Od „studené fronty“, která k nám dorazí v noci ze soboty na neděli, mnoho spasitelnosti od současných veder čekat nelze, proto, abychom se „zchladili“, si připomeňme rozhovor s Muatazem Mohammedem Husseinem, meteorologem žijícím v Bagdádu, hlavním městě Iráku, kde jsou léta o poznání peprnější než u nás.
U nás v České republice se nejvyšší odpolední teploty během letních měsíců povětšinou zdržují někde mezi 20 až 28 °C. Letošní léto však bylo trochu abnormální, neboť přineslo několik tropických vln (nejvýraznější přišla v srpnu, kdy nás po dobu nějakých dvou týdnů sužovaly teploty okolo 33 až 38 °C), což ještě více zhoršilo problémy se srážkovým deficitem, který byl rovněž synonymem této letní sezóny. Nejvyšší zaznamenanou hodnotou v Česku v období od 1. června do 29. července bylo 39,2 °C, ale v sobotu 8. srpna jsme se dočkali čtyřicítky – nedaleko Prahy bylo naměřeno 40,0 °C. Maxima překračující 35 °C jsou v Česku extrémní a působí pouze komplikace, takže první otázka je zcela namístě – u Vás v Iráku bylo v červnu, červenci a srpnu jako vždy mnohem hůře, protože Vás povětšinou, jako obvykle, provázely teploty okolo 43 až 48 °C, občas dokonce kolem 49 až 52 °C. Jak můžete žít v těchto těžkých podmínkách? V neklimatizovaných budovách musí být příšerně, nemluvě o centrech měst…
Hned na začátek Vám musím říct, že na Vás tak trochu žárlím, neboť žijete v zemi, kde je 35 °C považováno za příliš moc… Neberte samozřejmě má slova vážně, dělal jsem si pouze srandu – v Iráku pro to máme speciální výraz, a to „blafija“. Teď už vážně. V Iráku jsou léta pokaždé velmi horká, takže Iráčané jsou na teploty přes 40 °C zvyklí, situace se nicméně zhoršuje. V dřívějších letech se maximální teploty naměřené během léta pohybovaly okolo 47 °C, ale v posledním desetiletí se poměrně často stává, že rtuť teploměru stoupá k 50 °C či ještě výše. Důvod tohoto faktu zatím nebyl přesně specifikován, domníváme se však, že jde o výsledek nedávné války, při níž došlo k dalšímu úbytku vegetace a rozšíření pouště. K tomu je nutné připočíst srážkově chudé zimy. Co se chlazení budov týče – většina Iráčanů používá namísto klasické klimatizace chladič vzduchu (pozn.: prakticky jde o mobilní klimatizaci, která je k mání i u nás), a to hlavně z finančních důvodů (je mnohem levnější). Dalším důvodem je, že chladič vzduchu nevyžaduje takové množství elektrické energie jako klasická klimatizace. Jak možná víte, v Iráku jsou v letních měsících časté výpadky proudu právě z důvodu přetížení elektrických sítí, což je výsledkem ohromného množství chladících zařízení – při dlouhých několikahodinových výpadcích jde pak o velký problém. Ve veřejných prostorách jsou zase rozšířené rozprašovače vody.
A co počítače? Při takto vysokých teplotách, jaké v Iráku v létě (spíše po dobu půl roku) panují, se přeci musejí neustále přehřívat…
Vskutku, lidé si občas stěžují na to, že se jim počítače pod vlivem veder hroutí, ale většinou v tomto ohledu žádné problémy nejsou. V obecném smyslu se fungování počítačů odráží na teplotě v domácnostech a kancelářích, například já osobně používám notebook v práci i mimo ni a žádné problémy nemám. Na co však musím poukázat jsou mobilní telefony, obzvláště ty moderní – tento druh elektroniky už naše irácké klima snáší hůře, mobily se zahřívají a často jsou dosti pomalé…
Ve středu 15. července se velkoměstská Basra dočkala až 51,7 °C (letištní meteostanice). V červnu a červenci bylo v Basře registrováno více než 10 dní s nejvyšší denní teplotou v okruhu 50 °C. Není to trochu moc i na její podmínky?
Už od začátku června se jih Iráku, především pak oblast Basry, jako tradičně zahříval až na 50 °C. Na konci června následně s ohledem na relativní vlhkost vzduchu a zvýšené množství prachových částic v atmosféře začaly teploty klesat někam k 45 °C. Poté se v úvodu července opět oteplilo a hodnoty se již povětšinou zdržovaly někde v blízkosti 47 až 51 °C. Nejhorší byl právě 14. a 15. červenec, kdy se teplota vzduchu šplhala až k 52 °C. Jak už bylo zmíněno, v posledním desetiletí je situace v Iráku horší a horší.
Když je ve stínu 45 °C a více, tak je na přímém slunečním zařízení k padnutí. Takže, je-li auto zaparkované na nezastíněném prostoru, musí se extrémně rozpálit a pobyt v něm musí být synonymem nesnesitelnosti, utrpení. Jak to tedy děláte, abyste při nástupu do auta nezkolabovali? A co když auto nemá klimatizaci, ačkoli takové auto by si v Iráku nejspíše pořídil jen blázen?
Jak říkáte, stojí-li v Iráku auto na přímém slunečním záření, je z něho vyloženě pec. Iráčané se tedy snaží svá vozidla před slunečními paprsky chránit – pokud nemají možnost parkovat ve stínu, tak se používají různé plátěné potahy. Po válce se ekonomická situace iráckého lidu zlepšila, takže většina Iráčanů vlastní moderní automobil s klimatizací (tím ale nemám na mysli, že všichni jezdíme v milionových vozech). Bez chlazení vlastně ani není možné auto v létě řídit, protože se ani nemůžete dotknout volantu. Takže pokud budete v Iráku hledat pojízdný automobil bez klimatizace, asi moc nepochodíte :-).
V České republice probíhají od 1. července do 31. srpna dvouměsíční školní prázdniny. Jak je to s letní školní docházkou u Vás?
Irácká mládež dovolenkuje od začátku června do poloviny září, takže je na tom o dost lépe než ta česká.
Takže typická irácká letní vedra vlastně nemají na výuku žádný vliv vzhledem k tomu, že připadají na prázdninový čas?
Ju ju, přesně tak.
Je irácká architektura nějak přizpůsobena Vašemu počasí? Konkrétně mám nyní na mysli budovy bez klimatizací a chladičů vzduchu, jsou nějak chlazeny pasivně?
Převážná většina iráckých budov je vybavena chladícím systémem, takže… Majorita Iráčanů navíc upřednostňuje bydlení v přízemí či přinejhorším v prvním patře, jak určitě víte, je to kvůli fyzikálním vlastnostem teplého a chladného vzduchu. Přemíra klimatizací a chladičů zajisté vede ke zmiňovaným výpadkům proudu, proto nemalý počet Iráčanů spoléhá na externí elektrický generátor, který v případě přerušení dodávky elektřiny udržuje chladící jednotky při životě.
Jak vypadá v letním Iráku klasický pracovní den?
Zcela normálně jako jindy – obchody mají otevřeno, lidé chodí do práce, život zkrátka jede nonstop. Pouze při teplotách okolo 50 °C dává irácká vládá na konci týdne dovolenou, takže míváme prodloužené víkendy. To asi v Česku neznáte že :-)?
Jaké je totální maximum v irácké metropoli, kterou je několikamilionový Bagdád?
Do roku 2015 jím bylo 50,1 °C, přesně 50,09 °C, pochází ze srpna roku 2011 (data z letošního léta se teprve budou zpracovávat).
Poznámka: Tato hodnota byla pokořena, v sobotu 22. července 2017 a ve středu 2. srpna téhož roku se rtuť bagdádského teploměru vyšplhala až na 50,2 °C.
V rámci celého Iráku je určitě vůbec nejvyšší naměřená teplota vyšší. Tipuji tak 53 °C…
Správný tip! Nejvyšší teplota, která kdy byla na půdě Iráku zaznamenána, činí právě 53 °C a datuje se na srpen roku 2001, konkrétně se jedná o oblast Al-Haj v provincii Wásit. Stejně jako v předešlém případě platí to, že ještě nebyly probrány údaje z tohoto ročníku.
Poznámka: Ani toto již neplatí. Připomeňme opět, že Basra v pátek 22. července 2016 naměřila neskutečných 53,9 °C.
Řekne-li se v Iráku „horké počasí“, co si pod tím Iráčané představí?
Že bude 42 °C a více.
A nyní naopak – co si Iráčané představí pod pojmem „chladné počasí“?
V zimním období u nás teploty v důsledku mizivé relativní vlhkosti vzduchu (a nulové oblačnosti) dokážou poklesnout k bodu mrazu, občas i pod něj, takže v tomto ohledu asi oproti Čechům až tak moc rozdílní nebudeme… Ne?
