Cumulonimbus, zkráceně Cb – toť pro jistotu pro vysvětlenou.
Ve večerních hodinách v neděli 26. 8. 2018, v tomto případě v nejlepší možnou dobu,nad obzorem japonského hlavního města začala bobtnat oblačnost. Nešlo o nic velkého, neb tokijský vzdušný prostor hostil „tlakové bahno“, čímž je míněno pole nevýrazného tlaku (mezi anticyklónou pod Japonskem a cyklónou se středem nad jižním Ochotským mořem). Takže žádná studená fronta ani nic podobného, prostě instabilní vzduch a s tím související výskyt kupovitých mračen. Tokijci měli to štěstí, že se jednalo o mrak nejkupovitější, jinými slovy jim před očima dospívala bouřka. Nebyla sice příliš prostorná, ale slávychtivostí zjevně obdařena byla – doslova toužila po tom, aby ji lidé zvěčnili na fotografiích. Stalo se tak, zde je několik příkladů:
I když, bouřce, která do Tokia dorazila hned druhý den, to znamená dnes, se po „modelingu“ zachtělo možná ještě více. Posuďte sami:
Srážkové žně pod Českem
Víkendová studená fronta, která dala zelenou invazi chladonosného vzduchu pocházejícího z polárních oblastí, do horních partií Alp přinesla desítky centimetrů čerstvého sněhu – na některých místech se přírůstek pohyboval kolem 50 cm. V kontrastu s nedávnými vedry to asi působí poněkud významně, pravdou však je, že v horních Alpách může sněžit kdykoliv v průběhu celého roku – pokud to proudění vzduchu dovolí.
Trochu do ústraní pozornosti se dostala nevelká oblast nižšího tlaku, jež před několika desítkami hodin zabrousila do severního Středozemí, přesněji nad severní Itálii a posléze Jadran. I ona napomohla výrazným srážkám v alpském sektoru Evropy. Avšak krom toho vyprodukovala nespočet kupovitých oblaků plných vody. Když se k tomu přidal silně proměnlivý (hornatý) terén severozápadního Balkánu, bylo vymalováno, lépe řečeno nasrážkováno. Pohleďme na některé zajímavější příděly vláhy:
Čistě pro zpestření
