Měsíc duben a tedy zároveň i meteorologické jaro zanedlouho vstoupí do své druhé poloviny. Ale při pohledu z okna to na to příliš nevypadá. K podprůměrným teplotám, které momentálně panují i na Apeninském a Balkánském poloostrově, se přidává velká oblačnost doprovázená srážkami, často sněhovými. A to i v nížinách neboli v polohách pod 400 m n. m. Poslední dny byly srážkově bohaté zejména ve východní části republiky, kde spadlo až přes 50 mm – ve formě sněhu, při teplotách konstantně pod bodem mrazu.
V noci na pondělí začala počasí u nás diktovat tlaková níže nad severní Itálií. Přinesla zvlněnou studenou frontu, za kterou k nám od severozápadu (mezi anticyklónou nad Britskými ostrovy a cyklónou nad Skandinávií) pronikl chladný a vlhký oceánský vzduch. Tuto tlakovou níži nicméně brzy „uzamkly“ okolní tlakové útvary, a tak se v podstatně zastavila a nepřestala ovlivňovat hlavně Slezsko a Moravu. Na své si přišel i návětrný efekt hor.
NEVŠEDNĚ PŮSOBÍCÍ DRUŽICOVÝ SNÍMEK ZE STŘEDEČNÍHO PODVEČERA
Za 24 hodin, do 14. dubna 18:00, naprostá většina stanic v Čechách zaznamenala žádné či pouze zanedbatelné množství srážek. Všechny pražské stanice počítaly srážkové úhrny do jedné desetiny milimetru, podobně jako stanice v Libereckém, Středočeském či Ústeckém kraji.
Naopak v moravských krajích byly srážky podstatně vydatnější, hlavně v kraji Olomouckém a na pomezí Moravskoslezského a Zlínského kraje – díky Beskydům a Jeseníkům. Příkladem na Dlouhých stráních v okrese Šumperk spadlo 26 mm srážek a vše pokryla poměrně silná vrstva sněhu. Na Šeráku spadlo bezmála 16 mm srážek, přičemž výška sněhové pokrývky se do večera zvýšila na 81 cm. Nejvíce srážek spadlo v Beskydech, na hřebenech až kolem 60 mm. Lysá hora 12. dubna ve 20:00 hlásila 46 cm sněhu, po 48 hodinách byla sněhová pokrývka o 61 cm hlubší – 107 cm. To je, v rámci 14. dubna, nejvíce od roku 2013 (103 cm).
ZIMA SE V TOMTO TÝDNU VRÁTILA I NA JESENICKO | ZDROJ: MICHAL MICHAL
ZIMA SE V TOMTO TÝDNU VRÁTILA I NA BRUNTÁLSKO | ZDROJ: MARCELA SUKUPOVA
ZIMA SE V TOMTO TÝDNU VRÁTILA I NA BLANSKO | ZDROJ: IVONA PADĚROVÁ
Nebývalé teplo na východě Evropy
Moskva má za sebou nejteplejší 13. a 14. duben za celou dobu měření, od konce 19. století. V úterý se teplota vyšplhala na 22,6 °C, následující den na 22,1 °C. Měsíční rekord 28,9 °C z 29. dubna 2012 ohrožen nebyl. V duchu extrémně vysokých teplot se oba dny nesly na řadě dalších míst východní Evropy. Mimo jiné v Samaře, kde prožili nejteplejší 13. duben od druhé poloviny 30. let. Rtuť teploměru se zastavila na 22,9 °C. I středa byla s maximem 21,6 °C nadprůměrná teplá, avšak rekord 22,4 °C odolal. Pochází z roku 1996. Nižnij Novgorod v úterý naměřil 21,8 °C, středeční nejvyšší odpolední teplota byla ještě vyšší, 22,5 °C. Obě hodnoty jsou rekordní, nejvyšší od 80. let 19. století. Ve čtvrtek bude v ohrožení rekord na 15. duben z roku 2000, a to 22,0 °C.
Mimořádné teplo má na svědomí zadní strana mohutné tlakové výše se středem nad severním Kazachstánem, po které do východní Evropy proudí velmi teplý vzduch z Asie.
