Dnes se podíváme i na sobotní erupci, ale nejdříve k věci. Na Kanárských ostrovech většinou fouká severovýchodní vítr, proto je například severní část ostrova Tenerife mnohem zelenější než jižní část, která připomíná poušť. Tenerife je hornaté, vždyť se na něm nachází nejvyšší hora (ve skutečnosti sopka) Španělska – Pico del Teide. Je dvakrát vyšší než naše Sněžka (3 718 m n. m.). Oblačnost přicházející od severovýchodu se proto zachytí na návětrné (severní) straně Tenerife a současně zde spadne většina (ne-li všechny) srážek, zatímco na závětrné (jižní) straně Tenerife je slunečno a tedy sucho. A tak je tomu i na dalších ostrovech. Avšak občas je to s větrem úplně jinak.
ZELENĚ JE NA SEVERU TENERIFE VSKUTKU DOST | ZDROJ: GERARD SHEEHY
O POUŠTNÍ (A MĚSÍČNÍ) KRAJINU NA JIHU TENERIFE NENÍ NOUZE | ZDROJ: STANI KLAJBAN
Ve druhé polovině minulého týdne na západě Afriky, respektive v Alžírsku, Mali, Mauritánii a Západní Sahaře, zesílil východní až jihovýchodní vítr. Je to logické vzhledem k tomu, že asi 1 000 km západně od Kanárských ostrovů se prohlubovala tlaková níže a že nad severem Alžírska byl střed tlakové výše (z čehož plyne větší rozdíl v atmosférickém tlaku a tím pádem rychlejší pohyb vzduchu). Podstatné je to, že tento východní až jihovýchodní vítr „rozvířil“ saharský písek a prach, čehož výsledkem byla písečná bouře. Calima, tak se nazývá tento úkaz.
CALIMA NA ZÁBĚRU Z DRUŽICE TERRA (14. LEDNA) | ZDROJ: NASA
CALIMA NA ZÁBĚRU Z DRUŽICE AQUA (14. LEDNA) | ZDROJ: NASA
CALIMA NA ZÁBĚRU Z DRUŽICE SUOMI NPP (15. LEDNA) | ZDROJ: NASA
V Al-‘Ajúnu, hlavním městě Západní Sahary, v pátek vítr dosahoval průměrné rychlosti kolem 50 km/h (14 m/s) a viditelnost klesla pod 4 km. Dále směrem na jih podél pobřeží to s viditelností bylo mnohem horší a pravděpodobně i vítr byl silnější, nicméně, vzhledem k absenci meteorologických stanic v této oblasti, přesné hodnoty nejsou k dispozici.
Santa Cruz de Tenerife je největším tenerifským městem. Od pátku do neděle tam vítr dosahoval průměrné rychlosti kolem 25 až 35 km/h (7 až 10 m/s), avšak v nárazech měl až kolem 60 km/h (17 m/s). Na letišti Los Rodeos (v současnosti Tenerife Sever), které je „proslulé“ leteckou katastrofou, k níž došlo koncem března 1977 (srážka dvou „747ček“), se nárazy větru pohybovaly až kolem 70 km/h (20 m/s). Ještě větrněji bylo třeba ve městě Los Cristianos na jihu Tenerife, kde se nárazy větru pohybovaly i kolem 80 km/h (22 m/s).
Na okolních ostrovech byla rychlost větru podobná. Viditelnost klesla nejčastěji pod 2 km. Příkladem na ostrově El Hierro vítr dosahoval průměrné rychlosti až kolem 65 km/h (18 m/s) s tím, že v nárazech měl 80 až 100 km/h.
CALIMA NA LA GOMEŘE | ZDROJ: NOREEN DALTON
CALIMA NA LANZAROTE | ZDROJ: KATIE STODDART
CALIMA NA LANZAROTE | ZDROJ: MARK VOGAN
CALIMA NA LANZAROTE | ZDROJ: MARK VOGAN
CALIMA NA TENERIFE | ZDROJ: VIRGINIA SANOJA
CALIMA NA TENERIFE | ZDROJ: ERMITAÑEST
To, co nyní následuje, již s Kanárskými ostrovy ani písečnou bouří nemá nic společného. Ale s počasím ano. Jak nejspíše víte, v sobotu 15. ledna krátce po 5. hodině středoevropského času došlo k významné erupci podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai v jižní části pacifického souostrovního státu Tonga. Tlaková vlna z této erupce (masivního výbuchu) se několikrát přehnala přes celou Zemi a způsobila „otřesy“ v atmosférickém tlaku. Jak u nás, tak nejvíce samozřejmě v zemích ležících blízko Tongy.
Dobrým příkladem je Suva, hlavní město Fidži. Tam první tlaková vlna dorazila okolo 18. hodiny (okolo 7. hodiny SEČ). Během 15 minut v Suvě tlak vzduchu stoupl o 6,8 hPa a v průběhu následujících 15 minut klesl o 10,4 hPa. V našich končinách byly „skoky“ v atmosférickém tlaku o poznání menší.
Přestože je díky technologickému pokroku CGI (computer-generated imagery) stále lepší a lepší a filmové efekty reálnější a reálnější, asi se nemohou rovnat družicovým snímkům pořízeným při sobotní erupci. Posuďte sami:
