Konečně to vyšlo – strmé a táhlé severozápadní proudění zprostředkované zejména mohutným polem nižšího tlaku nad Skandinávií a jejím okolím, díky kterému k nám začal natékat vzduch mající kořeny mezi severním Norskem a souostrovím Špicberky, takže vlastně v Arktidě, bez jakýchkoliv kompromisů vyhnalo masu (dosti) teplého vzduchu. Na opravdu chladivá noční/ranní minima si však budeme muset ještě chviličku počkat. Důvodem je jak velká oblačnost, tak také svižnější proudění, což chtě nechtě tlumí účinky radiačního ochlazování. Ostatně proto například veleslavná Rokytská slať během dnešní noci nešla pod 8 °C. Přesto ale na obměnu vzdušných mas reagovala, neb předevčírem v 10 hodin hlásila 23 °C, kdežto dnes v témže čase 9 °C.
Bundesrepublik Deutschland
Domníváte-li se, že u našich západních sousedů frontální vlna s dešťovými kapkami nešetřila, jste na omylu. Na přibližně 80 % území Německa byly páteční (tj. čtyřiadvacetihodinové) srážkové úhrny rovny 0 až 5 mm. Největší výjimkou bylo Bavorsko, kde se povětšinou jednalo o 5 až 15 mm, v některých případech o více než 25 mm. Nejvíce dešťové vody obdrželo jižní Bavorsko, to však s ohledem na Alpy a trajektorii frontální vlny není ničím šokujícím – s návětrným efektem hor zkrátka nic dělat nelze (mraky a jejich srážky se v podstatě „zaseknou“ o vyvýšený terén).
Našlo by se i pár kontrastů. Za jedním poměrně výrazným můžeme vyrazit do západního cípu Rakouska, jímž je Vorarlbersko. Na zdejší „kopec“ Eichenberg (954 m n. m.) se mezi páteční a sobotní 8. hodinou (tj. za 24 hodin) sneslo dohromady 56 mm srážek, zatímco nedaleké německé městečko Achberg ležící o 10 km severozápadněji zaznamenalo pouhé 2 mm srážek. Rozdíl 54 l vody na m² rozhodně není zanedbatelný (v obecném smyslu 1 mm srážek = 1 l vody na m², v zimním období 1 mm srážek = plus 1 cm sněhu).
Země česká, domov náš
Nad Čechami, Moravou i Slezskem se blýská, resp. blýskalo – předposlední páteční den meteorologického léta 2018 v evropském srdci vyprodukoval bezmála 10 000 blesků, konkrétně jich bylo plus minus 9 775. Tatry jsou holt Tatry – slovenským vzdušným prostorem se prohnalo přes 38 800 elektrických výbojů troposférického původu. Budeme-li brát zřetel také na okolí někdejšího Československa, tak se dostáváme nad hranici 130 000 jisker čili blesků. Loňský 24. srpen byl v tomto ohledu úplně pasivním, jelikož Čechům ani Slovákům nedopřál jediný blesk a tím pádem bouřku.
V časovém úseku od 24. 8. 2018 0:00 do 25. 8. 2018 0:00 se v českých srážkoměrech usadilo 0 až 47 mm srážek, povětšinou možno hovořit o 3 až 17 mm. Stoprocentní zálivka se tedy nekonala.
Zaměříme-li se na pozemní srážkoměrnou síť (ona je i snad nějaká „nadzemní“?!), zjistíme, že nulový úhrn srážek se týkal 52 srážkoměrů, to znamená 12 % srážkoměrné sítě. V nejzazším smyslu by se dalo říci, že na 12 % teritoria České republiky v průběhu pátečního dne nespadla ani kapka, přesněji definováno nanejvýše 0,4 mm srážek. Na druhou stranu, úhrn srážek odpovídající 15 mm a více oznámilo 66 srážkoměrů, to jest 15 % srážkoměrné sítě. V nejzazším smyslu by se proto dalo konstatovat, že 15 % české půdě bylo zalito alespoň 15 l vody.
