S novým týdnem odstartoval i nový měsíc a spolu s ním meteorologické jaro (na jižní polokouli meteorologický podzim), které začíná každoročně 1. března a končí 31. května. Ačkoli ještě nedávno denní maxima stoupala až ke dvacítce, v dohledné době k nám přes Skandinávii pronikne původem arktický vzduch, a tak se vrátí sníh. A přestože byl první březnový neboli jarní den poměrně bohatý na sluneční svit, s sebou přinesl mráz.
Na většině území Česka se během rána obloha zatáhla nízkou oblačností. Ale pouze přechodně. Odpoledne bylo převážně jasno, pouze ve středních Čechách a na východě oblačno až zataženo. Nad Českem a několika dalšími státy byl střed tlakové výše, rozprostírající se od Islandu přes střední Evropu po Černé moře. V Praze-Kbelích okolo poledne tlak dosahoval 1038 hPa, to znamená o 46 hPa více než před 13 lety, kdy Česko čelilo orkánu Emma – v Přibyslavi měl vítr v nárazech rychlost až 133 km/h, na Sněžce až 169 km/h.
SRDCE EVROPY NA DRUŽICOVÉM SNÍMKU Z PONDĚLNÍHO ODPOLEDNE
Minulost zůstala neohrožena
Stanice v pražském Klementinu patří ke stanicím s nejdelší souvislou řadou měření na světě. Třeba v Severní Americe je v tomto ohledu velmi významná meteorologická observatoř Blue Hill v massachusettském Miltonu, kde se souvisle měří od 1. února 1885. První den meteorologického jara byl v Klementinu nejteplejší v roce 1922, s maximem 16,1 °C. Ani letos nebyla tato hodnota překonána.
Pondělní nejvyšší odpolední teploty se pohybovaly nejčastěji od 5 do 9 °C. Největší výjimkou byl západ republiky, přesněji Karlovarský kraj. V Sokolově naměřili až kolem 14 °C, stejně jako například v Kynšperku nad Ohří, a to 14,2 °C. V Chebu nechybělo mnoho k překonání 13,8 °C z 1. března 1992.
Březen – za kamna vlezem
Dne 5. března 1987, když nad střední Evropou byla tlaková výše – krátce po vpádu ledového vzduchu od severovýchodu, na šumavské Kvildě rtuť teploměru klesla k -38,1 °C a lze předpokládat, že jinde v mrazových kotlinách padla hranice minus čtyřiceti stupňů Celsia.
V noci z 28. února na 1. března nebyly podmínky k tomu, aby byly až čtyřicetistupňové mrazy. K nejchladnější místům patřila šumavská Jezerní slať, která za rozbřesku zaznamenala kolem -12,5 °C. Mezi -12 až -13 °C bylo také na Rokytské slati. Ve Volarech rtuť teploměru spadla k -10 °C, Horská Kvilda chvíli po šesté hlásila -10,4 °C. V rámci nížin k nejchladnějším místům patřily České Budějovice, s minimem -3,6 °C (1. března 1963 bylo až -22,1 °C).
