Devátý únorový den byl teplotně nadprůměrný víceméně v celé Evropě, ale nejvíce v Evropě střední. Že je jaro tu, mohli říci v první řadě v Bádensku-Württembersku, Maďarsku a na východě Rakouska, kde i díky jasné obloze měli 13 až 16 °C. Ale jednasedmdesátý den meteorologické zimy měl do zimy daleko také na jihu Slovenska. Ve čtrnáct hodin Nesvady hlásily 14,0 °C, nedaleké Hurbanovo 14,1 °C. Na slovensko-maďarském pomezí bylo ještě tepleji. U nás se středeční maxima pohybovala nanejvýše okolo 11 °C, čili zatím nejteplejším dnem letošního roku je nadále Nový rok (kdy v Kopistech u jezera Most bylo až 15,7 °C).
OBLAČNOST VRHÁ STÍN NEJEN NA ZEM, ALE, JAK MŮŽEME VIDĚT NA DRUŽICOVÉM SNÍMKU ZE STŘEDEČNÍHO ODPOLEDNE, I NA SEBE (JE-LI NAD NÍZKOU OBLAČNOSTÍ I STŘEDNÍ/VYSOKÁ)
V jižní části Budapešti se rtuť teploměru vyšplhala na 14,2 °C. V Debrecínu, druhém největším městě Maďarska, bylo o něco chladněji. Rtuť teploměru se tam zastavila na „pouhých“ 11,3 °C. U Balatonu bylo příjemněji. V obci s poněkud krkolomným názvem Balatonmáriafürdő se rtuť teploměru zastavila na 14,7 °C, podobně jako v obci Vonyarcvashegy na protilehlém (severním) břehu Balatonu, kde se vyšplhala na 14,6 °C. Největší teplo ale bylo na jihu a jihozápadě Maďarska. V Moháči rtuť teploměru vystoupala na 15,9 °C, v obci Kaposszerdahely na 16,2 °C.
Jarní počasí však nepanovalo v celém Maďarsku. Na východě převládala oblačná až zatažená obloha a třeba v obci Cégénydányád teplota nepřekročila 7,8 °C. Zato ve městě Barcs při hranici s Chorvatskem bylo až 16,8 °C, tj. rozdíly mezi východem a západem Maďarska byly až okolo 10 °C.
Rozděleni byli i Slováci. Ve Vozokanech, asi 40 km východně od Bratislavy, zaznamenali až 14,5 °C, zatímco ve Veľkých Kapušanech, nacházejících se přibližně 60 km jihovýchodně od Košic, jen 4,9 °C. Na stanici Komárno-Nová Stráž bylo zaznamenáno až 15,5 °C, kdežto na stanici Malé Trakany (při hranici s Maďarskem a Ukrajinou) pouze 5,3 °C.
Bratislavské stanice zaznamenaly až 13 °C, takže nechybělo mnoho k tomu, aby byl překonán záznam 14,5 °C z 9. února 1966. Ve čtvrtek by teoreticky mohlo být překonáno 13,2 °C z 10. února 1957.
Minulost pamatuje ještě větší extrémy
Bohumín, Krnov, Lednice, Město Albrechtice, Osoblaha – nejen tam středa přinesla až okolo 11 °C. Dále i do Vidnavy nebo Zlatých Hor. Nicméně takový 9. únor 2001 byl ještě mimořádnější, minimálně z bohumínského pohledu, neboť v Bohumíně tenkrát naměřili 14,7 °C. Lidé v Lednici mají možná v paměti datum 9. února 2002, a to kvůli nejvyšší denní teplotě 13,5 °C (9. února 2001 byla nejvyšší denní teplota 8,3 °C, o den dříve ale 15,3 °C).
13,5 °C je rekord maximální teploty pro 9. únor i v pražském Klementinu, ale pochází již z roku 1856, nikoli ze zimy 2001/02. Dne 9. 2. 2002 byla maximální teplota 13,3 °C, dne 9. 2. 2001 „jen“ 10,6 °C.
Za nezvykle teplým a slunečným počasím stála středomořská tlaková výše, jíž Němci dali jméno Holm. Teplý vzduch kolem ní pronikl mimo jiné do Francie. Na jihozápadě Francie se navíc projevilo föhnové proudění (na závětrné straně Pyrenejí). V obci Arbus u osmdesátitisícového města Pau teploměr ukázal až 21,8 °C. Přes dvacet bylo též u sedmitisícového města Cambo-les-Bains, a sice až 20,9 °C. Fén se podepsal i na obci Louhossoa (70 až 370 m n. m.), kde se za necelých pět hodin (v době od 9:00 do 14:30) oteplilo o 19,8 °C, a to z 2,9 °C (minimum) na 22,7 °C (maximum).
