Ve všech středoevropských státech teploty přesáhly 35 °C. V nejmenším Lichtenštejnsku se vyšplhaly na 37,1 °C, konkrétně v Maurenu na severu Lichtenštejnska. Také v největším Německu bylo až okolo 37 °C, jen s tím rozdílem, že část Německa zchladil vzduch z oceánu, který následoval studenou frontu postupující tradičně od západu přes střední Evropu. V plzeňském Bolevci v 17 hodin bylo 36,3 °C, tedy stejně jako před třemi lety (maximem bylo 36,4 °C). 25. červenec 2019 byl rekordní na dvou třetinách stanic ČHMÚ, které jsou v provozu déle než 30 let, s teplotami nad 36,0 °C: Praha-Komořany a Teplice 36,5 °C, Dolní Bousov a Husinec-Řež 36,8 °C, Ústí nad Labem-Vaňov 36,9 °C. Nebýt víkendového „ochlazení“, tak by včerejšek byl sedmým supertropickým dnem v řadě (sobotní maxima se „bohužel“ zastavila na 32 °C).
NA HASIČE ZACHRAŇUJÍCÍ ČESKÉ ŠVÝCARSKO POČASÍ NEMYSLELO | ZDROJ: HZS ÚSTECKÉHO KRAJE
POŽÁR LESA V ČESKÉM ŠVÝCARSKU NA SNÍMKU Z DRUŽICE AQUA (25. 7. 2022) | ZDROJ: NASA
Noc ale byla chladná, resp. přibližně půl stupně Celsia rozhodlo o tom, že včerejšek nebyl mrazovým dnem. V Jizerských horách, na stanici Kořenov-Jizerka, rašeliniště, totiž rtuť teploměru klesla pod 1 °C (k hodnotám kolem 0,5 °C). Po bodu mrazu se poohlédla rovněž Šumava. O půl šesté na Kvildě-Perle bylo 0,9 °C (v odpoledních hodinách až okolo 27 °C). Západokrušnohorské Jelení nabídlo až 4 °C. Jinak se minimální teploty pohybovaly nejčastěji v rozmezí 16 až 12 °C a s tím už se dalo pracovat (ochladit byt): Praha-Libuš 16,3 °C, Plzeň-Mikulka 14,8 °C, Brno-Tuřany 14,2 °C, Liberec 13,3 °C, Ústí nad Orlicí 11,0 °C. V minulosti byla větší zima. Příkladem v Praze-Libuši 25. července 1986 až 9,6 °C.
Pětapadesátý den léta 2019 neměl šanci
České rekordy z předpředloňského 25. července ve velkém nepadaly, s těmi německými to však bylo jiné. V Postupimi za jihozápadním okrajem Berlína padlo 34,7 °C a poprvé od roku 1893 byla v 55. den meteorologického léta zaznamenána hodnota 35,0 °C či vyšší (v 17 hodin 35,7 °C). Minulou středu, tj. 20. července, padl absolutní rekord, a sice 38,9 °C. Původní, 38,6 °C, pocházel z 9. srpna 1992. O něco dále na jihovýchod v Lübbenu, mezi Berlínem a Chotěbuzí, padlo 35,9 °C. Letošní 25. červenec vyhnal teplotu až k 37 °C (v 15 hodin 37,1 °C). Měření v Lübbenu nesahá tak daleko do historie, končí rokem 1991. I v obcházeném Berlíně prožili nejteplejší 25. červenec za celou dobu pozorování. Jmenovitě na stanici Tempelhof v 17 hodin bylo 35,7 °C. Nicméně v Tempelhofu padlo 34,2 °C z roku 1994, v roce 2019 bylo „pouze“ 33,9 °C. Drážďany v 17 hodin a 50 minut hlásily 35,8 °C, jinými slovy o 0,2 °C více než v roce 2019 (druhým nejteplejším 25. červencem byl 25. červenec 1969 s teplotou 35,0 °C).
Na závěr ještě jeden rekord. Jak sdělila švýcarská meteorologická služba MeteoSwiss, ze sondážního měření ze švýcarského města Payerne z noci na 25. července 2022 vyplynulo, že sonda vystoupala do výšky až 5 184 m n. m., než dosáhla bodu mrazu. Tím byl překonán dosavadní rekord z 20. července 1995, kdy sonda musela vystoupat do výšky až 5 117 m n. m., než dosáhla bodu mrazu. Při pondělním odpoledním měření sonda dosáhla bodu mrazu ve výšce kolem 4 200 m n. m., přičemž ve výšce okolo 6 000 m n. m. dosáhla hranice -10,0 °C. Poslední údaj o teplotě je z výšky 9 600 m n. m., a to necelých -38 °C. Naopak první údaj o teplotě je z výšky 491 m n. m. (Payerne leží ve středních polohách), a sice tropických 33,0 °C.
