Stěna ze zvířeného písku převyšující City Tower na pražském Pankráci i „mrakodrap“ AZ Tower v Brně (se 111 m, s anténou 116 m, je pořád nejvyšší budovou v České republice) prošla téměř celým Irákem a celým Kuvajtem, dále pak východní Sýrií a okrajově Íránem a Saúdskou Arábií. Byla to už několikátá, bezmála desátá „písečná vlna“, která za poslední měsíc postihla země Středního východu, a tentokrát byla opravdu silná, což ostatně můžeme krásně vidět na družicových snímcích. A to například na tom, který v pondělí 16. května pořídila družice Aqua:
ZDROJ: NASA
Pouštní písek (jeho jednotlivá zrnka) je větrem příliš „uhlazený“ a „obroušený“, a tak je při realizování megalomanských stavebních projektů, ať už na Středním východě nebo kdekoliv jinde na Zemi, úplně k ničemu (nedrží pohromadě). Bezcenný je samozřejmě také v dalších odvětvích, takže i když je Země z nemalé části pokryta pouštěmi (včetně ledových pouští z docela velké části), s „písečnou krizí“ nijak nepomohou. Zato přidělávají starosti meteorologům. Evropských nevyjímaje. Připomeňme polovinu března, kdy se mimořádné množství písku ze Sahary zásadně podepsalo na tvorbě vysoké oblačnosti. Ve čtvrtek 17. března byl družicí Terra pořízen „ikonický“ snímek vysoké oblačnosti nad Francií:
ZDROJ: NASA
Na přelomu minulého a tohoto týdne se nad pomezím Iráku, Sýrie a Turecka prohloubila tlaková níže, která se tam dostala přes Středozemní moře a Kypr. Přinesla s sebou přeháňky a bouřky, v neposlední řadě zesílení větru. Všechny tyto faktory (jak sestupné proudy z přeháněk a bouřek, tak i větší tlakový gradient a s ním související rychlejší pohyb vzduchu) způsobily, že se dala do pohybu velká masa písku ze Syrské a Arabské pouště. Délka písečného oblaku se rovnala trojnásobku vzdušné vzdálenosti mezi Prahou a Bratislavou, malý tedy rozhodně nebyl.
Do iráckého hlavního města Bagdádu dorazil v průběhu pondělního (brzkého) rána. O půlnoci stanice v centru Bagdádu hlásila v podstatě bezvětří a viditelnost přes 10 km. O pár hodin později se namísto poklidného východu slunce Bagdáďané dočkali oranžové tmy. V 7 hodin centrum Bagdádu hlásilo vítr o průměrné rychlosti 40 km/h a viditelnost jen v řádech desítek metrů. Úplně stejně to vypadalo také na bagdádském letišti. Podle tamní stanice byla až do 10. hodiny viditelnost pouze 50 až 60 metrů. To je neslučitelné s leteckým provozem.
S minimální viditelností a prudkým větrem se potýkala řádka dalších měst, mimo jiné Násiríja či Basra. Z Basry byla v podvečerních a brzkých večerních hodinách hlášena viditelnost 30 metrů. Rychlostí 50 až 60 km/h foukalo nejen v Basře, ale i na území sousedního Kuvajtu. V rudou planetu se změnily obě země (i jejich okolí):
ZDROJ: @ALRAYA_N
ZDROJ: @ALRAYA_N
ZDROJ: @ALRAYA_N
ZDROJ: @ALRAYA_N
ZDROJ: @ALASIMANEWS
ZDROJ: @ALASIMANEWS
ZDROJ: @ALASIMANEWS
ZDROJ: @ALASIMANEWS
ZDROJ: @SBSARABIC24
ZDROJ: @SBSARABIC24
ZDROJ: @SBSARABIC24
ZDROJ: @METROGRAPHY
ZDROJ: @METROGRAPHY
ZDROJ: @METROGRAPHY
ZDROJ: @METROGRAPHY
Čelo písečné bouře ve městě Sabah Al-Ahmad na jihu Kuvajtu:
Pondělní písečná bouře v Iráku:
