Od pátku 29. do neděle 31. července zasahovala do počasí v Česku tlaková níže, která postupovala od jihozápadu k severovýchodu a kterou němečtí meteorologové nazvali Frieda. V pátek se vyskytovaly i bouřky, především v části Čech mezi Českými Budějovicemi, Chebem a Prahou. Za odpoledne a večer uhodilo 9 000 blesků. Ve Volarech spadlo 38 mm srážek, z toho 32 mm při večerní bouřce (mezi 21:00 až 22:00). V Krásném Údolí spadlo 39 mm srážek, z toho 35 mm při podvečerní stacionární bouře (od 18:00 do 19:00). V sobotu prakticky celým Českem prošlo frontální srážkové pásmo, za kterým se pak tvořily bouřky, i se srážkami o intenzitě přes 100 mm/h. Na západě Prahy spadlo 52 mm srážek, avšak k nejdeštivějším místům patřil Ondřejov se 74 mm srážek. A vydatně zapršelo také v neděli, tentokrát pouze v Moravskoslezském a ve Zlínském kraji.
PÁTEČNÍ VEČERNÍ BOUŘKA V HORNÍ PLANÉ | ZDROJ: MILAN PETR
Na Lysé hoře od 0:00 do 17:00 spadlo 118 mm srážek (napršelo 118 l vody na m²), což odpovídá 50 % rekordu z 6. července 1997, kdy spadlo 234 mm srážek (napršelo 234 l vody na m²). Ve znamení deště se nesla i většina prvního víkendového dne, avšak nebyl tak vydatný. Do půlnoci spadlo 18 mm srážek (napršelo 18 l vody na m²). To ale znamená, že na vrcholu Moravskoslezských Beskyd za 30 hodin (od sobotních 11:00 do nedělních 17:00) spadlo 136 mm srážek (napršelo 136 l vody na m²), tedy asi 10 % průměrného ročního úhrnu srážek. V Rožnově pod Radhoštěm, 20 km od Lysé hory, od 8:00 do 12:00 spadlo 76 mm srážek (napršelo 76 l vody na m²), za celý den 92 mm (92 l). V tomto případe se jedná o více než 60 % rekordu z 6. července 1997. Padesátimilimetrová hranice byla překonána mj. ve Vsetíně (40 km od Lysé hory). Tam spadlo 57 mm srážek (napršelo 57 l vody na m²).
SRÁŽKY ZA 24 HODIN (DO NEDĚLNÍCH 17:00) | ZDROJ: ČHMÚ
Zvedly se hladiny řek
Do Krásné u Lysé hory poslední červencový den přinesl 102 mm srážek (102 l vody na m²) s tím, že ani předposlední červencový den se neobešel bez deště. Celkem se Krásná dočkala 114 mm srážek (114 l vody na m²). Příkladem v květnu spadlo 52 mm srážek (napršelo 52 l vody na m²). Některé vodní toky dosáhly prvního stupně povodňové aktivity. Jedním z nich byla Lučina, která v Horních Domaslavicích mířila k druhému stupni povodňové aktivity. Nakonec na něj nedosáhla. Její hladina se zvýšila z ani ne 10 cm na 100 cm a průtok se zvětšil o 24 m³/s (až na 24,5 m³/s). Poté, co srážková činnost zcela ustala (po 18. hodině), hladiny vodních toků začaly klesat. Velmi deštivé počasí se nevyhnulo ani západnímu Slovensku. Na stanici Martinské hole poblíž města Martin za 24 hodin, do nedělních 23:00, spadlo 87 mm srážek (napršelo 87 l vody na m²). Podobně na tom byla obec Zliechov se 73 mm (73 l).
Slunce versus déšť
Druhý měsíc meteorologického léta se v Čechách i na Moravě rozloučil letními teplotami. A ojediněle rtuť teploměru atakovala 29 °C. Kopisty na Mostecku v 16 hodin hlásily 29,3 °C, přičemž v Mostě rtuť teploměru vystoupala na 30,0 °C. Teplo bylo i v Doksanech, až 29,4 °C, či v Ústí nad Labem-Střekově, až 29,1 °C. Naopak v Moravskoslezském a ve Zlínském kraji se nejvyšší odpolední teploty pohybovaly pouze okolo 16 °C. Kupříkladu v Třinci, kde napršelo mezi 50 až 55 l vody na m², teplota vystoupala na 16,8 °C, v sousední Vendryni, kde napršelo 66 l vody na m², na 17,2 °C. Tak chladné počasí neměli ani v polární části Norska, kde naměřili až okolo letních 25 °C. Hájenka Kolibiska (cca 600 m n. m.) patřila k nejchladnějším místům Česka (mimo hory), a to s nejvyšší odpolední teplotou 15,5 °C. Zároveň byla jedním z nejdeštivějších míst, zaznamenala totiž 104 mm srážek (104 l vody na m²).
