Řecko je v tomto týdnu velmi slunné, pouze ve středu a ve čtvrtek bylo prakticky celonárodní jasno atakováno oblačností převážně vysokého patra. Za zdánlivě nekonečné modré moře nad mořem Egejským, Jónským, Krétským a Thráckým mohli Řekové děkovat oblasti vysokého tlaku, která přes řecké území pozvolna postupovala k východu, to znamená směr Turecko a spol. Nicméně ani v nadcházejících dnech nejjihovýchodnější země Evropy početným zástupům oblaků čelit nebude, s výjimkou pátku to vypadá na pokračující oblačnostní chudobu.
Počasí v Řecku vlastně bude srovnatelné s počasím v Česku (a dalších státech), nejen ve smyslu kvantity zkondenzované vlhkosti, nýbrž také pohyblivosti rtutí teploměrů. Víkendová obloha zdá se hodlá s bílošedým odstínem (maximálně) šetřit a teplotní křivky leckterých českých a řeckých grafů očividně zatouží po prostoru nad 17 °C, se stropem okolo až zlehka nad 20 °C. Slané vody východního Atlantiku tentokrát pro Řeky výhodou nebudou, pořád jsou totiž docela skoupé na teplo. V celoplošném měřítku momentálně nabízejí nějakých 14 až 17 °C. Ulehnout na pláž poslouchajíc šumění moře, to pravda Řeky dostává do vedení.
Hned po Velikonocích, tedy 3. dubna, se český národ střetl s prvními Celsiovými dvacítkami tohoto roku. To už nejspíše víte. Ale věděli jste i to, že povelikonoční pohřev byl natolik ambiciózní, že díky němu Česká republika pokořila Řeckou republiku? Skutečně, na tuzemské síti synoptických stanic bylo naměřeno až 22,7 °C (Doksany), kdežto na té řecké nanejvýše 22,5 °C (Sérres). V množství dvacítek už nás ale Řekové udolali, konkrétně v poměru 14:20. Když opomeneme Sněžku, tak se úterní den představil nejnižšími denními teplotami, jejichž průměrná hodnota činila 2,4 °C, na jihovýchodě starého kontinentu se jednalo o 6,8 °C. Navzdory tomuto nepoměru by se jeden společný jmenovatel našel.
Jaký? Žádné česky hovořící velkoměsto (20 000 obyv. a více) se nevydalo pod 1,0 °C. Až na jednu výjimku, a to Prostějov, jenž naměřil až -0,8 °C. Mezi jižní Itálií a Tureckem byla situace stejná, žádnému nemaloměstu se nezachtělo po exkurzi pod 1,0 °C. S výjimkou zhruba třicetitisícového Tripolisu, který zhřešil a dopřál si až 0,7 °C. Avšak s ranním chladem nesympatizoval jen v úterý:
2. dubna až 1,8 °C (přes den až 16,4 °C), 3. dubna až těch 0,7 °C (přes den až 18,7 °C), 4. dubna zase až 1,8 °C (přes den až 22,3 °C) a 5. dubna až 3,3 °C (a přes den opět přes 20 °C). Jak to, že taková zima? Předně Tripolis nezná nížiny, jeho meteostanice pobývá v necelých 650 m n. m. Pak tu máme převýšení okolního terénu, jenž ne pouze na severozápadě převyšuje 1 400 m n. m. Zkrátka centrální Peloponés v praxi. Přesto se podívejme na teplotní dna (a jejich protiklady) zapomenutých 3. dubnů:
3,2 °C (15,6 °C) v roce 2017 • 6,5 °C (20,1 °C) v roce 2016 • 3,3 °C (17,2 °C) v roce 2015 • 0,3 °C (20,3 °C) v roce 2014 • 10,0 °C (13,2 °C) v roce 2013 • 6,6 °C (20,0 °C) v roce 2012 • 0,6 °C (16,0 °C) v roce 2011 • 0,4 °C (20,8 °C) v roce 2010 • 8,6 °C (18,4 °C) v roce 2009 • 3,6 °C (15,6 °C) v roce 2008 • -0,2 °C (16,4 °C) v roce 2007 • 5,2 °C (20,8 °C) v roce 2006 • 2,0 °C (9,4 °C) v roce 2005 • 6,0 °C (13,6 °C) v roce 2004 • 1,2 °C (12,4 °C) v roce 2003 • -3,8 °C (6,2 °C) v roce 2002 • 3,0 °C (9,0 °C) v roce 2001…
