Nad naším územím (nad velkou částí Evropy) se prakticky po celý březen udržovaly tlakové výše. To je vidět na hodnotách tlaku vzduchu (přepočteného na hladinu moře). Kupříkladu v Liberci se v průměru pohyboval okolo 1027 hPa a v noci na 19. března dosáhl 1045 hPa. V březnu 2013, který byl nejen pro Liberec dalším zimním měsícem (o čemž vyjma podprůměrných teplot svědčí i počet dnů se sněhovou pokrývkou o výšce alespoň 5 cm, kterých bylo kolem 20), se v průměru pohyboval jen okolo 1012 hPa (a nejníže, shodou náhod, klesl v noci na 19. března, a to k 989 hPa). Kvůli tlakovým výším první měsíc letošního meteorologického jara skončil jako extrémně slunečný (třeba v jižní části Prahy bylo poprvé od začátku 70. let zaznamenáno přes 200 slunečních hodin). S tím však souvisel prohlubující se deficit srážek.
SNÍH V ČESKU, ALE TAKÉ V DÁNSKU, NĚMECKU NEBO POLSKU NA SNÍMKU Z DRUŽICE AQUA Z NEDĚLE 24. BŘEZNA 2013 (V LIBERCI TEHDY LEŽELO 7 CM) | ZDROJ: NASA
Změna přišla ve středu se „středomořskými“ tlakovými nížemi, kterým němečtí meteorologové přiřkli jména Jana, Katharina a Lotte, přičemž tlaková níže Katharina byla pojmenována i jako Ciril. Nicméně, ve čtvrtek odpoledne k nám, přesněji na Moravu a do Slezska, dorazilo další srážkové pásmo, které se sunulo mimo jiné přes východní Rakousko, ale v první řadě přes Maďarsko a Slovenko. Šlo primárně o déšť o intenzitě nejčastěji do 5 mm/h, v případě východního Slovenska i přes 10 mm/h. Za 180 minut, v čase 14:00 až 17:00, v celém Košickém a Prešovském kraji napršelo 4 až 9 l vody na m².
ÚHRNY SRÁŽEK ZA 3 HODINY (K 31. 3. 2022 17:00 SELČ) | ZDROJ: SHMÚ
Na Moravě a ve Slezsku v tomto časovém úseku napršelo do 3 l vody na m² (stejně jako v západních a severozápadních Čechách, v Krušných horách se jednalo o sněžení) a ve vyšších nadmořských výškách se objevily sněhové vločky. A nikoli jen na Lysé hoře, která hlásila mizivou viditelnost a teploty jen pár desetin stupně Celsia pod bodem mrazu. K nejdeštivějším místům patřila obec Březová (408 m n. m.), nacházející se poblíž česko-slovenské hranice, přibližně 12 km jihovýchodně od Uherského Brodu, kde napršely 4 l vody na m² (při teplotě 7,3 až 6,3 °C).
ÚHRNY SRÁŽEK ZA 3 HODINY (K 31. 3. 2022 17:00 SELČ) | ZDROJ: ČHMÚ
SNĚHOVÝCH VLOČEK SE VE ČTVRTEK ODPOLEDNE DOČKAL I KRUŠNOHORSKÝ BOUŘŇÁK (PŘITOM PŘED PÁR DNY SE RTUŤ TEPLOMĚRU POMALU BLÍŽILA DVACÍTCE) | ZDROJ: MIRČA WORLOVÁ
První vlna srážek byla poměrně bohatá
Čtvrtečnímu srážkovému pásmu předcházelo to středeční, které bylo nejvíce intenzivní ve východních Čechách a na severu Moravy a Slezska. Na Dlouhých stráních spadlo 22 mm srážek, na Šeráku 21 mm. Stanice v Jeseníku zaznamenala 19 mm, podobně jako stanice ve Vidnavě (18 mm). Javorník se dočkal 17 mm, tak jako Deštné v Orlických horách. Povětšinou spadlo od 3 do 9 mm srážek, jednou z výjimek byla i obec Uhelná na Jesenicku, a to s 20 mm. V Bernarticích na Javornicku naměřili 19 mm, tedy více než v období od 1. do 29. března, kdy naměřili 16 mm, z toho 13 mm v noci na 16. března (když k nám dorazil písek a prach ze Sahary, kterého si „užila“ především jihozápadní a západní Evropa). Například v obci Lipová-lázně na Jesenicku ve dnech 1. až 29. března spadlo 16 mm srážek, tedy méně, než kolik jich spadlo ve středu a ve čtvrtek (přes 20 mm).
