
Počasí je teplé, denní maxima stoupají nad 30 °C (včera i dnes na Moravě bylo až okolo 32 °C), ale nestabilní. Může za to stále rozsáhlejší oblast nízkého tlaku vzduchu, která před necelým týdnem dorazila do západní Evropy. To ona podněcovala vznik bouřek. Zprvu ve Francii, nato i ve střední Evropě a na severu Itálie. Během dneška bouřková oblačnost rostla hlavně na území Polska (a zčásti Slovenska), mimo střední Evropu pak hlavně na území Itálie, Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí a mj. i ve Švédsku.


Meteorologické přístroje zaznamenaly nad Evropou od pátku přes 0,9 milionu blesků. Z toho přibližně polovina, resp. přes 0,4 milionu blesků, byla zaznamenána za 48 hodin, a to v Atlantiku, na Britských ostrovech, ve Francii, v Beneluxu a Německu a alpské oblasti (Itálie, Lichtenštejnsko, Rakousko, Švýcarsko). Do Česka první blesky dorazily v neděli (kdy v Nové Peci na Prachaticku za 1 hodinu spadlo 54 mm srážek). Do úterka jich bylo zaznamenáno asi 0,02 milionu, na Slovensku o cca 10 tisíc více, tedy asi 0,03 milionu.

V neděli večer se přímo nad Českem vytvořil velký bouřkový systém, ve skutečnosti se jednalo o největší bouřkový systém v celé Evropě. Přesněji šlo o komplex intenzivních bouřek, ve kterých se objevilo prakticky vše: přívalové deště, prudké nárazy větru, kroupy.

Intenzivní bouřka se prohnala Brnem. Na řadě míst v čase 21:00 až 22:00 spadlo přes 35 mm srážek: Sadová 36 mm, Žabovřesky 45 mm, Medlánky 47 mm. Jižní části Brna se ale vyhnula, resp. její jádro. Příkladem v Tuřanech spadlo „pouze“ 10 mm, v Černovicích „jen“ 15 mm.
Bouřky se prohnaly také okresy Břeclav a Hodonín, nevyjímaje vesnic, které před měsícem zdevastovalo nejničivější tornádo v novodobých dějinách Česka. Do Moravské Nové Vsi, kde se navzdory červnové události pořádaly tradiční svatojakubské hody, s sebou přinesly především vítr, který dosahoval v nárazech rychlosti přes 50 km/h a který mj. poničil řadu stanů.


Jen v Jihomoravském kraji v noci z neděle na pondělí hasiči zasahovali u více než 100 událostí. Nejvíce práce měli na Brněnsku (kde je zaměstnalo hnedle 70 událostí), kde odstraňovali spadlé stromy, ale rovněž zatopené sklepy apod. Desítky výjezdů měli i hasiči v Jihočeském kraji, stejně jako v předešlém případě v první řadě kvůli popadaným stromům a vytopeným sklepům.





Čtyři dny v řadě (24. až 27. července) se sever Itálie potýkal se silnými bouřkami, resp. supercelami. Značný rozruch způsobilo krupobití, ke kterému došlo v pondělí na západě regionu Emilia-Romagna, jehož hlavním městem je Boloňa, konkrétně ve městě Fidenza a v jeho okolí. Kroupy měly v průměru až 10 centimetrů, napáchaly proto značné škody. Ostatně, na dálnici A1, spojující Milán a Neapol, poškodila stovky aut. Ke škodám přispěl i silný vítr, který se podepsal především na střechách budov.







Lijáky v předchozích dnech sužovaly také Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Mnohde za krátkou dobu napršely desítky litrů vody na metr čtvereční. Tak jako v oblasti belgického města Dinant, které má zhruba 13 tisíc obyv. a kterým protéká řeka Máza. V sobotu k večeru zde za půl hodiny napršelo necelých 25 litrů vody na metr čtvereční, celkem mezi 40 až 50 litry vody na metr čtvereční. Přívaly vody vyústily v bleskové a ničivé povodně.