Hluboká a rozsáhlá tlaková níže Malik/Nadia prošla řadou evropských států. Česko, Polsko a Skotsko bičovala silou hurikánu třetí kategorie, Slovensko bičovala silou hurikánu druhé kategorie. V Dánsku, Německu, Norsku, Rakousku nebo Švédsku měla sílu hurikánu první kategorie. Jen v Polsku se stovky tisíc domácností ocitly bez proudu, v Česku jich byly desetitisíce.
HASIČI MUSELI ŘEŠIT STOVKY UDÁLOSTÍ | ZDROJ: HZS KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
HASIČI MUSELI ŘEŠIT STOVKY UDÁLOSTÍ | ZDROJ: HZS KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
HASIČI MUSELI ŘEŠIT STOVKY UDÁLOSTÍ | ZDROJ: HZS ÚSTECKÉHO KRAJE
Malik/Nadia vznikl/a v pátek 28. ledna nad Atlantickým oceánem, pár set kilometrů jihovýchodně od Grónska. Zpočátku postupoval/a východním směrem, v noci na sobotu 29. ledna byl/a mezi Islandem a Skotskem. Později se v odpoledních hodinách prohloubil/a nad Skandinávií a přitom se stočil/a k jihu až jihovýchodu. Atmosférický tlak klesl k 965 až 960 hPa. Uprostřed Baltského moře, na finském souostroví Bogskär, za 24 hodin klesl o 50,4 hPa, a to z 1011,7 hPa na 961,3 hPa. Během následujících 24 hodin pak stoupl o 38,1 hPa, a to na 999,4 hPa.
HODNOTY ATMOSFÉRICKÉHO TLAKU V NOCI NA NEDĚLI 30. LEDNA | ZDROJ: METEOCIEL
Česko
Krušnou nedělní noc a ráno nezažily jen Krušné hory. Na pražském letišti v Ruzyni byl mezi šestou až sedmou hodinou ranní naměřen náraz větru o rychlosti 79 km/h. Praha-Libuš v nočních, ranních, ale i odpoledních hodinách naměřila hodnoty kolem 75 km/h, v Praze-Kbelích okolo poledne foukalo rychlostí až 90 km/h. Brno se s tlakovou níží Malik/Nadia potýkalo i večer, v Tuřanech asi pět hodin před půlnocí na pondělí 31. ledna naměřili náraz větru o rychlosti 83 km/h.
Podobně to vypadalo i v dalších koutech republiky: Ostrava-Mošnov 65 km/h, Plzeň-Mikulka 68 km/h, Liberec 86 km/h, Olomouc 84 km/h, České Budějovice-Rožnov 76 km/h, Hradec Králové 86 km/h, Ústí nad Labem-Kočkov 101 km/h, Pardubice 79 km/h, Kladno 76 km/h, Most 97 km/h, Opava 68 km/h, Karviná 70 km/h, Děčín 73 km/h, Prostějov 86 km/h, Cheb 51 km/h…
Stanice na Klínovci hlásila až kolem 108 km/h (30 m/s), stanice na Milešovce, která je „více na ráně“, hlásila až 144 km/h, tedy byl překonán záznam 140 km/h z 30. ledna 1983. Malik/Nadia byl/a znát hlavně na hřebenech Krkonoš. Na Luční boudu přinesl/a až 146 km/h a na Sněžku až 187 km/h.
MALIK/NADIA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI | ZDROJ: HZS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
MALIK/NADIA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI | ZDROJ: HZS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
MALIK/NADIA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI | ZDROJ: HZS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Polsko
Nejvyšší polskou horou jsou Rysy, respektive jejich severozápadní vrchol, který leží na polském území (další už se nacházejí na Slovensku). Bohužel je příliš malý na to, aby na něm Poláci mohli postavit meteorologickou observatoř jako na Sněžce, na které byl v průběhu nedělního dne zaznamenán poryv o síle až 191 km/h (při -7 °C, z čehož vychází pocitová teplota cca -24 °C).
Varšava před východem slunce čelila poryvům o síle až kolem 80 km/h, Vratislav až kolem 100 km/h. V Opolí zaznamenali až 101 km/h s tím, že hranice 100 km/h byla pokořena zejména na stanicích při pobřeží Baltského moře. Dobrým příkladem je město Kolobřeh, tamní stanice zaznamenala 112 km/h.
ROZBOUŘENÉ BALTSKÉ MOŘE V KOLOBŘEHU | ZDROJ: JOANNA KAZIOR
Skotsko
Zatímco jižní Anglie bouři Malik/Nadia prakticky nepocítila (třeba na londýnském letišti Heathrow o víkendu foukal převážně slabý až mírný vítr o rychlosti do 20 km/h, pouze přechodně až 40 km/h), na opačném konci Velké Británie byl orkán. Ve Skotsku v horském pásmu Cairngorms (až 1 309 m n. m.) vítr dosáhl v nárazech rychlosti až 201 km/h. Na hoře Cairnwell (933 m n. m.) vítr dosáhl v nárazech rychlosti až 199 km/h. Z měst na tom bylo nejhůře Stornoway, metropole Vnějších Hebrid, které hlásilo až 149 km/h. V Glasgow (přes 600 000 obyv.) měly nárazy až přes 90 km/h.
