Jen několik desetin stupně Celsia chybělo k tomu, aby poprvé v této zimě padla hranice minus dvaceti stupňů Celsia, protože v Karlovarském kraji ráno bylo na teploměrech až -19,3 °C. Mrzlo však ve všech krajích a pod hranicí minus deseti stupňů Celsia bylo mimo jiné v kraji Libereckém, Královéhradeckém nebo Olomouckém. Rtuť teploměru klesla pod bod mrazu i v centrální části pražského tepelného ostrova, avšak pouze lehce, a tak klementinský rekord na 3. prosince z roku 1855 nemohl být překonán. Má totiž hodnotu -14,4 °C.
V DOBĚ VÝCHODU SLUNCE, TO JEST OKOLO 8:00, KLEMENTINUM PATŘILO K NEJTEPLEJŠÍM MÍSTŮM V ZEMI, A TO S TEPLOTOU 0,1 °C | ZDROJ: METEOPRESS
Ve velkých městech byla jedna z nejnižších teplot naměřena v Liberci, a sice -6,8 °C. Před 48 lety, dne 3. prosince 1973, ale Liberec hlásil až -20 °C. Na stanici Praha-Kbely teplota spadla k -5,3 °C, což není z historického hlediska zase až tak nic mimořádného. Vždyť i relativně nedávno, v roce 2010, byl mráz o poznání silnější. Tenkrát konkrétně až -14,1 °C. Nemluvě o tom, že na zemi leželo okolo 20 cm sněhu. Do Pardubic noc na pátek přinesla -3,1 °C, do Ústí nad Labem -3,8 °C, do Chebu -4,9 °C. Jedno z nejvyšších nočních minim bylo naměřeno v Brně, a to -0,8 °C.
ZASNĚŽENÉ ČESKO A SLOVENSKO Z POHLEDU DRUŽICE TERRA, 4. PROSINCE 2010 | ZDROJ: NASA
Podstatně méně než před 11 lety. Nicméně prosinec 2010 byl poněkud atypický. Aktuálně je nejvíce sněhu na hřebenech Šumavy, až přes 0,6 metru, přičemž o moc hůře na tom nejsou hřebeny Jeseníků a Krkonoš. Jinde leží většinou od 0,1 do 0,4 metru sněhu.
V nočních hodinách ubývalo oblačnosti a až na jižní/jihozápadní Čechy, část Karlovarského kraje a oblast Orlických hor se všude vyjasnilo. Mimoto se utišil vítr, což spolu se souvislou sněhovou pokrývkou vedlo k tomu, že v krušnohorských mrazových kotlinách bylo až kolem -19 °C. V úvodu zmíněnou hodnotu zaznamenala stanice Jelení, na nedaleké stanici Rolava teplotní pád skončil na půli cesty mezi -15 až -20 °C, přesněji řečeno na -18 °C. Zato třeba na šumavské Jezerní slati (na stanici Kvilda-Perla) teplota stěží atakovala -5 °C.
Světelná magie nad Krušnými horami
Jak šel čas, mnozí jste poznali pravdu – kouzelníci čarují pomocí iluze, respektive psychologie a správné techniky. Není v tom nic nadpřirozeného. To samé platí i o tzv. halových jevech. Ty jsou také pouhou iluzí, optickou iluzí, abychom byli přesnější, způsobenou „deformací“ slunečního světla v atmosféře. Více o halových jevech se dočtete ZDE.
Fichtelberg je v podstatě německý Klínovec. V pátek večer na Fichtelbergu leželo 35 cm sněhu, podobně jako na Klínovci. Nejmrazivější 3. prosinec se na Fichtelbergu datuje na rok 1933, a to s teplotním minimem -16,9 °C. O 5 let později, 19. prosince 1938, byla na Fichtelbergu registrována zatím nejnižší prosincová teplota od začátku měření (1890), a to -23,4 °C. Co se absolutního maxima na měsíc prosinec týče, to pochází z 2. prosince 1953 a činí 14,6 °C.
Proč se však bavíme o Fichtelbergu, potažmo Klínovci – na střeše Krušných hor v pátek nastaly ideální podmínky pro halové jevy:
ZDROJ: FORUM.METEOROS.DE
ZDROJ: FORUM.METEOROS.DE
ZDROJ: FORUM.METEOROS.DE
ZDROJ: FORUM.METEOROS.DE