No, českým historickým minimem je -42,2 °C – o tomto Iráčané mohou jen snít, ne? Nepochybně už ale Irák někdy v minulosti zápornější hodnotu zažil. Která z nich by stála za řeč?
9. ledna roku 2008 bylo ve městě Rutba naměřeno -9,2 °C. To být má odpověď.
Když jsme se už dostali k tomu mrazu, viděl jste někdy na vlastní bulvy sníh?
Ale ovšem, a to dokonce několikrát. Asi netřeba říkat, že v zahraničí – v Jordánsku, Íránu či třeba Turecku. A mimochodem, sníh padá také na severu Iráku, neboť jsou zde vysoká pohoří, ale to zřejmě jako zeměpisec víte. Ještě bych však rád poznamenal, že sněhové vločky zavítaly také do Bagdádu – v prosinci 2008 se naše hlavní město dočkalo několikahodinového sněžení!
V Iráku jsou možná hory, ale mnohem typičtější je nekonečné písčité moře neboli poušť. S ní souvisí též písečné bouře a nyní narážím na úterý 26. dubna roku 2005, kdy se severem Vaší země prohnala silná písečná bouře – „písečná tsunami“ byla vysoká až 800 metrů. Pamatujete si ji? A která písečná bouře byla ve Vašich dějinách tou nejhorší?
Ano, na tento den si velice dobře vzpomínám, kvůli oné píseční bouři bylo toto úterý velmi náročné. Téma písečné bouře je na dlouhou diskuzi a vyžadovala by více detailů. Navíc, v tomto případě nezávisí pouze na naší práci, ale také na práci jiných agentur, hlavně pak Ministerstva životního prostředí. My se zaměřujeme spíše jen na ty teploty, ale mohu Vám říci, že ročník 2009 byl ve věci prašných a písečných bouří mnohem aktivnější – bylo jich myslím 19.
Irák má trochu pošmurnou minulost. Když se vysloví název Vašeho státu, stále se vybavuje slovní spojení „nikdy nekončící válka na Blízkém východě“. Ta byla oficiálně ukončena v polovině prosince roku 2011 a pro Irák byla bezesporu devastující. Měla však také nějaký dopad na samotný svět irácké meteorologie?
Čeští meteorologové se mají jako v bavlnce. Naše jak Vy říkáte pošmurná minulost se dotkla všech odvětví, meteorologie nevyjímaje. Řekněme jen, že oproti Vám žijeme a pracujeme v mnohem horších podmínkách. U Vás v Česku máte k dispozici nespočet stanic a zaznamenávaná data jsou dostupná bez sebemenších problémů. U nás je prostě vše mnohem komplikovanější a těžší…
Otázka přímo na tělo – není povolání meteorologa v Iráku trochu nudné? Narážím tím na fakt, že je Vaše počasí poměrně jednotvárné – slunečno, slunečno, slunečno a teplo (horko). Někdy možná nějaká ta písečná bouře. V Česku se toho děje mnohem víc – kroupy, přívalové deště, ledovky, náledí, hustá sněžení, mlhy, silné nárazy větru…
No to máte pravdu, v Iráku je skutečně jen pramálo meteorologických jevů, jež je možné sledovat. I s oblačností je to špatné – u Vás ve střední Evropě se za rok xkrát vystřídá oblačnost všech pater, u nás většinou nejsou mraky žádné :-). Kupovitou oblačnost a srážky samozřejmě známe, ale s Českem se to opravdu srovnávat nedá. Pro nás Iráčany je to ale přirozené.
Irácké podnebí je zcela šokujícně chudé na srážky, nemíváte problémy s nedostatkem vody?
Hladina vody v Iráku je obecně dobře znát, a to díky našim dvěma velkým řekám – v létě vodní hladina klesá, ale v zimě je dobrá. Pro Vás jsou zřejmě naše přírodní podmínky neslučitelné s běžným životem, ale my jsme zvyklí… Takže ne, problémy s nedostatkem vody nemíváme.
Na závěr: Chtěl byste něco vzkázat Čechům?
Na začátek bych chtěl poděkovat, že jsem Vám mohl osvětlit některé věci ohledně Iráku. Čechům bych rád vzkázal, že ačkoliv naše země byla nemálo zkoušena, tak Iráčané milují život a všechny ostatní lidi všech národů i náboženství. Iráčané rovněž milují mír. A právě mír je to, co bych chtěl „poslat“ Vám i všem českým lidem – žijte v míru, žijte pro lásku a važte si toho, co máte!
