Úterní počasí velmi poznamenal přechod relativně hluboké tlakové níže Eugen (česky Evžen) přes Severní moře. Přestože se její střed udržoval nad Severním mořem a Dánskem, stovky kilometrů od našich hranic, tak se v České republice docela silně rozfoukalo. Nejvíce v Čechách. Cheb, Karlovy Vary, Plzeň, nejen tam nárazy větru dosahovaly rychlosti 65 až 75 km/h či ještě vyšší. Nejsilněji foukalo v Královéhradeckém kraji. Ale bouřlivé to bylo také v Německu a na západě Evropy, přesněji řečeno v Nizozemsku a na Britských ostrovech.
EUGEN (EVŽEN) NA SNÍMKU Z DRUŽICE METEOSAT Z ÚTERNÍHO ODPOLEDNE
V obci Krásná, na jejímž území najdeme nejzápadnější bod České republiky, v průběhu odpoledne naměřili hodnoty kolem 60 km/h, což je dle Beaufortovy stupnice prudký až bouřlivý vítr. Bouřlivému větru, resp. nárazům o rychlosti 70 km/h čelilo mj. chebské a ruzyňské letiště, mimoto západočeská metropole. Na stanici v kadaňských Tušimicích byla opakovaně naměřena hodnota 76 km/h, to už je vichřice. Nedaleký Žatec hlásil v maximu lehce přes 60 km/h, Kopisty u Mosteckého jezera mezi 50 až 60 km/h. Na Milešovce se maxima pohybovala od 85 do 90 km/h, na Klínovci od 100 do 105 km/h a na Sněžce od 125 do 135 km/h.
OKLUZNÍ FRONTA, KTERÁ DOPROVÁZELA EUGENA (EVŽENA), MNOHO SRÁŽEK NEPŘINESLA
Větrno, ale poměrně teplo
„Naše“ tlaková níže byla součástí linie tlakových níží obepínající celý svět – vedle ze střední Evropy přes evropskou část Ruska, Sibiř, severovýchodní Čínu, severní Tichý oceán, Aljašku a Kanadu až po severní Atlantický oceán. Na starý kontinent s přispěním Eugena (Evžena) pronikal původem arktický vzduch, nicméně než dorazil do cíle, stihl se prohřát. A proto nebylo nijak zvlášť chladno.
S tím by souhlasila hlavně jižní Morava, kde před příchodem okluzní fronty podle očekávání rtuť teploměru překročila dvacítku. Ve Strážnici se dočkali 22 °C, podobně jako v nepříliš vzdálené Hroznové Lhotě, kde zaznamenali 22,2 °C, a to v 16 hodin. Na opačném konci České republiky bylo chladněji. Například Horní Slavkov (Sokolovsko) v 16 hodin zaznamenal 12,9 °C. Okolo 17. hodiny v Dyjákovicích na Znojemsku bylo 20,7 °C, kdežto v Aši 8,1 °C, tj. o 13 °C méně.
Padaly rekordy
- V nizozemském Eindhovenu vítr dosáhl v nárazu rychlost 83 km/h, čímž byl překonán dosavadní rekord na 4. května z roku 1987, a to 63 km/h.
- Ve druhém největším městě Nizozemska, Rotterdamu, vítr dosáhl v nárazu rychlost 90 km/h. Dosavadním rekordem pro 4. květen bylo 68 km/h, naměřeným v roce 1987.
- Hlavním městem Amsterdamem se vítr proháněl rychlostí 80 km/h, což je v rámci 4. května nejvíce za celou dobu měření (1951 až současnost).
- Německé Brémy mají dlouhou historii – s meteorologickými měřeními a pozorováními začaly před více jak 130 lety, konkrétně v roce 1890. I v Brémách byl 65. den meteorologického jara 1987 větrný, náraz o síle 65 km/h je toho důkazem. Avšak 4. května 1955 byla naměřena hodnota 68 km/h. Letošní 4. květen byl ještě bouřlivější, s nárazy o síle přes 95 km/h.
- Jedním z nejbouřlivějších míst v Německu a zároveň v celé střední Evropě byla hora Brocken. Na jejím vrcholu měl vítr v nárazech rychlost 138 km/h, tedy vyšší, než před 34 lety (126 km/h).
NÁSLEDKY SILNÉHO VĚTRU POBLÍŽ AMSTERDAMU | ZDROJ: HAARLEMS DAGBLAD
