35. Týden
25. srpna 2025 - 31. srpna 2025
út 26. 08.
26°/11°
st 27. 08.
31°/16°
čt 28. 08.
28°/16°
pá 29. 08.
24°/18°
so 30. 08.
23°/17°
ne 31. 08.
27°/17°
36. Týden
1. září 2025 - 7. září 2025
po 01. 09.
28°/14°
út 02. 09.
21°/14°
st 03. 09.
23°/13°
čt 04. 09.
25°/13°
pá 05. 09.
15°/11°
so 06. 09.
16°/10°
ne 07. 09.
14°/12°
37. Týden
8. září 2025 - 9. září 2025
po 08. 09.
16°/14°
út 09. 09.
18°/13°
V úterý bude většinou polojasno. Slabý proměnlivý vítr.

Jak se loví meteorologická sonda aneb ve tři ráno na kole

10. 7. 2019 ǀ Poslední aktualizace 25. 11. 2020 6:37:34 ǀ Zuzana Peštová
Jak se loví meteorologická sonda aneb ve tři ráno na kole

V Praze a v Prostějově probíhají několikrát za den sondážní měření, při kterých je vypouštěna tzv. aerologická sonda – malá krabička, kterou meteorologický balon naplněný vodíkem vynese přibližně do výšky 30 až 35 km. Let sondy trvá průměrně 90 minut a během své cesty vzhůru sonda měří výškový průběh teploty, tlaku a vlhkosti. Existují i speciální ozonové sondy, které kromě základních veličin měří i množství ozonu v atmosféře, ty se ale vypouštějí jen od ledna do dubna a pouze třikrát týdně.

Co se stane s vypuštěnou sondou?

Sonda vyletí do výšky 30 až 35 km a protože s výškou v atmosféře klesá tlak, meteorologický balon se při výstupu zvětšuje až nakonec praskne a sonda spadne na zem. Kam sonda spadne záleží na tom, kam ji vítr během dlouhého stoupání odnesl. Někteří lidé se proto baví tím, že sondy hledají – za nalezení ozonové sondy, kterou lze využít opakovaně, poskytuje ČHMÚ dokonce finanční odměnu, běžné sondy se loví jen tak pro radost. A právě mezi nadšence hledající aerologické sondy patří i náš kolega Jenda.

Vnitřek sondy

Jenda rád jezdí na kole, jenže během nedávné vlny veder byl jediný čas, kdy byly rozumné teploty pro ježdění na kole, ve tři hodiny ráno. A kam se vypravit na kole v tuto hodinu? Pro spadlou meteorologickou sondu!

Jak meteorologickou sondu najít?

Sonda, pro kterou Jenda jel, byla vypuštěna ze stanice Praha – Libuš 30.6. ve 01:15. Pro prvotní představu, kam sonda spadne, se používá simulátor, který na základě rychlostí větru, místa vypuštění a podobně předpoví místo dopadu. Skutečné místo dopadu se ale od předpovězeného může lišit, proto hledači sond využívají například zařízení, které přijímá signál sondy, a díky němu pak vědí, kde se sonda zrovna nachází a kam přímo dopadla.

Místo dopadu sondy

Jendova sonda původně měla dopadnout jižně od Prahy u Mníšku pod Brdy, nakonec ale dopadla ještě o kus jižněji, konkrétně na louku v Novém Kníně. I když sonda spadla na krásně posečenou louku, musel Jenda ještě vymyslet jak se k ní dostat – louku totiž obklopoval od silnice sráz a z jiných stran oplocené zahrady. Nakonec ale objevil od jihozápadu novou, dosud nezmapovanou cestu a ve 3:15 se tak stal šťastným nálezcem sondy RS41 P3330616.

Jenda se sondou
Aerologická sonda
Prasklý meteorologický balon