky

Toto je příklad hlavně ze zahraničí, nejčastěji jsou tyto případy hlášeny ze Severní Ameriky, kdy se na meteorologickém radaru objeví velká skvrna, kterou nezpůsobil déšť, ale stovky tisíc migrujících ptáků či kobylek.

Ptáci na kanadském meteoradaru, zdroj
Kobylky migrující přes Las Vegas na meteoradaru, zdroj

 

Nenašli jste zde vysvětlení chyby, kterou jste na radaru viděli? Pošlete nám ji na report@meteopress.cz!

Mohlo by Vás zajímat

VYSVĚTLENÍ ǀ 7.12.2023

Oblačný útvar comma, o co se vlastně jedná?

SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 29.9.2023

Jaké radarové polarimetrické veličiny používáme a k čemu nám slouží?

BOUŘKY,SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.3.2023

Jak číst informace o radiálních rychlostech z meteorologických radarů?

AKTUÁLNĚ,BOUŘKY,FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.2.2023

První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě