
Bolivie patří ke státům, které nabízejí léto po celý rok. A k létu patří bouřky, zvláště v případě léta celoročního neboli tropického. Oblaka druhu cumulonimbus se nejčastěji vyskytují v tropech právě kvůli neměnným, resp. neustále vysokým teplotám. Vysoká relativní vlhkost vzduchu je dalším faktorem přispívajícím ke vzniku kupovité oblačnosti. Ta s sebou zpravidla přináší přívalový déšť anebo krupobití, které občas bývá extrémní. Jako před několika dny v jižní části Bolivie.
Podnebí tohoto latinskoamerického státu je nicméně komplikovanější. Většina bolivijského území sice sestává z nížin, avšak na jihu a na západě se nacházejí Andy, které sahají do nadmořské výšky až 6 542 m n. m. (vrchol mohutné sopky známé jako Nevado Sajama). El Alto je druhým největším bolivijským městem, současně nejvýše položeným mezinárodním letištěm na světě. Tamní meteorologická stanice je v nadmořské výšce 4 061 m n. m.
V roce 2020 se teploty na této stanici pohybovaly v průměru okolo 8 °C, nejníže klesly 9. července (a sice k -12,6 °C) a nejvýše vystoupaly 17. listopadu (a to na 22,1 °C). O přibližně 250 km severněji, na stanici ve městě Rurrenabaque (207 m n. m.), byl loňský rok úplně jiný: průměrná teplota 29 °C, minimum 8,6 °C (21. srpna) a maximum 41,3 °C (8. listopadu).
I neděle 31. října se v jihoamerické tropické zóně nesla ve znamení běžného průběhu počasí. Tedy zpočátku bylo hlavně v centrální a v západní části Brazílie, v Bolívii, v Paraguayi a v Peru slunečno, ale jak slunce stoupalo, tak na obloze přibývalo cumulů a následně cumulonimbů. V jihovýchodní Brazílii byla patrná frontální oblačnost, a to díky prohlubující se tlakové níži. Naopak nejméně oblačnosti, v důsledku přítomnosti tlakové výše (poměrně malé), bylo v jižní Argentině a na Falklandách.
Tarija je zhruba třísettisícové město nalézající se v jižní Bolivii v nadmořské výšce kolem 1 800 m n. m. Ročně v něm spadne okolo 600 mm srážek s tím, že teploty v průměru dosahují 18 °C. Konec minulého týdne byl tropický, ve 13 hodin se rtuť teploměru vyšplhala na 30,2 °C. O několik hodin později však teploměr ukazoval sotva 18 °C a na zemi ležela až metr silná vrstva krup. Kroupy samotné byly malé, o průměru v řádech milimetrů.