Souhrnná zpráva k červnovému tornádu na jižní Moravě

25. 10. 2021
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 25.10.2021 20:34
ǀ
Miloslav Staněk

V podvečer dne 24. června 2021 se na jižní Moravě vyskytlo tornádo o síle F4 v čase 19:14 – 19:53 SELČ. Dráha škod činila 27,1 km. Jednalo se tak o nejsilnější a nejničivější tornádo v novodobé historii Česka, které svou sílou a rozsahem škod bylo mimořádné i v evropském měřítku a jednoznačně se tak zapíše do učebnic meteorologie. Na webu Českého hydrometeorologického ústavu byla publikována závěrečná zpráva, na níž se podílelo téměř 30 odborníků na meteorologii a klimatologii včetně meteorologů z naší společnosti.

Závěrečná zpráva je k dispozici ke stažení zde.

Více informací naleznete na webu ČHMÚ.

Na závěrečné zprávě se spolupracovali: 

  • Amatérská meteorologická společnost, z.s. (AMS): Lukáš Ronge, Lukáš Větříšek.
  • Amper Meteo, s.r.o.: Milan Šálek.
  • Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ): Radmila Brožková, Pavel Hampl, Filip Chuchma, Barbora Kněžínková, Gražyna Knozová, Hana Kyznarová, Martin Motl, Petr Münster, Petr Novák, David Rýva, Martin Setvák, Pavla Skřivánková, Jan Sulan, Jan Šrámek, Radim Tolasz, Alena Trojáková, Radek Tomšů, Anna Valeriánová.
  • European Severe Storms Laboratory (ESSL): Alois Holzer, Tomáš Púčik.
  • Katedra fyzické geografie a geoekologie, Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK): Šimon Kolář, Miloslav Staněk, Jan Svoboda.
  • Letecký ústav, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně: Petr Dvořák.
  • METEOPRESS, spol. s r.o.: Erik Janeček, Miloslav Staněk.
  • Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ): Miroslav Šinger.
  • Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik (ZAMG): Rainer Kaltenberger.

Krátce k situaci a mapování

Dne 24. 6. 2021 numerické modely predikovaly možnost vzniku supercelárních bouří doprovázených kroupami v oblasti od Dolního Rakouska přes Moravu a část Slovenska až přibližně k Slezsku a dále v Polsku. O situaci jsme psali zde. Toho dne jsme se na jižní Moravu vydali dokumentovat situaci, a to na Hodonínsko. Dne 25. 6. získala společnost Meteopress povolení ke vstupu a byl proveden pozemní průzkum v lokalitě Hodonína, obcí Lužice a a částečně Mikulčice-Těšice. Toho dne jsme byli schopni během brzkých odpoledních hodin jen velmi zběžně klasifikovat škody, avšak netušili jsme, co nás dále bude čekat. Více se dozvíte online reportu ze dne 25. 6, další report je dostupný zde. Klasifikace škod byla provedena podle International Fujita (IF) Scale a při samotné klasifikaci a tvorby již klasifikované mapy bude potřeba zvážit všechny detaily a postupovat velmi pečlivě. Více by mělo být pojednáno v monografii. Později při procházení škod v Mikulčicích bylo již pravděpodobné, že tornádo dosáhlo síly F4. Dne 26. 6. jsme provedli letecký průzkum a snímkování pomocí dronu a pozemní průzkum v Moravské Nové Vsi. O supercele i tornádu jsme psali v rámci menší analýzy zde.

 

Porovnání snímků z dronu pořízených dne 26. 6. s leteckými snímky ČUZK. Autor: Erik Janeček, zpracování: Miloslav Staněk

Získaná data všech podílejících se subjektů na mapování byla využita k vytvoření mapy škod v závěrečné zprávě a k analýze charakteristických vlastností dráhy tornáda.

Chystá se i zveřejnění monografie, ve které by měly být některé analýzy rozebrány podrobněji.

 

Chystáme přednášky pro školy a širokou veřejnost

V současné době chystáme přednášky pro širokou veřejnost a pro studenty ve školách a celkově chceme více veřejnosti i studentům  meteorologii přiblížit prostřednictvím článků, přednáškových videí či samotných přednášek. Budete-li mít zájem o přednášku pro studenty či pro širokou veřejnost, napište nám na email miloslav.stanek@meteopress.cz. Odbornost tématu a samotnou prezentaci přizpůsobíme publiku tak, aby bylo povídání zajímavé a poutavé.

Konference České meteorologické společnosti, která proběhla v září v Lounech. Prezentace se zaměřovala na fotodokumentaci a mapování škod po tornádu.

Naše další spolupráce

V rámci našich dalších aktivit se budeme společně s ČHMÚ a dalšími subjekty věnovat monografii, která by se měla podrobněji zaměřit na jednotlivé pasáže tornáda. Po samotném tornádu, které se vyskytlo na jižní Moravě, jsme rozšířili pro meteorology Meteopressu výstupy našeho modelu WRF o důležité konvektivní indexy a parametry jako například Supercell Composite Parameter či Significant Tornado Parameter a snažíme se tuto oblast dále rozvíjet.

Mohlo by Vás zajímat

VYSVĚTLENÍ ǀ 7.12.2023

Oblačný útvar comma, o co se vlastně jedná?

SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 29.9.2023

Jaké radarové polarimetrické veličiny používáme a k čemu nám slouží?

BOUŘKY,SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.3.2023

Jak číst informace o radiálních rychlostech z meteorologických radarů?

AKTUÁLNĚ,BOUŘKY,FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.2.2023

První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě