V Česku se vyskytlo další tornádo, a to ve Zlíně

16. 09. 2022
ǀ
POSLEDNÍ AKTUALIZACE 16.9.2022 21:24
ǀ
Lukáš

Tromba – vír v atmosféře s nehorizontální osou rotace, vznikající přímo u země, resp. nad přehřátým zemským povrchem (v tomto případě jde o malou trombu), nebo pod konvektivní oblačností (potom hovoříme o velké trombě). Dotkne-li se velká tromba zemského povrchu, stává se tornádem. A právě k tomu před pár dny došlo na Novojičínsku, kde tornádo zřejmě o síle F1 napáchalo milionové škody. Velkou trombu však lidé pozorovali i včera, tentokrát ve Zlíně při přechodu relativné malé konvektivní linie, která okolo 15:00 SELČ vznikla v oblasti mezi Bystřicí pod Hostýnem, Kroměříží a Zlínem (později se rozrostla) a která okolo 16:20 SELČ překročila česko-slovenskou hranici (nad Slovenskem nicméně brzy zanikla).

 

VČEREJŠÍ VELKÁ TROMBA/TORNÁDO NAD ZLÍNEM | ZDROJ: LUKÁŠ ŠARMAN

 

VČEREJŠÍ VELKÁ TROMBA/TORNÁDO NAD ZLÍNEM | ZDROJ: PAVEL VYLIMEC

 

Český hydrometeorologický ústav dnes potvrdil, že se skutečně jednalo o tornádo. Podle Mgr. Petra Münstera z brněnské pobočky ČHMÚ bylo síly F0, což je nejnižší stupeň Fujitovy stupnice (64 až 116 km/h), a pravděpodobně urazilo kolem 1,2 kilometru s tím, že v průměru mohlo mít až 50 metrů. Na stanici v Malenovicích, okrajové části Zlína, která byla zasažena tornádem, jakož i na stanicích přímo ve Zlíně spadlo mezi 3 až 5 mm srážek. V sousedním Fryštáku spadlo 7 mm srážek (za 10 minut), do nedalekého Lukova tato konvektivní linie přinesla 13 mm srážek (za 10 minut). Ve Vsetíně za stejnou dobu spadlo 9 mm srážek, v obci Jablůnka na Vsetínsku o 1 mm více. Podobné desetiminutové úhrny srážek byly naměřeny i na mnoha dalších místech.

 

ČELO JIŽNÍHO OKRAJE KONVEKTIVNÍ LINIE VE ZLÍNĚ-MALENOVICÍCH | ZDROJ: PAVEL VYLIMEC

 

ČELO JIŽNÍHO OKRAJE KONVEKTIVNÍ LINIE VE ZLÍNĚ-MALENOVICÍCH | ZDROJ: KATEŘINA PEŠTOVÁ

 

ZNIČENÝ BILLBOARD VE ZLÍNSKÝCH MALENOVICÍCH | ZDROJ: PETR MICH

 

ROZHÁZENÝ ZAHRADNÍ NÁBYTEK VE ZLÍNSKÝCH MALENOVICÍCH | ZDROJ: TEREZA VÝTISKOVÁ

 

„Drtivý dopad“ na východním pobřeží

Od roku 1949 (od začátku pozorování) zažila Šanghaj deset tajfunů. Ale žádný z nich nebyl tak hrozný jako tajfun Muifa, jehož oko dorazilo k východnímu cípu Šanghaje ve středu 14. září okolo 17:30 SELČ (23:30 čínského času). V tu chvíli se jednalo o tajfun první kategorie, s větrem o rychlosti až 140 km/h (minutový průměr). Prvním zasaženým místem nicméně nebyla Šanghaj, nýbrž Čou-šan, milionové město sousedící se Šanghají, které se rozprostírá na ostrovech mezi zátokou Chang-čou a otevřeným Východočínským mořem. Na tamních stanicích byl okolo 14:30 SELČ (20:30 čínského času) naměřen náraz větru o rychlosti až 182 km/h (50,6 m/s). V Šanghaji byl zaznamenán tlak vzduchu až 977,2 hPa, což je nejnižší hodnota od roku 1949. Tajfun Muifa následně přešel přes provincii Šan-tung (v podobě tropické bouře), to se v rámci září přihodilo teprve poprvé. Vítr měl v nárazech až 119 km/h (33 m/s).

 

POHLED Z DRUŽICE SUOMI NPP Z DOBY KRÁTCE PŘED „DRTIVÝM DOPADEM“ | ZDROJ: NASA

 

Co se mělo stát, se stane

S rozmachem výpočetní techniky (a umělé inteligence) pravděpodobnost, že se „slova“ numerických modelů nesplní, klesá a klesá. Numerické modely avizovaly, že Japonsko koncem tohoto týdne, příp. na přelomu tohoto a příštího týdne, postihne tajfun, a to ještě dříve, než se z tropické cyklóny poblíž Boninských ostrovů vyvinula tropická bouře, natožpak tajfun. Numerické modely navíc s předstihem „uhodly“ i to, že tropická cyklóna u Boninských ostrovů přeroste ve velmi silný tajfun. Nanmadol, jak se tato tropická cyklóna nyní jmenuje, je aktuálně tajfunem čtvrté kategorie, který zítra ve velmi brzkých hodinách (z pohledu Japonska) doprovázel vítr o rychlosti až 250 km/h (v průměru za minutu).

 

TAJFUN ČTVRTÉ KATEGORIE NANMADOL NA DRUŽICOVÉM SNÍMKU Z DNEŠNÍHO VEČERA (JAPONSKÉHO ČASU) A JEHO NEJPRAVDĚPODOBNĚJŠÍ TRAJEKTORIE A INTENZITA | ZDROJ: CIMSS

 

NANMADOL Z MENŠÍ VZDÁLENOSTI… | ZDROJ: CIMSS

Mohlo by Vás zajímat

VYSVĚTLENÍ ǀ 7.12.2023

Oblačný útvar comma, o co se vlastně jedná?

SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 29.9.2023

Jaké radarové polarimetrické veličiny používáme a k čemu nám slouží?

BOUŘKY,SRÁŽKY,VÍTR,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.3.2023

Jak číst informace o radiálních rychlostech z meteorologických radarů?

AKTUÁLNĚ,BOUŘKY,FOTOGRAFIE,VYSVĚTLENÍ,VÝZKUM ǀ 26.2.2023

První letošní supercela se vyskytla na jižní Moravě